Výkladový slovník metrologie

Vyhledat termín ve slovníku (zadejte min. 3 znaky):

1.1veličina / quantity

Termín:1.1 veličina1.1 quantity
Definice:

vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference

property of a phenomenon, body, or substance, where the property has a magnitude that can be expressed as a number and a reference
Poznámka 1:

Generický pojem „veličina“ může být rozčleněn do několika úrovní specifických pojmů, jak ukazuje následující tabulka. Levá strana tabulky uvádí specifické pojmy podřízené pojmu „veličina“. Tyto jsou generickými pojmy pro jednotlivé veličiny ve sloupci na pravé straně.

délka

poloměr r

poloměr rA nebo r(A) kružnice A

 

vlnová délka λ

vlnová délka, λD nebo λ (D; Na) záření sodíku D

energie E

kinetická energie T

kinetická energie Ti částice i v daném systému

 

teplo Q

výparné teplo Qi vzorku i vody

elektrický náboj Q

 

elektrický náboj protonu, e

elektrická rezistance R

 

elektrická rezistance Ri rezistoru i v daném obvodu

látková koncentrace cB látky B

 

látková koncentrace ethanolu ci(C2H5OH) ve vzorku

vína i

početní koncentrace, CB látky B

 

početní koncentrace erytrocytů ve vzorku krve i,

C(Erys; Bi)

tvrdost HRC podle Rockwella C

 

tvrdost HRCi(150 kg) podle Rockwella C vzorku oceli i

 

The generic concept 'quantity' can be divided into several levels of specific concepts, as shown in the following table. The left hand side of the table shows specific concepts under 'quantity'. These are generic concepts for the individual quantities in the right hand.

 

length, l
longueur, l

radius, r
rayon, r

radius of circle A, rA or r(A)
rayon du cercle A, rA ou r(A)

 

wavelength, λ
longueur d'onde, λ

wavelength of the sodium D radiation, λD or λ(D; Na)
longueur d'onde de la radiation D du sodium, λD ou λ(D; Na)

energy, E
énergie, E

kinetic energy, T
énergie cinétique, T

kinetic energy of particle i in a given system, Ti
énergie cinétique de la particule i dans un système donné, Ti

 

heat, Q
chaleur, Q

heat of vaporization of sample i of water, Qi
chaleur de vaporisation du spécimen i d'eau, Qi

electric charge, Q
charge électrique, Q

 

electric charge of the proton, e
charge électrique du proton, e

electric resistance, R
résistance électrique, R

 

electric resistance of resistor i in a given circuit, Ri
résistance électrique de la résistance i dans un circuit donné, Ri

amount-of-substance concentration of entity B, cB
concentration en quantité de matière du constituant B, cB

 

amount-of-substance concentration of ethanol in wine sample i, ci(C2H5OH)
concentration en quantité de matière d'éthanol dans le spécimen i de vin, ci(C2H5OH)

number concentration of entity B, CB
nombre volumique du constituant B, CB

 

number concentration of erythrocytes in blood sample i, C(Erys; Bi)
nombre volumique d'érythrocytes dans le spécimen i de sang, C(Erc; Sgi)

Rockwell C hardness, HRC
dureté C de Rockwell, HRC

 

Rockwell C hardness of steel sample i, HRCi
dureté C de Rockwell du spécimen i d'acier, HRCi

Poznámka 2:

Referencí může být jednotka měření, postup měření, referenční materiál nebo jejich kombinace.

A reference can be a measurement unit, a measurement procedure, a reference material, or a combination of such.

Poznámka 3:

Značky veličin jsou uvedeny v normách řady ISO 80000 a v normách řady IEC 80000 Veličiny a jednotky. Značky veličin se píší kurzivou. Daná značka může označovat různé veličiny.

Symbols for quantities are given in the ISO 80000 and IEC 80000 series Quantities and units. The symbols for quantities are written in italics. A given symbol can indicate different quantities.

Poznámka 4:

Preferovaným formátem IUPAC-IFCC pro označování veličin v laboratorní medicíně je „Systém-Složka; druh veličiny“.

 

PŘÍKLAD „Plazma (krevní)-iont sodíku; koncentrace látkového množství rovna 143 mmol/l u dané osoby v daném čase“.

The preferred IUPAC-IFCC format for designations of quantities in laboratory medicine is “Systém-Component; kind-ofquantity”.

 

EXAMPLE Plasma (Blood)-Sodium ion; amount-of-substance concentration equal to 143 mmol/l in a given person at a given time”.

Poznámka 5:

Zde definovaná veličina je skalár. Avšak vektor nebo tenzor, jejichž složky jsou veličinami, jsou také považovány za veličinu.

A quantity as defined here is a scalar. However, a vector or a tensor, the components of which are quantities, is also considered to be a quantity.

Poznámka 6:

Pojem „veličina“ smí být genericky rozčleněn např. na „fyzikální veličinu“, „chemickou veličnu“ a „biologickou veličinu“, nebo na základní veličinu a odvozenou veličinu.

The concept 'quantity' may be generically divided into, e.g. 'physical quantity', 'chemical quantity', and 'biological quantity', or base quantity and derived quantity.

1.2druh veličiny, druh / kind of quantity, kind

Termín:1.2 druh veličiny, druh1.2 kind of quantity, kind
Definice:

hledisko společné vzájemně srovnatelným veličinám

aspect common to mutually comparable quantities

Poznámka 1:

Členění pojmu „veličina“ podle „druhu veličiny“ je do značné míry libovolné

 

PŘÍKLAD 1 Veličiny průměr, obvod a vlnová délka jsou obecně považovány za veličiny stejného druhu, a to za druh veličiny nazvaný délka.

 

PŘÍKLAD 2 Veličiny teplo, kinetická energie a potenciální energie jsou obecně považovány za veličiny stejného druhu, a to za druh veličiny nazvaný energie.

The division of 'quantity' according to 'kind of quantity' is to some extent arbitrary.

 

EXAMPLE 1 The quantities diameter, circumference, and wavelength are generally considered to be quantities of the same kind, namely of the kind of quantity called length.

 

EXAMPLE 2 The quantities heat, kinetic energy, and potential energy are generally considered to be quantities of the same kind, namely of the kind of quantity called energy.

Poznámka 2:

Veličiny stejného druhu v dané soustavě veličin mají stejný rozměr veličiny. Avšak veličiny se stejným rozměrem nejsou nutně stejného druhu.

 

PŘÍKLAD Veličiny moment síly a energie nejsou konvencí považovány za veličiny stejného druhu, i když mají stejný rozměr. Obdobně tepelná kapacita a entropie, stejně jako relativní permeabilita a hmotnostní zlomek.

Quantities of the same kind within a given system of quantities have the same quantity dimension. However, quantities of the same dimension are not necessarily of the same kind.

 

EXAMPLE The quantities moment of force and energy are, by convention, not regarded as being of the same kind, although they have the same dimension. Similarly for heat capacity and entropy, as well as for number of entities, relative permeability, and mass fraction.

Poznámka 3:

V angličtině se termíny pro „quantities“ v levé polovině tabulky v 1.1, Poznámka 1, často používají pro odpovídající „druh veličiny“. Ve francouzštině se termín „nature“ používá pouze v takových vyjádřeních jako „randeurs de même nature“ (česky „veličiny stejného druhu“).

In English, the terms for quantities in the left half of the table in 1.1, Note 1, are often used for the corresponding 'kinds of quantity'. In French, the term “nature” is only used in expressions such as “grandeurs de même nature” (in English, “quantities of the same kind”).

Komentář:

(informative) [3 December 2013] The term "kind" is mainly used in expressions such as "quantities of the same kind." Two quantities of the same kind are mutually comparable, so that they can be placed in order of magnitude. Length and mass are quantities of different kinds because they are not mutually comparable.

1.3soustava veličin / system of quantities

Termín:1.3 soustava veličin1.3 system of quantities
Definice:

soubor veličin spolu se souborem navzájem si neodporujících rovnic týkajících se těchto veličin

set of quantities together with a set of noncontradictory equations relating those quantities

Poznámka:

Řadové veličiny, jako například tvrdost podle Rockwella C, nejsou obvykle považovány za součást soustavy veličin, protože jsou vztaženy k jiným veličinám pouze empirickými vztahy.

 Ordinal quantities, such as Rockwell C hardness, are usually not considered to be part of a system of quantities because they are related to other quantities through empirical relations only.

1.4základní veličina / base quantity

Termín:1.4 základní veličina1.4 base quantity
Definice:

veličina v konvenčně zvolené podmnožině dané soustavy veličin, z níž žádná veličina podmnožiny nemůže být vyjádřena pomocí jiných veličin

quantity in a conventionally chosen subset of a given system of quantities, where no subset quantity can be expressed in terms of the others

Poznámka 1:

Podmnožina zmíněná v této definici se nazývá „soubor základních veličin“.

 

PŘÍKLAD Soubor základních veličin v Mezinárodní soustavě veličin (ISQ) je uveden v 1.6.

The subset mentioned in the definition is termed the “set of base quantities”.

 

EXAMPLE The set of base quantities in the International System of Quantities (ISQ) is given in 1.6.

Poznámka 2:

Základní veličiny jsou považovány za vzájemně nezávislé, protože základní veličina nemůže být vyjádřena jako součin mocnin jiných základních veličin.

Base quantities are referred to as being mutually independent since a base quantity cannot be expressed as a product of powers of the other base quantities.

Poznámka 3:

‚Počet entit‘ může být považován za základní veličinu v jakékoliv soustavě veličin.

'Number of entities' can be regarded as a base quantity in any system of quantities.

1.5odvozená veličina / derived quantity

Termín:1.5 odvozená veličina1.5 derived quantity
Definice:

veličina v soustavě veličin definovaná pomocí základních veličin této soustavy

quantity, in a system of quantities, defined in terms of the base quantities of that system

Příklad:

V soustavě veličin, která má za základní veličiny délku a hmotnost, je hustota odvozenou veličinou definovanou jako podíl hmotnosti a objemu (třetí mocniny délky).

In a system of quantities having the base quantities length and mass, mass density is a derived quantity defined as the quotient of mass and volume (length to the third power).

1.6Mezinárodní soustava veličin ISQ / International System of Quantities ISQ

Termín:1.6 Mezinárodní soustava veličin ISQ1.6 International System of Quantities ISQ
Definice:

soustava veličin založená na sedmi základních veličinách: délce, hmotnosti, času, elektrickém proudu, termodynamické teplotě, látkovém množství a svítivosti

system of quantities based on the seven base quantities: length, mass, time, electric current, thermodynamic temperature, amount of substance, and luminous intensity

Poznámka 1:

Tato soustava veličin je publikována v normách řady ISO 80000 a normách řady IEC 80000, Veličiny a jednotky.

