ÚNMZ vydává změnu Z1 ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (vydání oznámeno ve Věstníku č. 4/2012)

Tato technická norma je národní českou technickou normou ve stavebnictví, přičemž na její normové hodnoty odkazuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

ČSN 73 0540-2 je národní českou technickou normou ve stavebnictví, přičemž na její normové hodnoty odkazuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. (dále jen vyhláška č. 268/2009 Sb.).

Tím, že vyhláška č. 268/2009 Sb. odkazuje ve svých požadavcích v § 26 na normové hodnoty této české technické normy, činí tyto normové hodnoty pro splnění požadavků daných vyhláškou závaznými.

Směrnice 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (CPD) stanovuje „základní požadavky“ na stavby. Základní požadavky se sice vztahují na stavby, ale současně se od nich odvozují požadavky na charakteristiky stavebních výrobků (stavebním výrobkem se rozumí výrobek „vyrobený pro trvalé zabudování do staveb“). Tyto charakteristiky se u většiny výrobků projeví až po jejich zabudování do stavby (např. vodotěsnost, akustika, průvzdušnost apod.). Článek 6 odst. 1 Směrnice 89/106/EHS stanoví, že „členské státy nesmějí na svém území bránit volnému pohybu výrobků, které splňují ustanovení této směrnice, jejich uvádění na trh nebo jejich používání. Členské státy zajistí, aby použití těchto výrobků k účelu, pro který byly zamýšleny, nebránila pravidla nebo podmínky stanovené veřejnoprávními nebo soukromoprávními subjekty, které působí jako veřejný podnik nebo jako veřejný subjekt na základě monopolního postavení“. Dále čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 6 Směrnice  89/106/EHS zakotvuje povinnost předpokládat, že výrobky označené CE jsou vhodné k používání, pokud stavby, ve kterých budou použity, budou splňovat základní požadavky. Pro tento případ je možné jmenovitě uvést základní požadavky č. 3 „Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí“ a č. 6 „Úspora energie a ochrana tepla“.

Směrnice 89/106/EHS je v ČR převzata nařízením vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. Vztahuje se na stavební výrobky, pro které existují harmonizované evropské normy. Harmonizovanou ČSN k tomuto nařízení vlády je ČSN EN 14351-1 Okna a dveře - Norma výrobku, funkční vlastnosti - Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti. Tato norma stanovuje funkční vlastnosti nezávislé na materiálu, které platí pro okna (včetně střešních oken, střešních oken s odolností proti vnějšímu požáru a balkónových dveří), vnější dveře (včetně bezrámových skleněných dveří, dveří v únikových cestách) a sestavy (stěny).

Ustanovení § 26 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., které je promítnuto do ČSN 73 0540-2, zavádí dodatečný požadavek na výplně otvorů, a sice nejnižší vnitřní povrchovou teplotu oken. Povrchová teplota oken není charakteristikou sledovanou v harmonizované normě pro okna (ČSN EN 14351-1). Vyhláška jde tedy nad rámec harmonizované normy pro okna, čímž nepřímo klade dodatečné požadavky na výrobce a dodavatele oken.

Podle stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyhláška č. 268/2009 Sb. prostřednictvím zezávaznění české technické normy ČSN 73 0540-2 nepřímo brání volnému pohybu a používání zboží na jednotném evropském trhu. MPO proto požádalo Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) dopisem ze dne 11. listopadu 2011 o změnu ČSN 73 0540-2. Požadovaná změna by měla spočívat v přesunutí požadavku na nejnižší povrchovou teplotu výplní otvorů do nezávazné informativní přílohy technické normy.

Zahájení řešení mimořádného úkolu na zpracování změny bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ č. 02/2012 (oznámení č. 19/12). Nejnižší vnitřní povrchová teplota stavebních konstrukcí včetně připojovací spáry zůstává jako požadovaná, zatímco problematika vnitřní povrchové teploty výplní otvorů byla přesunuta do přílohy D, na kterou je v článku 5.1 doplněn odkaz, a která má informativní charakter. Obdobné řešení je uplatňováno i v okolních státech, kde se také uplatňuje požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu spoje mezi stavební konstrukcí a oknem a nikoliv na nejnižší povrchovou teplotu okna. Do textu změny je zapracována též změna poznámky 1 u článku 6.1.2 a připomínka technické veřejnosti na upřesnění formulace poznámky 2 u článku 6.3.

Změna Z1 ČSN 73 0540-2 byla vydána v dubnu 2012 a počátek platnosti této změny je od 1. května 2012. Informativní přílohu D, do které byla přesunuta problematika nejnižší povrchové teploty výplní otvorů, je možné použít na základě dohody smluvních stran. Parametr nejnižší povrchové teploty výplní otvorů nelze požadovat s odkazem na vyhlášku č. 268/2009 Sb.