This system of quantities is published in the ISO 80000 and IEC 80000 series Quantities and units.

Poznámka 2:

Mezinárodní soustava jednotek (SI) (viz 1.16) je založena na ISQ.

The International System of Units (SI) (see 1.16) is based on the ISQ.

1.7rozměr veličiny, rozměr / quantity dimension, dimension of a quantity, dimension

Termín:1.7 rozměr veličiny, rozměr1.7 quantity dimension, dimension of a quantity, dimension
Definice:

vyjádření závislosti veličiny na základních veličinách soustavy veličin jako součinu mocnin činitelů odpovídajících základním veličinám s vynecháním všech číselných činitelů

expression of the dependence of a quantity on the base quantities of a system of quantities as a product of powers of factors corresponding to the base quantities, omitting any numerical factor

Příklad:

PŘÍKLAD 1

V ISQ je rozměr veličiny síla označen dim F = LMT–2.

 

PŘÍKLAD 2

V téže soustavě veličin je dim ρB = ML–3 rozměrem veličiny hmotnostní koncentrace složky B a ML–3 je také rozměrem veličiny hustota ρ (objemová hmotnost).

 

PŘÍKLAD 3

Perioda T kyvadla s délkou l v místě s místním tíhovým zrychlením g je

 

A tedy dim C(g) = L–1/2 T .

EXAMPLE 1

In the ISQ, the quantity dimension of force is denoted by dim F = LMT–2.

 

EXAMPLE 2

In the same system of quantities, dim ρB = ML–3 is the quantity dimension of mass concentration of component B, and ML–3 is also the quantity dimension of mass density, ρ (volumic mass).

 

EXAMPLE 3

The period T of a pendulum of length l at a place with the local acceleration of free fall g is

 

 

 Hence dim C(g) = L–1/2 T .

Poznámka 1:

Mocnina činitele je činitel umocněný na exponent. Každý činitel je rozměrem základní veličiny.

A power of a factor is the factor raised to an exponent. Each factor is the dimension of a base quantity.

Poznámka 2:

Konvenčním symbolickým vyjádřením rozměru základní veličiny je jediné velké písmeno napsané antikvou (stojatým písmem) typu sans-serif (bezpatkové). Konvenčním symbolickým vyjádřením rozměru odvozené veličiny je součin mocnin rozměrů základních veličin v souladu s definicí odvozené veličiny. Rozměr veličiny Q je označován dim Q.

The conventional symbolic representation of the dimension of a base quantity is a single upper case letter in roman (upright) sans-serif type. The conventional symbolic representation of the dimension of a derived quantity is the product of powers of the dimensions of the base quantities according to the definition of the derived quantity. The dimension of a quantity Q is denoted by dim Q.

Poznámka 3:

Při odvozování rozměru veličiny se neuvažuje, zda veličina má charakter skaláru, vektoru, nebo tenzoru.

In deriving the dimension of a quantity, no account is taken of its scalar, vector, or tensor character.

Poznámka 4:

V dané soustavě veličin:

– veličiny stejného druhu mají stejný rozměr,

– veličiny s různými rozměry veličiny jsou vždy různých druhů a

– veličiny mající stejný rozměr veličiny nejsou nutně stejného druhu.

In a given system of quantities,

- quantities of the same kind have the same quantity dimension,

- quantities of different quantity dimensions are always of different kinds, and

- quantities having the same quantity dimension are not necessarily of the same kind.

Poznámka 5:

Značky reprezentující rozměry základních veličin v ISQ jsou:

 

Základní veličina

Značka pro rozměr

délka

L

hmotnost

M

čas

T

elektrický proud

I

termodynamická teplota

Θ

látkové množství

N

svítivost

J

 

Tudíž rozměr veličiny Q je označen dim Q = LαMβTγIδΘεNζJη, kde exponenty, nazývané rozměrovými exponenty, jsou kladné, záporné nebo nula.

Symbols representing the dimensions of the base quantities in the ISQ are:

Base quantity

Grandeur de base

Symbol for dimension

Symbole de la dimension

length

longueur

L

mass

masse

M

time

temps

T

electric current

courant électrique

I

thermodynamic temperature

température thermodynamique

Θ

amount of substance

quantité de matière

N

luminous intensity

intensité lumineuse

J

 

Thus, the dimension of a quantity Q is denoted by dim Q = LαMβTγIδΘεNζJη where the exponents, named dimensional exponents, are positive, negative, or zero.

1.8veličina s rozměrem jedna, bezrozměrová veličina / quantity of dimension one, dimensionless quantity

Termín:1.8 veličina s rozměrem jedna, bezrozměrová veličina1.8 quantity of dimension one, dimensionless quantity
Definice:

veličina, u které jsou všechny exponenty činitelů odpovídajících základním veličinám v jejím rozměru veličiny rovny nule

quantity for which all the exponents of the factors corresponding to the base quantities in its quantity dimension are zero

Poznámka 1:

Termín „bezrozměrová veličina“ se běžně používá a je zde zachován z historických důvodů. To vychází ze skutečnosti, že všechny exponenty v symbolickém vyjádření rozměru takové veličiny jsou rovny nule. Termín „veličina s rozměrem jedna“ odpovídá konvenci, podle níž je symbolickým vyjádřením rozměru takových veličin značka 1 (viz ISO 31-0:1992, 2.2.6).

The term “dimensionless quantity” is commonly used and is kept here for historical reasons. It stems from the fact that all exponents are zero in the symbolic representation of the dimension for such quantities. The term “quantity of dimension one” reflects the convention in which the symbolic representation of the dimension for such quantities is the symbol 1 (see ISO 31-0:1992, 2.2.6).

Poznámka 2:

Měřicí jednotky a hodnoty veličin s rozměrem jedna jsou čísla, ale takovéto veličiny vyjadřují více informací než číslo.

The measurement units and values of quantities of dimension one are numbers, but such quantities convey more information than a number.

Poznámka 3:

Některé veličiny s rozměrem jedna jsou definovány jako podíl dvou veličin stejného druhu.

 

PŘÍKLADY Rovinný úhel, prostorový úhel, index lomu, relativní permeabilita, hmotnostní zlomek, činitel tření, Machovo číslo.

Some quantities of dimension one are defined as the ratios of two quantities of the same kind.

 

EXAMPLES Plane angle, solid angle, refractive index, relative permeability, mass fraction, friction factor, Mach number.

Poznámka 4:

Počty entit jsou veličinami s rozměrem jedna.

 

PŘÍKLADY Počet závitů na cívce, počet molekul v daném vzorku, degenerace energetických hladin kvantového systému.

Numbers of entities are quantities of dimension one.

 

EXAMPLES Number of turns in a coil, number of molecules in a given sample, degeneracy of the energy levels of a quantum systém.

1.9jednotka měření, měřicí jednotka, jednotka / measurement unit

Termín:1.9 jednotka měření, měřicí jednotka, jednotka1.9 measurement unit
Definice:

reálná skalární veličina, definovaná a přijatá konvencí, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná veličina stejného druhu vyjádřením podílu dvou veličin jako čísla

real scalar quantity, defined and adopted by convention, with which any other quantity of the same kind can be compared to express the ratio of the two quantities as a number

Poznámka 1:

Měřicí jednotky jsou označovány konvencí přidělenými názvy a značkami.

Measurement units are designated by conventionally assigned names and symbols.

Poznámka 2:

Měřicí jednotky veličin se stejným rozměrem veličiny smějí být označeny stejným názvem a značkou, i když tyto veličiny nejsou stejného druhu. Např. joule na kelvin a J/K jsou, v daném pořadí, název a značka jak měřicí jednotky tepelné kapacity, tak měřicí jednotky entropie, které obecně nejsou považovány za veličiny stejného druhu. Avšak v některých případech jsou zvláštní názvy měřicích jednotek omezeny pouze na používání s veličinami specifického druhu. Např. měřicí jednotka ‚sekunda na minus prvou‘ (1/s) se nazývá hertz (Hz), když je používána pro kmitočet, a becquerel (Bq), když je používána pro aktivitu radionuklidů.

Measurement units of quantities of the same quantity dimension may be designated by the same name and symbol even when the quantities are not of the same kind. For example, joule per kelvin and J/K are respectively the name and symbol of both a measurement unit of heat capacity and a measurement unit of entropy, which are generally not considered to be quantities of the same kind. However, in some cases special measurement unit names are restricted to be used with quantities of a specific kind only. For example, the measurement unit 'second to the power minus one' (1/s) is called hertz (Hz) when used for frequencies and becquerel (Bq) when used for activities of radionuclides.
Poznámka 3:

Měřicí jednotky veličin s rozměrem jedna jsou čísla. V některých případech jsou tyto měřicí jednotky uváděny se zvláštním názvem, např. radián, steradián a decibel, nebo jsou vyjádřeny podíly, jako například milimol na mol je roven 10–3 a mikrogram na kilogram je roven 10–9.

Measurement units of quantities of dimension one are numbers. In some cases these measurement units are given special names, e.g. radian, steradian, and decibel, or are expressed by quotients such as millimole per mole equal to 10–3 and microgram per kilogram equal to 10–9.

Poznámka 4:

Pro danou veličinu se zkrácený termín „jednotka“ často používá v kombinaci s názvem veličiny, jako například „hmotnostní jednotka“ nebo „jednotka hmotnosti“.

For a given quantity, the short term “unit” is often combined with the quantity name, such as “mass unit” or “unit of mass”.

1.10základní jednotka / base unit

Termín:1.10 základní jednotka1.10 base unit
Definice:

jednotka měření, která je konvenčně přijata pro základní veličinu

measurement unit that is adopted by convention for a base quantity

Poznámka 1:

V každé koherentní soustavě jednotek existuje pro každou základní veličinu pouze jedna základní jednotka.

 

PŘÍKLAD V SI je základní jednotkou délky metr. V soustavě CGS je základní jednotkou délky centimetr.

In each coherent system of units, there is only one base unit for each base quantity.

 

EXAMPLE In the SI, the metre is the base unit of length. In the CGS systems, the centimetre is the base unit of length.

Poznámka 2:

Základní jednotka může také sloužit pro odvozenou jednotku se stejným rozměrem veličiny.

 

PŘÍKLAD Dešťové srážky, jsou-li definované jako plošný objem (objem na plochu), mají v SI metr jako koherentní odvozenou jednotku.

A base unit may also serve for a derived quantity of the same quantity dimension.

 

EXAMPLE Rainfall, when defined as areic volume (volume per area), has the metre as a coherent derived unit in the SI.

Poznámka 3:

Pro počet entit může být číslo jedna, značka 1, považováno za základní jednotku v jakékoliv soustavě jednotek.

For number of entities, the number one, symbol 1, can be regarded as a base unit in any system of units.

1.11odvozená jednotka / derived unit

Termín:1.11 odvozená jednotka1.11 derived unit
Definice:

jednotka měření pro odvozenou veličinu

measurement unit for a derived quantity

Příklad:

PŘÍKLADY

Metr za sekundu, značka m/s,  centimetr za sekundu, značka cm/s, jsou v SI odvozené jednotky rychlosti. Kilometr za hodinu, značka km/h, je jednotkou rychlosti mimo SI, ale přijatou pro použití s SI. Uzel, rovný jedné námořní míli za hodinu, je jednotkou rychlosti mimo SI.

EXAMPLES

The metre per second, symbol m/s, and the centimetre per second, symbol cm/s, are derived units of speed in the SI. The kilometre per hour, symbol km/h, is a measurement unit of speed outside the SI but accepted for use with the SI. The knot, equal to one nautical mile per hour, is a measurement unit of speed outside the SI.

1.12koherentní odvozená jednotka / coherent derived unit

Termín:1.12 koherentní odvozená jednotka1.12 coherent derived unit
Definice:

odvozená jednotka, která je pro danou soustavu veličin a pro zvolený soubor základních jednotek součinem mocnin základních jednotek s činitelem úměrnosti rovným pouze jedné

derived unit that, for a given system of quantities and for a chosen set of base units, is a product of powers of base units with no other proportionality factor than one

Poznámka 1:

Mocnina základní jednotky je základní jednotka umocněná na exponent.

A power of a base unit is the base unit raised to an exponent.

Poznámka 2:

Koherence může být určena pouze vzhledem ke konkrétní soustavě veličin a danému souboru základních jednotek.

 

PŘÍKLADY Jestliže metr, sekunda a mol jsou základní jednotky, metr za sekundu je koherentní odvozená jednotka rychlosti, přičemž rychlost je definována rovnicí mezi veličinami v = dr/dt, a mol na metr krychlový je koherentní odvozená jednotka látkové koncentrace, přičemž látková koncentrace je definována rovnicí mezi veličinami c = n/V. Kilometr za hodinu a uzel uvedené jako příklady odvozených jednotek v 1.11 nejsou v takové soustavě koherentními odvozenými jednotkami.

Coherence can be determined only with respect to a particular system of quantities and a given set of base units.

 

EXAMPLES If the metre, the second, and the mole are base units, the metre per second is the coherent derived unit of velocity when velocity is defined by the quantity equationv = dr/dt, and the mole per cubic metre is the coherent derived unit of amount-of-substance concentration when amount-of-substance concentration is defined by the quantity equation c = n/V. The kilometre per hour and the knot, given as examples of derived units in 1.11, are not coherent derived units in such a system of quantities.

Poznámka 3:

Odvozená jednotka může být koherentní vzhledem k jedné soustavě veličin, ale nikoliv k jiným.

 

PŘÍKLAD Centimetr za sekundu je koherentní odvozenou jednotkou rychlosti v soustavě jednotek CGS, ale není koherentní odvozenou jednotkou v SI.

A derived unit can be coherent with respect to one system of quantities but not to another.

 

EXAMPLE The centimetre per second is the coherent derived unit of speed in a CGS system of units but is not a coherent derived unit in the SI.

Poznámka 4:

Koherentní odvozenou jednotkou pro všechny odvozené veličiny s rozměrem jedna je v dané soustavě jednotek číslo jedna, značka 1. Název a značka měřicí jednotky jedna nejsou zpravidla uváděny.

The coherent derived unit for every derived quantity of dimension one in a given system of units is the number one, symbol 1. The name and symbol of the measurement unit one are generally not indicated.

1.13soustava jednotek / system of units

Termín:1.13 soustava jednotek1.13 system of units
Definice:

soubor základních jednotek a odvozených jednotek, společně s jejich násobky a díly, stanovený v souladu s danými pravidly pro danou soustavu veličin

set of base units and derived units, together with their multiples and submultiples, defined in accordance with given rules, for a given system of quantities

1.14koherentní soustava jednotek / coherent system of units

Termín:1.14 koherentní soustava jednotek1.14 coherent system of units
Definice:

soustava jednotek založená na dané soustavě veličin, ve které jednotka  měření pro každou odvozenou veličinu je koherentní odvozenou jednotkou

system of units, based on a given system of quantities, in which the measurement unit for each derived quantity is a coherent derived unit

Příklad:

Soustava koherentních jednotek SI a vztahů mezi nimi.

Set of coherent SI units and relations between them.

Poznámka 1:

Soustava jednotek může být koherentní pouze vzhledem k soustavě veličin a přijatým základním jednotkám.

A system of units can be coherent only with respect to a system of quantities and the adopted base units.

Poznámka 2:

Pro koherentní soustavu jednotek mají rovnice mezi číselnými hodnotami stejný tvar, včetně číselných činitelů, jako odpovídající rovnice mezi veličinami.

For a coherent system of units, numerical value equations have the same form, including numerical factors, as the corresponding quantity equations.

1.15mimosoustavová jednotka měření, mimosoustavová jednotka, mimosoustavová měřicí jednotka /  off-system measurement unit, off-system unit

Termín:1.15 mimosoustavová jednotka měření, mimosoustavová jednotka, mimosoustavová měřicí jednotka1.15 off-system measurement unit, off-system unit
Definice:

jednotka měření, která nenáleží do dané soustavy jednotek

measurement unit that does not belong to a given system of units

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Elektronvolt (asi 1,602 18 × 10–19 J) je vzhledem k SI mimosoustavovou jednotkou energie.

 

PŘÍKLAD 2

Den, hodina, minuta jsou vzhledem k SI mimosoustavové jednotky času.

EXAMPLE 1

The electronvolt (about 1.602 18 ·10–19 J) is an off-system measurement unit of energy with respect to the SI.

 

EXAMPLE 2

Day, hour, minute are off-system measurement units of time with respect to the SI.

1.16mezinárodní soustava jednotek, SI / International System of Units, SI

Termín:1.16 mezinárodní soustava jednotek, SI1.16 International System of Units, SI
Definice:

soustava jednotek založená na Mezinárodní soustavě veličin, jejich názvech a značkách, včetně řad předpon a jejich názvů a značek, společně s pravidly pro jejich použití, přijatá Generální konferencí pro váhy a míry (CGPM)

system of units, based on the International System of Quantities, their names and symbols, including a series of prefixes and their names and symbols, together with rules for their use, adopted by the General Conference on Weights and Measures (CGPM)

Poznámka 1:

SI je založena na sedmi základních veličinách ISQ a názvech a značkách odpovídajících základních jednotek, které jsou obsaženy v následující tabulce:

Základní veličina

Základní jednotka

Název

Název

Značka

délka

metr

m

hmotnost

kilogram

kg

čas

sekunda

s

elektrický proud

ampér

A

termodynamická teplota

kelvin

K

látkové množství

mol

mol

svítivost

kandela

cd

 

The SI is founded on the seven base quantities of the ISQ and the names and symbols of the corresponding base units that are contained in the following table.

Base quantity

Grandeur de base

Base unit

Unité de base

Name

Nom

Name

Nom

Symbol

Symbole

length

longueur

metre

mètre

m

mass

masse

kilogram

kilogramme

kg

time

temps

second

seconde

s

electric current

courant électrique

ampere

ampère

A

thermodynamic temperature

température thermodynamique

kelvin

kelvin

K

amount of substance

quantité de matière

mole

mole

mol

luminous intensity

intensité lumineuse

candela

candela

cd

 

Poznámka 2:

Základní jednotky a koherentní odvozené jednotky SI tvoří koherentní soubor, označený „soubor koherentních jednotek SI“.

The base units and the coherent derived units of the SI form a coherent set, designated the “set of coherent SI units”.

Poznámka 3:

Úplný popis a vysvětlení Mezinárodní soustavy jednotek viz aktuální vydání brožury SI publikované Mezinárodním úřadem pro váhy a míry (BIPM) a dostupné na webových stránkách BIPM.

For a full description and explanation of the International System of Units, see the current edition of the SI brochure published by the Bureau International des Poids et Mesures (BIPM) and available on the BIPM website.

Poznámka 4:

Ve veličinovém počtu je veličina ‚počet entit‘ často považována za základní veličinu se základní jednotkou jedna, značka 1.

In quantity calculus, the quantity 'number of entities' is often considered to be a base quantity, with the base unit one, symbol 1.

Poznámka 5:

Předpony SI pro násobky jednotek a díly jednotek jsou:

Násobek

Předpona

Název

Značka

1024

yotta

Y

1021

zetta

Z

1018

exa

E

1015

peta

P

1012

tera

T

109

giga

G

106

mega

M

103

kilo

k

102

hekto

h

101

deka

da

10-1

deci

d

10-2

centi

c

10-3

mili

m

10-6

mikro

μ

10-9

nano

n

10-12

piko

p

10-15

femto

f

10-18

atto

a

10-21

zepto

z

10-24

yocto

y

 

The SI prefixes for multiples of units and submultiples of units are:

Factor

Facteur

Prefix

Prefixe

Name

Nom

Symbol

Symbole

1024

yotta

yotta

Y

1021

zetta

zetta

Z

1018

exa

exa

E

1015

peta

péta

P

1012

tera

téra

T

109

giga

giga

G

106

mega

méga

M

103

kilo

kilo

k

102

hecto

hecto

h

101

deca

déca

da

10-1

deci

déci

d

10-2

centi

centi

c

10-3

milli

milli

m

10-6

micro

micro

μ

10-9

nano

nano

n

10-12

pico

pico

p

10-15

femto

femto

f

10-18

atto

atto

a

10-21

zepto

zepto

z

10-24

yocto

yocto

y

 

1.17násobek jednotky / multiple of a unit

Termín:1.17 násobek jednotky1.17 multiple of a unit
Definice:

jednotka měření získaná násobením dané měřicí jednotky celým číslem větším než jedna

measurement unit obtained by multiplying a given measurement unit by an integer greater than one

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Kilometr je dekadickým násobkem metru.

 

PŘÍKLAD 2

Hodina je nedekadickým násobkem sekundy.

EXAMPLE 1

The kilometre is a decimal multiple of the metre.

 

EXAMPLE 2

The hour is a non-decimal multiple of the second.

Poznámka 1:

Předpony SI pro desetinné násobky základních jednotek SI a odvozených jednotek SI jsou uvedeny v 1.16, poznámka 5.

SI prefixes for decimal multiples of SI base units and SI derived units are given in Note 5 of 1.16.

Poznámka 2:

Předpony SI se vztahují výhradně k mocninám 10 a nemají být používány pro mocniny 2. Např. 1 kilobit nemá být používán k vyjádření 1 024 bitů (210 bitů), což je 1 kibibit.

Předpony pro binární násobky jsou:

Násobek

Předpona

Název

Značka

(1010)8

yobi

Yi

(1010)7

zebi

Zi

(1010)6

exbi

Ei

(1010)5

pebi

Pi

(1010)4

tebi

Ti

(1010)3

gibi

Gi

(1010)2

mebi

Mi

(1010)1

kibi

Ki

 

Zdroj: IEC 80000-13

 

SI prefixes refer strictly to powers of 10, and should not be used for powers of 2. For example, 1 kilobit should not be used to represent 1 024 bits (210 bits), which is 1 kibibit.

Prefixes for binary multiples are:

Factor

Facteur

Prefix

Prefixe

Name

Nom

Symbol

Symbole

(1010)8

yobi

yobi

Yi

(1010)7

zebi

zébi

Zi

(1010)6

exbi

exbi

Ei

(1010)5

pebi

pébi

Pi

(1010)4

tebi

tébi

Ti

(1010)3

gibi

gibi

Gi

(1010)2

mébi

mebi

Mi

(1010)1

kibi

kibi

Ki

 

Source: IEC 80000-13

1.18díl jednotky / submultiple of a unit

Termín:1.18 díl jednotky1.18 submultiple of a unit
Definice:

jednotka měření získaná dělením dané měřicí jednotky celým číslem větším než jedna

measurement unit obtained by dividing a given measurement unit by an integer greater than one

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Milimetr je dekadickým dílem metru.

 

PŘÍKLAD 2

Pro rovinný úhel je vteřina nedekadickým dílem minuty.

EXAMPLE 1

The millimetre is a decimal submultiple of the metre.

 

EXAMPLE 2

For a plane angle, the second is a nondecimal submultiple of the minute.

Poznámka:

Předpony SI pro desetinné díly základních jednotek SI a odvozených jednotek SI jsou uvedeny v 1.16, poznámka 5.

SI prefixes for decimal submultiples of SI base units and SI derived units are given in Note 5 of 1.16.

1.19hodnota veličiny, hodnota / quantity value, value of a quantity, value

Termín:1.19 hodnota veličiny, hodnota1.19 quantity value, value of a quantity, value
Definice:

číslo a reference společně vyjadřující velikost veličiny

number and reference together expressing magnitude of a quantity

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Délka dané tyče: 5,34 m nebo 534 cm

 

PŘÍKLAD 2

Hmotnost daného tělesa: 0,152 kg nebo 152 g

 

PŘÍKLAD 3

Zakřivení daného oblouku: 112 m–1

 

PŘÍKLAD 4

Celsiova teplota daného vzorku: –5 °C

 

PŘÍKLAD 5

Elektrická impedance daného prvku obvodu při daném kmitočtu, kde j je imaginární jednotka: (7 + 3j) Ω

 

PŘÍKLAD 6

Index lomu daného vzorku skla: 1,32

 

PŘÍKLAD 7

Tvrdost podle Rockwella C daného vzorku (zatížení 150 kg): 43,5 HRC (150 kg)

 

PŘÍKLAD 8

Hmotnostní podíl kadmia v daném vzorku mědi: 3 μg/kg nebo 3 × 10–9

 

PŘÍKLAD 9

Molalita Pb2+ v daném vzorku vody: 1,76 μmol/kg

 

PŘÍKLAD 10

Smluvní látková koncentrace lutropinu v daném vzorku plazmy (mezinárodní standard WHO 80/552): 5,0 mezinárodních jednotek/l

EXAMPLE 1

Length of a given rod: 5.34 m or 534 cm

 

EXAMPLE 2

Mass of a given body: 0.152 kg or 152 g

 

EXAMPLE 3

Curvature of a given arc: 112 m−1

 

EXAMPLE 4

Celsius temperature of a given sample: −5 °C

 

EXAMPLE 5

Electric impedance of a given circuit element at a given frequency, where j is the imaginary unit: (7 + 3j) Ω

 

EXAMPLE 6

Refractive index of a given sample of glass: 1.32

 

EXAMPLE 7

Rockwell C hardness of a given sample: 43.5 HRC

 

EXAMPLE 8

Mass fraction of cadmium in a given sample of copper: 3 µg/kg or 3 ·10−9

 

EXAMPLE 9

Molality of Pb2+ in a given sample of water: 1.76 µmol/kg

 

EXAMPLE 10

Arbitrary amount-of-substance concentration of lutropin in a given sample of human blood plasma (WHO International Standard 80/552 used as a calibrator): 5.0 IU/l, where “IU” stands for “WHO International Unit"

Poznámka 1:

V souladu s druhem reference je hodnota veličiny buď:

According to the type of reference, a quantity value is either

  • a product of a number and a measurement unit (see Examples 1, 2, 3, 4, 5, 8 and 9); the measurement unit one is generally not indicated for quantities of dimension one (see Examples 6 and 8), or
  • a number and a reference to a measurement procedure (see Example 7), or
  • a number and a reference material (see Example 10).
Poznámka 2:

Číslo může být komplexní (viz příklad 5).

The number can be complex (see Example 5).

Poznámka 3:

Hodnota veličiny může být prezentována více než jedním způsobem (viz příklady 1, 2, a 8).

A quantity value can be presented in more than one way (see Examples 1, 2 and 8).

Poznámka 4:

V případě vektoru nebo tenzoru veličin má každá složka nějakou hodnotu.

 

PŘÍKLAD Síla působící na danou částici, např. v kartézských složkách (Fx; Fy; Fz) = (–31,5; 43,2; 17,0) N.

In the case of vector or tensor quantities, each component has a quantity value.

 

EXAMPLE Force acting on a given particle, e.g. in Cartesian components (Fx; Fy; Fz) = (−31.5; 43.2; 17.0) N.

Komentář:

(informative) [3 December 2013] The term "quantity value" was chosen as the first (preferred) term in order to take advantage of the adjectival use of a noun in the English language. However, it is recognized that the more commonly used expression is the second term, "value of a quantity", or even the third term, "value" (when there is no possible ambiguity or confusion; for example, it is not necessary to write "quantity value of a measurand").

1.20číselná hodnota veličiny, číselná hodnota / numerical quantity value, numerical value of a quantity, numerical value

Termín:1.20 číselná hodnota veličiny, číselná hodnota1.20 numerical quantity value, numerical value of a quantity, numerical value
Definice:

číslo ve vyjádření hodnoty veličiny kromě jakéhokoliv čísla sloužícího jako reference

number in the expression of a quantity value, other than any number serving as the reference

Poznámka 1:

U veličin s rozměrem jedna je referencí jednotka měření, což je číslo, a to není považováno za část číselné hodnoty veličiny.

 

PŘÍKLAD U frakce látkového množství rovnající se 3 mmol/mol je číselná hodnota veličiny 3 a jednotka je mmol/mol. Jednotka mmol/mol je číselně rovna 0,001, ale toto číslo není součástí číselné hodnoty veličiny, která zůstává 3.

For quantities of dimension one, the reference is a measurement unit which is a number and this is not considered as a part of the numerical quantity value.

 

EXAMPLE In an amount-of-substance fraction equal to 3 mmol/mol, the numerical quantity value is 3 and the unit is mmol/mol. The unit mmol/mol is numerically equal to 0.001, but this number 0.001 is not part of the numerical quantity value, which remains 3.

Poznámka 2:

U veličin, které mají měřicí jednotku (tj. jiných než řadových veličin), je číselná hodnota {Q} veličiny Q často označována {Q} = Q/[Q], kde Q označuje měřicí jednotku.

 

PŘÍKLAD Pro hodnotu veličiny 5,7 kg je číselná hodnota veličiny {m} = (5,7 kg) /kg = 5,7. Stejná hodnota veličiny může být vyjádřena jako 5 700 g, v tomto případě je číselná hodnota veličiny {m} = (5 700 g)/g = 5 700.

For quantities that have a measurement unit (i.e. those other than ordinal quantities), the numerical value {Q} of a quantity Q is frequently denoted {Q} = Q/[Q], where [Q] denotes the measurement unit.

 

EXAMPLE For a quantity value of 5.7 kg, the numerical quantity value is {m} = (5.7 kg)/kg = 5.7. The same quantity value can be expressed as 5 700 g in which case the numerical quantity value {m} = (5 700 g)/g = 5 700.

1.21veličinový počet /  quantity calculus

Termín:1.21 veličinový počet1.21 quantity calculus
Definice:

soubor matematických pravidel a operací aplikovaný na jiné veličiny než řadové veličiny

set of mathematical rules and operations applied to quantities other than ordinal quantities

Poznámka:

Ve výpočtu veličiny jsou preferovány rovnice mezi veličinami před rovnicemi číselných hodnot, protože rovnice mezi veličinami jsou nezávislé na volbě jednotek měření, kdežto rovnice mezi číselnými hodnotami nejsou nezávislé (viz ISO 31-0:1992, 2.2.2).

In quantity calculus, quantity equations are preferred to numerical value equations because quantity equations are independent of the choice of measurement units, whereas numerical value equations are not (see ISO 31-0:1992, 2.2.2).

1.22rovnice mezi veličinami / quantity equation

Termín:1.22 rovnice mezi veličinami1.22 quantity equation
Definice:

matematický vztah mezi veličinami v dané soustavě veličin nezávislý na jednotkách měření

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Q1 = ζ Q2Q3, kde Q1, Q2 a Q3 označují různé veličiny a kde ζ je číselný činitel.

 

PŘÍKLAD 2

T = (1/2) mv2, kde T je kinetická energie a v je rychlost specifikované částice o hmotnosti m.

 

PŘÍKLAD 3

n = It/F, kde n je látkové množství jednomocné složky, I elektrický proud a t doba trvání elektrolýzy a kde F je Faradayova konstanta.

EXAMPLE 1

Q1 = ζ Q2Q3 where Q1, Q2 and Q3 denote different quantities, and where ζ is a numerical factor.

 

EXAMPLE 2

T = (1/2) mv2 where T is the kinetic energy and v the speed of a specified particle of mass m.

 

EXAMPLE 3

n = It/F where n is the amount of substance of a univalent component, I is the electric current and t the duration of the electrolysis, and where F is the Faraday constant.

1.23rovnice mezi jednotkami / unit equation

Termín:1.23 rovnice mezi jednotkami1.23 unit equation
Definice:

matematický vztah mezi základními jednotkami, koherentními odvozenými jednotkami nebo jinými jednotkami měření

mathematical relation between base units, coherent derived units or other measurement units

Příklad:

PŘÍKLAD 1

U veličin v příkladu 1, článek 1.22, [Q1] = [Q2] [Q3], kde [Q1], [Q2] a [Q3] označují měřicí jednotky Q1, Q2 a Q3za předpokladu, že tyto jednotky měření jsou v koherentní soustavě jednotek.

 

PŘÍKLAD 2

J := kg m2/s2, kde J, kg, m, a s jsou značky pro joule, kilogram, metr a sekundu v tomto pořadí. (Značka := označuje „je podle definice rovno“, jak se uvádí v normách řady ISO 80000 a v normách řady IEC 80000.)

 

PŘÍKLAD 3

1 km/h = (1/3,6) m/s.

EXAMPLE 1

For the quantities in Example 1 of item 1.22, [Q1] = [Q2] [Q3] where [Q1], [Q2], and [Q3] denote the measurement units of Q1, Q2, and Q3, respectively, provided that these measurement units are in a coherent system of units.

 

EXAMPLE 2

J := kg m2/s2, where J, kg, m, and s are the symbols for the joule, kilogram, metre, and second, respectively. (The symbol := denotes “is by definition equal to” as given in the ISO 80000 and IEC 80000 series.)

 

EXAMPLE 3

1 km/h = (1/3.6) m/s.

1.24převodní činitel mezi jednotkami / conversion factor between units

Termín:1.24 převodní činitel mezi jednotkami1.24 conversion factor between units
Definice:

poměr dvou jednotek měření u veličin stejného druhu

ratio of two measurement units for quantities of the same kind

Příklad:

km/m = 1 000, a tudíž 1 km = 1 000 m

km/m = 1 000 and thus 1 km = 1 000 m

Poznámka:

Jednotky měření smějí náležet k různým soustavám jednotek.

 

PŘÍKLAD 1

1 h/s = 3 600, a tedy 1 h = 3 600 s

 

PŘÍKLAD 2

(km/h)/(m/s) = (1/3,6), a tedy 1 km/h = (1/3,6) m/s

The measurement units may belong to different systems of units.

 

EXAMPLE 1

1 h/s = 3 600 and thus 1 h = 3 600 s

 

EXAMPLE 2

(km/h)/(m/s) = (1/3.6) and thus 1 km/h = (1/3.6) m/s

1.25rovnice mezi číselnými hodnotami, rovnice mezi číselnými hodnotami veličiny / numerical value equation, numerical quantity value equation

Termín:1.25 rovnice mezi číselnými hodnotami, rovnice mezi číselnými hodnotami veličiny1.25 numerical value equation, numerical quantity value equation
Definice:

matematický vztah mezi číselnými hodnotami veličiny, založený na dané rovnici mezi veličinami a specifikovaných jednotkách měření

mathematical relation between numerical quantity values, based on a given quantity equation and specified measurement units

Příklad:

PŘÍKLAD 1

U veličin v příkladu 1, článek 1.22, {Q1} = ζ{Q2} {Q3}, kde {Q1}, {Q2} a {Q3} označují číselné hodnoty Q1, Q2 a Q3 za předpokladu, že jsou vyjádřeny v základních jednotkách nebo v koherentních odvozených jednotkách nebo v obojím.

 

PŘÍKLAD 2

V rovnici mezi veličinami pro kinetickou energii částice T = (1/2) mv2‚ jestliže m = 2 kg a v = 3 m/s, {T} = (1/2) × 2 × 32, je rovnice mezi číselnými hodnotami udávající číselnou hodnotu 9 veličiny T v joulech.

EXAMPLE 1

For the quantities in Example 1 in item 1.22, {Q1} = ζ{Q2} {Q3} where {Q1}, {Q2}, and {Q3} denote the numerical values of Q1, Q2, and Q3, respectively, provided that they are expressed in either base units or coherent derived units or both.

 

EXAMPLE 2

In the quantity equation for kinetic energy of a particle, T = (1/2) mv2, if m = 2 kg and v = 3 m/s, then {T} = (1/2) ·2 ·32 is a numerical value equation giving the numerical value 9 of T in joules.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "numerical quantity value" can be replaced with "numerical value" in the definition without ambiguity: "mathematical relation between numerical values, based on a given quantity equation and specified measurement units".

1.26řadová veličina / ordinal quantity

Termín:1.26 řadová veličina1.26 ordinal quantity
Definice:

veličina definovaná konvenčním postupem měření, pro kterou může být stanovena celková relace vztahu s jinými veličinami stejného druhu podle velikosti, ale pro niž neexistují žádné algebraické operace mezi těmito veličinami

quantity, defined by a conventional measurement procedure, for which a total ordering relation can be established, according to magnitude, with other quantities of the same kind, but for which no algebraic operations among those quantities exist

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Tvrdost podle Rockwella C.

 

PŘÍKLAD 2

Oktanové číslo benzinu.

 

PŘÍKLAD 3

Síla zemětřesení na Richterově stupnici.

 

PŘÍKLAD 4

Subjektivní hladina bolesti břicha vyjádřená na stupnici od nuly do pěti.

EXAMPLE 1

Rockwell C hardness.

 

EXAMPLE 2

Octane number for petroleum fuel.

 

EXAMPLE 3

Earthquake strength on the Richter scale.

 

EXAMPLE 4

Subjective level of abdominal pain on a scale from zero to five.

Poznámka 1:

Řadové veličiny mohou vstupovat pouze do empirických vztahů a nemají jednotky měření ani rozměry veličin. Rozdíly a podíly řadových veličin nemají fyzikální význam.

Ordinal quantities can enter into empirical relations only and have neither measurement units nor quantity dimensions. Differences and ratios of ordinal quantities have no physical meaning.

Poznámka 2:

Řadové veličiny jsou uspořádány podle stupnic hodnot řadových veličin (viz 1.28).

Ordinal quantities are arranged according to ordinal quantity-value scales (see 1.28).

Poznámka 3:

NÁRODNÍ POZNÁMKA V některých technických oborech se pro takové veličiny používá termín „technická veličina“.

1.27stupnice hodnot veličiny, měřicí stupnice / quantity-value scale, measurement scale

Termín:1.27 stupnice hodnot veličiny, měřicí stupnice1.27 quantity-value scale, measurement scale
Definice:

uspořádaný soubor hodnot veličiny u veličin daného druhu používaný k řazení veličin stejného druhu podle velikosti

ordered set of quantity values of quantities of a given kind of quantity used in ranking, according to magnitude, quantities of that kind

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Celsiova stupnice teploty.

 

PŘÍKLAD 2

Časová stupnice.

 

PŘÍKLAD 3

Stupnice tvrdosti podle Rockwella C.

EXAMPLE 1

Celsius temperature scale.

 

EXAMPLE 2

Time scale.

 

EXAMPLE 3

Rockwell C hardness scale.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "quantity values" can be replaced with "values", and "kind of quantity" can be replaced with "kind", without ambiguity: "ordered set of values of quantities of a given kind used in ranking, according to magnitude, quantities of that kind".

1.28stupnice hodnot řadové veličiny / ordinal quantity-value scale, ordinal value scale

Termín:1.28 stupnice hodnot řadové veličiny1.28 ordinal quantity-value scale, ordinal value scale
Definice:

stupnice hodnot veličiny pro řadové veličiny

quantity-value scale for ordinal quantities

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Stupnice tvrdosti podle Rockwella C.

 

PŘÍKLAD 2

Stupnice oktanových čísel pro benzin.

EXAMPLE 1

Rockwell C hardness scale.

 

EXAMPLE 2

Scale of octane numbers for petroleum fuel.

Poznámka 1:

Stupnice hodnot řadové veličiny smí být ustanovena měřením podle postupu měření.

An ordinal quantity-value scale may be established by measurements according to a measurement procedure.

Poznámka 2:

NÁRODNÍ POZNÁMKA V některých technických oborech se používá termín „stupnice hodnot technické veličiny“.

1.29konvenční referenční stupnice / conventional reference scale

Termín:1.29 konvenční referenční stupnice1.29 conventional reference scale
Definice:

stupnice hodnot veličiny stanovená formální dohodou

quantity-value scale defined by formal agreement

1.30jmenovitá vlastnost / nominal property

Termín:1.30 jmenovitá vlastnost1.30 nominal property
Definice:

vlastnost jevu, tělesa nebo látky, kde vlastnost nemá velikost

property of a phenomenon, body, or substance, where the property has no magnitude

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Pohlaví člověka.

 

PŘÍKLAD 2

Barva vzorku nátěru.

 

PŘÍKLAD 3

Barva při kapkové zkoušce v chemii.

 

PŘÍKLAD 4

Dvojpísmenný ISO kód země.

 

PŘÍKLAD 5

Pořadí aminokyselin v polypeptidu.

EXAMPLE 1

Sex of a human being.

 

EXAMPLE 2

Colour of a paint sample.

 

EXAMPLE 3

Colour of a spot test in chemistry.

 

EXAMPLE 4

ISO two-letter country code.

 

EXAMPLE 5

Sequence of amino acids in a polypeptide.

Poznámka 1:

Jmenovitá vlastnost má hodnotu, která může být vyjádřena slovně, abecedně-číselnými kódy nebo jinými prostředky.

A nominal property has a value, which can be expressed in words, by alphanumerical codes, or by other means.

Poznámka 2:

‚Hodnota jmenovité vlastnosti‘ nesmí být zaměňována za jmenovitou hodnotu veličiny.

'Nominal property value' is not to be confused with nominal quantity value.

Komentář:

1. (informative) [3 December 2013] Nominal properties are distinguished from quantities, which are properties that have a magnitude, that is, they can be compared in terms of greater or lesser.

 

2. (for Examples 2 and 3) (informative) [3 December 2013] While colour of a paint sample is sometimes considered to be a nominal property, it is also recognized that a pure colour can be characterized by the wavelength of electromagnetic radiation, which is a quantity that can be measured.

2.1měření / measurement

Termín:2.1 měření2.1 measurement
Definice:

proces experimentálního získávání jedné nebo více hodnot veličiny, které mohou být důvodně přiřazeny veličině

process of experimentally obtaining one or more quantity values that can reasonably be attributed to a quantity

Poznámka 1:

Měření se nepoužívá pro jmenovité vlastnosti.

Measurement does not apply to nominal properties.

Poznámka 2:

Měření v sobě obsahuje porovnání veličin a zahrnuje zjišťování počtu entit.

Measurement implies comparison of quantities or counting of entities.

Poznámka 3:

Měření předem předpokládá popis veličiny přiměřený určenému použití výsledku měření, popis postupu měření a kalibrovaného měřicího systému pracujícího v souladu se specifikovaným postupem měření, včetně podmínek měření.

Measurement presupposes a description of the quantity commensurate with the intended use of a measurement result, a measurement procedure, and a calibrated measuring system operating according to the specified measurement procedure, including the measurement conditions.

Komentář:

1 (informative) [3 December 2013] "experimentally obtaining" in the definition is to be interpreted in a broad sense of including not only direct physical comparison, but also of using models and calculations that are based on theoretical considerations.

 

2 (informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "process of experimentally obtaining one or more values that can reasonably be attributed to a quantity".

 

3 (for Note 3) (informative) [3 December 2013] This Note is intended to explain what is needed in order to carry out a measurement. It is first necessary to choose a target measurement uncertainty, and then choose an appropriate procedure and measuring system for performing the measurement in order not to exceed the target uncertainty.

2.2metrologie / metrology

Termín:2.2 metrologie2.2 metrology
Definice:

věda o měření a jeho aplikaci

science of measurement and its application

Poznámka:

Metrologie zahrnuje veškeré teoretické a praktické aspekty měření, jakékoliv nejistoty měření a obory použití.

Metrology includes all theoretical and practical aspects of measurement, whatever the measurement uncertainty and field of application.

2.3měřená veličina / measurand

Termín:2.3 měřená veličina2.3 measurand
Definice:

veličina, která má být měřena

quantity intended to be measured

Poznámka 1:

Specifikace měřené veličiny vyžaduje znalost druhu veličiny, popis stavu jevu, tělesa nebo látky nesoucích veličinu, včetně jakékoliv relevantní složky a zahrnutých chemických entit.

The specification of a measurand requires knowledge of the kind of quantity, description of the state of the phenomenon, body, or substance carrying the quantity, including any relevant component, and the chemical entities involved.

Poznámka 2:

Ve druhém vydání VIM a v IEC 60050-300: 2001 je měřená veličina definována jako ‚veličina, která je předmětem  měření‘.

In the second edition of the VIM and in IEC 60050-300:2001, the measurand is defined as the 'particular quantity subject to measurement'.

Poznámka 3:

Měření, včetně měřicího systému a podmínek, za kterých je měření prováděno, může měnit jev, těleso nebo látku tak, že veličina, která je měřena, se může lišit od měřené veličiny, jak je definována. V takovém případě je nutná odpovídající korekce.

 

PŘÍKLAD 1 Pokud se k provedení měření použije voltmetr s významnou vstupní elektrickou vodivostí, napětí mezi svorkami baterie může klesnout. Napětí nezatíženého obvodu může být vypočteno z vnitřního elektrického odporu baterie a voltmetru.

 

PŘÍKLAD 2 Délka ocelové tyče vyrovnané s okolní Celsiovou teplotou 23 °C, která je měřenou veličinou, se bude lišit od délky při specifikované teplotě 20°. V takovém případě je nutná korekce.

The measurement, including the measuring system and the conditions under which the measurement is carried out, might change the phenomenon, body, or substance such that the quantity being measured may differ from the measurand as defined. In this case, adequate correction is necessary.

 

EXAMPLE 1 The potential difference between the terminals of a battery may decrease when using a voltmeter with a significant internal conductance to perform the measurement. The open-circuit potential difference can be calculated from the internal resistances of the battery and the voltmeter.

 

EXAMPLE 2 The length of a steel rod in equilibrium with the ambient Celsius temperature of 23 °C will be different from the length at the specified temperature of 20 °C, which is the measurand. In this case, a correction is necessary.

Poznámka 4:

V chemii se pro ‚měřenou veličinu‘ někdy používají termíny „analyt“ nebo název látky nebo sloučeniny. Toto použití je chybné protože tyto termíny neodkazují na veličiny.

In chemistry, “analyte”, or the name of a substance or compound, are terms sometimes used for 'measurand'. This usage is erroneous because these terms do not refer to quantities.

Komentář:

(informative) [5 June 2014] As Note 2 says, this definition differs from the definition in VIM2. The quantity that is being measured may not actually be the quantity that is intended to be measured. By making this distinction, it is often possible to include corrections in the measurement model such that the value of the quantity that is intended to be measured can be calculated on the basis of the value of the quantity that is actually measured.

2.4princip měření, měřicí princip / measurement principle, principle of measurement

Termín:2.4 princip měření, měřicí princip2.4 measurement principle, principle of measurement
Definice:

jev sloužící jako základ měření

phenomenon serving as a basis of a measurement

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Termoelektrický jev využívaný k měření teploty.

 

PŘÍKLAD 2

Absorpce energie používaná k měření koncentrace látkového množství.

 

PŘÍKLAD 3

Snižování koncentrace glukózy v krvi hladovějícího králíka použité pro měření koncentrace inzulínu v preparátu.

EXAMPLE 1

Thermoelectric effect applied to the measurement of temperature.

 

EXAMPLE 2

Energy absorption applied to the measurement of amount-of-substance concentration.

 

EXAMPLE 3

Lowering of the concentration of glucose in blood in a fasting rabbit applied to the measurement of insulin concentration in a preparation.

Poznámka:

Jev může být fyzikální, chemické nebo biologické povahy.

The phenomenon can be of a physical, chemical, or biological nature.

2.5metoda měření, měřicí metoda / measurement method, method of measurement

Termín:2.5 metoda měření, měřicí metoda2.5 measurement method, method of measurement
Definice:

generický popis logického organizování činností použitých při měření

generic description of a logical organization of operations used in a measurement

Poznámka:

Metody měření mohou být kvalifikovány různými způsoby, jako například:

–– substituční metoda měření,

–– diferenční metoda měření,

–– nulová metoda měření;

nebo

–– přímá metoda měření,

–– nepřímá metoda měření.

 

Viz IEC 60050-300:2001.

 Measurement methods may be qualified in various ways such as:

- substitution measurement method,

- differential measurement method, and

- null measurement method;

or

- direct measurement method, and

- indirect measurement method.

 

See IEC 60050-300:2001.

Komentář:

1 (informative) [11 June 2015] The use of the terms "measurement method" and "measurement procedure" differs, for historical reasons, between different areas of metrology. In general, a measurement method delimits a broader category of operations than does a measurement procedure, which requires a detailed set of instructions.

 

2 (informative) [9 June 2016] The terms "primary method", "primary method of measurement", and "primary measurement method" are generally used for a method adopted to obtain a measurement result without relation to a measurement standard for a quantity of the same kind.

2.6postup měření / measurement procedure

Termín:2.6 postup měření2.6 measurement procedure
Definice:

podrobný popis měření podle jednoho nebo více principů měření a dané metody měření založený na modelu měření a zahrnující jakýkoliv výpočet k získání výsledku měření

detailed description of a measurement according to one or more measurement principles and to a given measurement method, based on a measurement model and including any calculation to obtain a measurement result

Poznámka 1:

Postup měření je obvykle dostatečně podrobně dokumentován, aby umožnil obslužnému personálu provést měření.

A measurement procedure is usually documented in sufficient detail to enable an operator to perform a measurement.

Poznámka 2:

Postup měření může obsahovat vyjádření týkající se cílové nejistoty měření.

A measurement procedure can include a statement concerning a target measurement uncertainty.

Poznámka 3:

V angličtině se postup měření někdy nazývá standardní operační postup, zkráceně SOP.

A measurement procedure is sometimes called a standard operating procedure, abbreviated SOP.

Komentář:

(informative) [11 June 2015] The use of the terms "measurement method" and "measurement procedure" differs, for historical reasons, between different areas of metrology. In general, a measurement method delimits a broader category of operations than does a measurement procedure, which requires a detailed set of instructions.

2.7referenční postup měření / reference measurement procedure

Termín:2.7 referenční postup měření2.7 reference measurement procedure
Definice:

postup měření přijatý jako postup poskytující výsledky měření způsobilé pro jejich zamýšlené použití při hodnocení pravdivosti měření naměřených  hodnot veličiny získaných jinými postupy měření veličin stejného druhu při kalibraci nebo při charakterizaci referenčních materiálů

measurement procedure accepted as providing measurement results fit for their intended use in assessing measurement trueness of measured quantity values obtained from other measurement procedures for quantities of the same kind, in calibration, or in characterizing reference materials

Komentář:

(informative) [5 June 2014] The definition systematically uses preferred terms and so is long and complex. A shorter definition, coupled with a Note, might be sufficient:
"measurement procedure used in the process of providing results for assessing trueness of values obtained from other measurement procedures for quantities of the same kind"
NOTE 1 Reference measurement procedures are often used in calibration and in assigning values to reference materials.

2.8primární referenční postup měření, primární referenční postup / primary reference measurement procedure, primary reference procedure

Termín:2.8 primární referenční postup měření, primární referenční postup2.8 primary reference measurement procedure, primary reference procedure
Definice:

referenční postup měření používaný k získání výsledku měření bez vztahu k etalonu (standardu) pro veličinu stejného druhu

reference measurement procedure used to obtain a measurement result without relation to a measurement standard for a quantity of the same kind

Příklad:

Objem vody dodaný 5 ml pipetou při 20 °C je měřen vážením vody dodané pipetou do kádinky tak, že se od hmotnosti kádinky plus vody odečte počáteční hmotnost prázdné kádinky a rozdíl hmotnosti se koriguje na skutečnou teplotu vody s použitím objemové hmotnosti (hustoty).

The volume of water delivered by a 50 ml pipette at 20 °C is measured by weighing the water delivered by the pipette into a beaker, taking the mass of beaker plus water minus the mass of the initially empty beaker, and correcting the mass difference for the actual water temperature using the volumic mass (mass density).

Poznámka 1:

Komise pro látkové množství pro metrologii v chemii (CCQM) používá pro tento pojem termín „primární metoda měření“.

The Consultative Committee for Amount of Substance – Metrology in Chemistry (CCQM) uses the term “primary method of measurement” for this concept.

Poznámka 2:

Definice dvou podřazených pojmů, které by mohly být označeny „přímý primární referenční postup měření“ a „poměrový primární referenční postup měření“, jsou dány CCQM (5. zasedání 1999) [43].

Definitions of two subordinate concepts, which could be termed “direct primary reference measurement procedure” and “ratio primary reference measurement procedure”, are given by the CCQM (5th Meeting, 1999) [43].

Komentář:

(for Note 1) (informative) [9 June 2016] The terms "primary method", "primary method of measurement", and "primary measurement method" are more generally used for a method adopted to obtain a measurement result without relation to a measurement standard for a quantity of the same kind.

2.9výsledek měření / measurement result, result of measurement

Termín:2.9 výsledek měření2.9 measurement result, result of measurement
Definice:

soubor hodnot veličiny přiřazený měřené veličině společně s jakoukoliv další dostupnou relevantní informací

set of quantity values being attributed to a measurand together with any other available relevant information

Poznámka 1:

Výsledek měření zpravidla obsahuje „relevantní informace“ o souboru hodnot veličiny takového charakteru, že některé mohou být pro měřenou veličinu reprezentativnější než jiné. Toto smí být vyjádřeno ve formě hustoty pravděpodobnosti (PDF).

A measurement result generally contains “relevant information” about the set of quantity values, such that some may be more representative of the measurand than others. This may be expressed in the form of a probability density function (PDF).

Poznámka 2:

Výsledek měření je obecně vyjádřen jako jedna naměřená hodnota veličiny a nejistota měření. Jestliže je nejistota měření pro některý účel považována za zanedbatelnou, výsledek měření smí být vyjádřen jako jediná naměřená hodnota veličiny. Toto je v mnoha oborech běžný způsob vyjadřování výsledku měření.

A measurement result is generally expressed as a single measured quantity value and a measurement uncertainty. If the measurement uncertainty is considered to be negligible for some purpose, the measurement result may be expressed as a single measured quantity value. In many fields, this is the common way of expressing a measurement result.

Poznámka 3:

V tradiční literatuře a v předchozím vydání VIM byl výsledek měření definován jako hodnota přiřazená měřené veličině a vysvětlován podle souvislosti pomocí indikace, nebo nekorigovaného výsledku, nebo korigovaného výsledku.

In the traditional literature and in the previous edition of the VIM, measurement result was defined as a value attributed to a measurand and explained to mean an indication, or an uncorrected result, or a corrected result, according to the context.

Komentář:

 1 (informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "set of values being attributed to a measurand together with any other available relevant information."

 

2 (informative) [5 June 2014] This definition differs from the definition in the second edition of the VIM (VIM2) ("value attributed to a measurand, obtained by measurement") in recognition of 3.1.2 in the GUM ("In general, the result of a measurement is only an approximation or estimate of the value of the measurand and thus is complete only when accompanied by a statement of the uncertainty of that estimate.")

2.10naměřená hodnota veličiny, naměřená hodnota / measured quantity value, value of a measured quantity, measured value

Termín:2.10 naměřená hodnota veličiny, naměřená hodnota2.10 measured quantity value, value of a measured quantity, measured value
Definice:

hodnota veličiny reprezentující výsledek měření

quantity value representing a measurement result

Poznámka 1:

U měření zahrnujícího opakované indikace může být každá indikace použita k poskytnutí odpovídající naměřené hodnoty veličiny. Tento soubor jednotlivých naměřených hodnot veličin může být použit k výpočtu výsledné naměřené hodnoty veličiny, jako například aritmetického průměru nebo mediánu, obvykle se sníženou přidruženou nejistotou měření.

For a measurement involving replicate indications, each indication can be used to provide a corresponding measured quantity value. This set of individual measured quantity values can be used to calculate a resulting measured quantity value, such as an average or median, usually with a decreased associated measurement uncertainty.

Poznámka 2:

Pokud je rozpětí pravých hodnot veličiny zamýšlených k reprezentaci měřené veličiny malé ve srovnání s nejistotou měření, naměřená hodnota veličiny může být považována za odhad v podstatě jedinečné pravé hodnoty veličiny a je často aritmetickým průměrem nebo mediánem jednotlivých naměřených  hodnot veličiny získaných opakovanými měřeními.

When the range of the true quantity values believed to represent the measurand is small compared with the measurement uncertainty, a measured quantity value can be considered to be an estimate of an essentially unique true quantity value and is often an average or median of individual measured quantity values obtained through replicate measurements.

Poznámka 3:

V případě, kdy rozpětí pravých hodnot veličiny zamýšlených k reprezentaci měřené veličiny není malé ve srovnání s nejistotou měření, je naměřená  veličina často chápána jako odhad aritmetického průměru nebo mediánu souboru pravých hodnot veličiny.

In the case where the range of the true quantity values believed to represent the measurand is not small compared with the measurement uncertainty, a measured quantity value is often an estimate of an average or median of the set of true quantity values.

Poznámka 4:

V GUM jsou pro ‚naměřenou hodnotu veličiny‘ používány termíny „výsledek měření“ a „odhad hodnoty měřené veličiny“ nebo jen „odhad měřené veličiny“.

In the GUM, the terms “result of measurement” and “estimate of the value of the measurand” or just “estimate of the measurand” are used for 'measured quantity value'.

Komentář:

(informative) [9 December 2016] The term "measured value" can be used instead of the full term "measured quantity value" only if there is no possibility for ambiguity or misinterpretation in the particular context. In particular, the term "measured value" is sometimes used for indication, and this is not what is meant by "measured quantity value".

2.11pravá hodnota veličiny, pravá hodnota, skutečná hodnota / true quantity value, true value of a quantity, true value

Termín:2.11 pravá hodnota veličiny, pravá hodnota, skutečná hodnota2.11 true quantity value, true value of a quantity, true value
Definice:

hodnota veličiny, která je ve shodě s definicí veličiny

quantity value consistent with the definition of a quantity

Poznámka 1:

V chybovém přístupu je při popisu měření pravá hodnota veličiny považována za jedinečnou a v praxi za nepoznatelnou. Nejistotovým přístupem se připouští, že následkem ve své podstatě neúplného množství podrobností v definici veličiny neexistuje jediná pravá hodnota veličiny, ale spíše soubor pravých hodnot veličin ve shodě s definicí. Avšak tento soubor hodnot je z principu a v praxi nepoznatelný. Další přístupy vesměs obcházejí pojem pravá hodnota veličiny a při určování jejich platnosti se opírají o pojem metrologická slučitelnost výsledků měření pro zhodnocování jejich validity.

In the Error Approach to describing measurement, a true quantity value is considered unique and, in practice, unknowable. The Uncertainty Approach is to recognize that, owing to the inherently incomplete amount of detail in the definition of a quantity, there is not a single true quantity value but rather a set of true quantity values consistent with the definition. However, this set of values is, in principle and in practice, unknowable. Other approaches dispense altogether with the concept of true quantity value and rely on the concept of metrological compatibility of measurement results for assessing their validity.

Poznámka 2:

Ve zvláštním případě fundamentální konstanty je veličina považována za jedinou pravou hodnotu veličiny.

In the special case of a fundamental constant, the quantity is considered to have a single true quantity value.

Poznámka 3:

Pokud je definiční nejistota přidružená k měřené veličině považována za zanedbatelnou ve srovnání s jinými složkami nejistoty měření, měřená veličina smí být považována za „v podstatě jedinečnou“ pravou hodnotu veličiny. To je přístup převzatý GUM a souvisejícími dokumenty, kde je slovo „pravá“ považováno za nadbytečné.

When the definitional uncertainty associated with the measurand is considered to be negligible compared to the other components of the measurement uncertainty, the measurand may be considered to have an “essentially unique” true quantity value. This is the approach taken by the GUM and associated documents, where the word “true” is considered to be redundant.

Komentář:

(informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "value consistent with the definition of a quantity".

 

(for Note 1) (informative) [5 June 2014]: Two reasons that the set of true values is unknowable are: 1) the measurement model used in a measurement may be incorrect, and 2) a mistake may be made in performing the measurement.

2.12konvenční hodnota veličiny, konvenční hodnota / conventional quantity value, conventional value of a quantity, conventional value

Termín:2.12 konvenční hodnota veličiny, konvenční hodnota2.12 conventional quantity value, conventional value of a quantity, conventional value
Definice:

hodnota veličiny přiřazená pro daný účel k veličině dohodou

quantity value attributed by agreement to a quantity for a given purpose

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Standardní zrychlení volného pádu (dříve nazývané „standardní zrychlení způsobené gravitací“), gn = 9,806 65 m·s–2.

 

PŘÍKLAD 2

Konvenční hodnota pro Josephsonovu konstantu, KJ–90 = 483 597,9 GHz·V–1.

 

PŘÍKLAD 3

Konvenční hodnota veličiny daného etalonu hmotnosti m = 100,003 47 g.

EXAMPLE 1

Standard acceleration of free fall (formerly called “standard acceleration due to gravity”), gn = 9.806 65 ms−2.

 

EXAMPLE 2

Conventional quantity value of the Josephson constant, KJ-90 = 483 597.9 GHz V−1.

 

EXAMPLE 3

Conventional quantity value of a given mass standard, m = 100.003 47 g.

Poznámka 1:

Pro tento pojem se někdy používá termín „konvenčně pravá hodnota“, ale jeho používání se nedoporučuje.

The term “conventional true quantity value” is sometimes used for this concept, but its use is discouraged.

Poznámka 2:

Konvenční hodnota veličiny je někdy odhadem pravé hodnoty veličiny.

Sometimes a conventional quantity value is an estimate of a true quantity value.

Poznámka 3:

Konvenční hodnota veličiny je všeobecně přijímána s přidruženou přiměřeně malou nejistotou měření, která by mohla být i nulová.

A conventional quantity value is generally accepted as being associated with a suitably small measurement uncertainty, which might be zero.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "value attributed by agreement to a quantity for a given purpose".

2.13přesnost měření, přesnost / measurement accuracy, accuracy of measurement, accuracy

Termín:2.13 přesnost měření, přesnost2.13 measurement accuracy, accuracy of measurement, accuracy
Definice:

těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou veličiny měřené veličiny

closeness of agreement between a measured quantity value and a true quantity value of a measurand

Poznámka 1:

Pojem ‚přesnost měření‘ není veličinou a není dán číselnou hodnotou veličiny. Měření je prohlášeno za přesnější, když nabízí menší chybu měření.

The concept 'measurement accuracy' is not a quantity and is not given a numerical quantity value. A measurement is said to be more accurate when it offers a smaller measurement error.

Poznámka 2:

Termín „přesnost měření“ nemá být používán pro pravdivost měření a termín preciznost měření nemá být používán pro „přesnost měření“, která se nicméně vztahuje k oběma těmto pojmům.

The term “measurement accuracy” should not be used for measurement trueness and the term “measurement precision” should not be used for 'measurement accuracy', which, however, is related to both these concepts.

Poznámka 3:

‚Přesnost měření‘ je někdy chápána jako těsnost shody mezi naměřenými hodnotami veličiny, které jsou přiřazeny měřené veličině.

'Measurement accuracy' is sometimes understood as closeness of agreement between measured quantity values that are being attributed to the measurand.

Komentář:

1 (informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "closeness of agreement between a measured value and a true value of a measurand".

 

2 (informative) [9 June 2016] Historically, the term "measurement accuracy" has been used in related but slightly different ways. Sometimes a single measured value is considered to be accurate (as in the VIM3 definition), when the measurement error is assumed to be small. In other cases, a set of measured values is considered to be accurate when both the measurement trueness and the measurement precision are assumed to be good. Sometimes a measuring instrument or measuring system is considered to be accurate, in the sense that it provides accurate indications. Care must therefore be taken in explaining in which sense the term "measurement accuracy" is being used. In no case is there an established methodology for assigning a numerical value to measurement accuracy.

2.14pravdivost měření, správnost měření, pravdivost / measurement trueness, trueness of measurement, trueness

Termín:2.14 pravdivost měření, správnost měření, pravdivost2.14 measurement trueness, trueness of measurement, trueness
Definice:

těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny

closeness of agreement between the average of an infinite number of replicate measured quantity values and a reference quantity value

Poznámka 1:

Pravdivost měření není veličinou, a tudíž nemůže být vyjádřena číselně, ale míry pro těsnost shody jsou uvedeny v ISO 5725.

Measurement trueness is not a quantity and thus cannot be expressed numerically, but measures for closeness of agreement are given in ISO 5725.

Poznámka 2:

Pravdivost měření je nepřímo vztažena pouze k systematické chybě měření, ale není vztažena k náhodné chybě měření.

Measurement trueness is inversely related to systematic measurement error, but is not related to random measurement error.

Poznámka 3:

Přesnost měření nemá být používána pro ‚pravdivost měření‘ a naopak.

“Measurement accuracy” should not be used for 'measurement trueness'.

Komentář:

(informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "closeness of agreement between the average of an infinite number of replicate measured values and a reference value".

2.15preciznost měření, preciznost / measurement precision, precision

Termín:2.15 preciznost měření, preciznost2.15 measurement precision, precision
Definice:

těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek

closeness of agreement between indications or measured quantity values obtained by replicate measurements on the same or similar objects under specified conditions

Poznámka 1:

Preciznost měření je zpravidla vyjádřena číselně mírami nepreciznosti, jako například směrodatnou odchylkou, rozptylem nebo variačním koeficientem za specifikovaných podmínek měření.

Measurement precision is usually expressed numerically by measures of imprecision, such as standard deviation, variance, or coefficient of variation under the specified conditions of measurement.

Poznámka 2:

„Specifikovanými podmínkami“ mohou být, např podmínky opakovatelnosti měření, podmínky mezilehlé preciznosti měření nebo podmínky  reprodukovatelnosti měření (viz ISO 5725-3:1994).

The 'specified conditions' can be, for example, repeatability conditions of measurement, intermediate precision conditions of measurement, or reproducibility conditions of measurement (see ISO 5725-1:1994).

Poznámka 3:

Preciznost měření je používána k definování opakovatelnosti měření, mezilehlé preciznosti měření a reprodukovatelnosti měření.

Measurement precision is used to define measurement repeatability, intermediate measurement precision, and measurement reproducibility.

Poznámka 4:

Někdy je „preciznost měření“ chybně používána ve významu přesnost měření.

Sometimes “measurement precision” is erroneously used to mean measurement accuracy.

Komentář:

(informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "closeness of agreement between indications or measured values obtained by replicate measurements on the same or similar objects under specified conditions".

2.16chyba měření, chyba / measurement error, error of measurement, error

Termín:2.16 chyba měření, chyba2.16 measurement error, error of measurement, error
Definice:

naměřená hodnota veličiny minus referenční hodnota veličiny

measured quantity value minus a reference quantity value

Poznámka 1:

Pojem ‚chyba měření‘ může být použit

a) když ke vztažení existuje jediná referenční hodnota veličiny, která se vyskytuje při kalibraci provedené pomocí etalonu s naměřenou hodnotou veličiny mající zanedbatelnou nejistotu měření, nebo jestliže je dána konvenční hodnota veličiny, v případě, ve kterém je chyba měření známa,

a

b) jestliže se předpokládá měřená veličina reprezentovaná jedinečnou pravou hodnotou veličiny nebo souborem pravých hodnot veličiny zanedbatelného rozpětí v případě, ve kterém je chyba měření neznámá.

The concept of 'measurement error' can be used both

a) when there is a single reference quantity value to refer to, which occurs if a calibration is made by means of a measurement standard with a measured quantity value having a negligible measurement uncertainty or if a conventional quantity value is given, in which case the measurement error is known,

and

b) if a measurand is supposed to be represented by a unique true quantity value or a set of true quantity values of negligible range, in which case the measurement error is not known.

Poznámka 2:

Chyba měření nemá být zaměňována s výrobní chybou nebo omylem.

Measurement error should not be confused with production error or mistake.

Komentář:

1 (informative) [5 June 2014] Measurement error is sometimes understood as a quantity, which has a value, rather than as a value of a quantity.

 

2 (for Note 1) (informative) [5 June 2014] The concept of 'measurement error' can be used either for a) or for b), but not for both a) and b) simultaneously.

2.17systematická chyba měření, systematická chyba / systematic measurement error, systematic error of measurement, systematic error

Termín:2.17 systematická chyba měření, systematická chyba2.17 systematic measurement error, systematic error of measurement, systematic error
Definice:

složka chyby měření, která v opakovaných měřeních zůstává konstantní nebo se mění předvídatelným způsobem

component of measurement error that in replicate measurements remains constant or varies in a predictable manner

Poznámka 1:

Referenční hodnotou veličiny pro systematickou chybu měření je pravá hodnota veličiny nebo naměřená hodnota veličiny etalonu (standardu) se zanedbatelnou nejistotou měření, nebo konvenční hodnota veličiny.

A reference quantity value for a systematic measurement error is a true quantity value, or a measured quantity value of a measurement standard of negligible measurement uncertainty, or a conventional quantity value.

Poznámka 2:

Systematická chyba měření a její příčiny mohou být známé nebo neznámé. Ke kompenzaci známé systematické chyby měření může být aplikována korekce.

Systematic measurement error, and its causes, can be known or unknown. A correction can be applied to compensate for a known systematic measurement error.

Poznámka 3:

Systematická chyba měření se rovná chybě měření minus náhodná chyba měření.

Systematic measurement error equals measurement error minus random measurement error.

2.18vychýlení měření, bias / measurement bias, bias

Termín:2.18 vychýlení měření, bias2.18 measurement bias, bias
Definice:

hodnota odhadu systematické chyby měření

estimate of a systematic measurement error

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "systematic measurement error" can be replaced with "systematic error" without ambiguity: "estimate of a systematic error".

2.19náhodná chyba měření, náhodná chyba / random measurement error, random error of measurement, random error

Termín:2.19 náhodná chyba měření, náhodná chyba2.19 random measurement error, random error of measurement, random error
Definice:

složka chyby měření, která se v opakovaných měřeních mění nepředvídatelným způsobem

component of measurement error that in replicate measurements varies in an unpredictable manner

Poznámka 1:

Referenční hodnotou veličiny pro náhodnou chybu měření je aritmetický průměr, který by se získal z nekonečného počtu opakovaných měření téže měřené veličiny.

A reference quantity value for a random measurement error is the average that would ensue from an infinite number of replicate measurements of the same measurand.

Poznámka 2:

Náhodné chyby měření souboru opakovaných měření vytvářejí rozdělení, které může být celkově popsáno očekávanou střední hodnotou, o níž se obecně předpokládá, že je nulová, a jeho rozptylem.

Random measurement errors of a set of replicate measurements form a distribution that can be summarized by its expectation, which is generally assumed to be zero, and its variance.

Poznámka 3:

Náhodná chyba měření se rovná chybě měření minus systematická chyba měření.

Random measurement error equals measurement error minus systematic measurement error.

2.20podmínka opakovatelnosti měření, podmínka opakovatelnosti / repeatability condition of measurement, repeatability condition

Termín:2.20 podmínka opakovatelnosti měření, podmínka opakovatelnosti2.20 repeatability condition of measurement, repeatability condition
Definice:

podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje stejný postup měření, stejný obslužný personál, stejný měřicí systém, stejné pracovní podmínky a stejné místo, a opakování měření na stejném objektu nebo podobných objektech v krátkém časovém úseku

condition of measurement, out of a set of conditions that includes the same measurement procedure, same operators, same measuring system, same operating conditions and same location, and replicate measurements on the same or similar objects over a short period of time

Poznámka 1:

Podmínka měření je podmínkou opakovatelnosti pouze vzhledem ke specifikovanému souboru podmínek opakovatelnosti.

A condition of measurement is a repeatability condition only with respect to a specified set of repeatability conditions.

Poznámka 2:

V chemii se někdy pro označení tohoto pojmu používá termín „vnitrosériové podmínky preciznosti měření“.

In chemistry, the term “intra-serial precision condition of measurement” is sometimes used to designate this concept.

2.21opakovatelnost měření, opakovatelnost / measurement repeatability, repeatability

Termín:2.21 opakovatelnost měření, opakovatelnost2.21 measurement repeatability, repeatability
Definice:

preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření

measurement precision under a set of repeatability conditions of measurement

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "of measurement" can be deleted without ambiguity: "measurement precision under a set of repeatability conditions".

2.22podmínka mezilehlé preciznosti měření, podmínka mezilehlé preciznosti / intermediate precision condition of measurement, intermediate precision condition

Termín:2.22 podmínka mezilehlé preciznosti měření, podmínka mezilehlé preciznosti2.22 intermediate precision condition of measurement, intermediate precision condition
Definice:

podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje stejný postup měření, stejné místo a opakování měření na stejném objektu nebo podobných objektech v rozšířeném časovém úseku, ale smí obsahovat další podmínky zahrnující změny

condition of measurement, out of a set of conditions that includes the same measurement procedure, same location, and replicate measurements on the same or similar objects over an extended period of time, but may include other conditions involving changes

Poznámka 1:

Změny mohou zahrnovat nové kalibrace, kalibrátory, obslužný personál a měřicí systémy.

The changes can include new calibrations, calibrators, operators, and measuring systems.

Poznámka 2:

Specifikace podmínek má obsahovat v praktickém rozsahu změněné a nezměněné podmínky.

A specification for the conditions should contain the conditions changed and unchanged, to the extent practical.

Poznámka 3:

V chemii se pro označení tohoto pojmu někdy používá termín „mezisériová podmínka preciznosti měření“.

In chemistry, the term “inter-serial precision condition of measurement” is sometimes used to designate this concept.

2.23mezilehlá preciznost měření, mezilehlá preciznost / intermediate measurement precision, intermediate precision

Termín:2.23 mezilehlá preciznost měření, mezilehlá preciznost2.23 intermediate measurement precision, intermediate precision
Definice:

preciznost měření za souboru podmínek mezilehlé preciznosti měření

measurement precision under a set of intermediate precision conditions of measurement

Poznámka:

Relevantní statistické termíny jsou uvedeny v ISO 5725-3:1994.

Relevant statistical terms are given in ISO 5725-3:1994.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "of measurement" can be deleted without ambiguity: "measurement precision under a set of intermediate precision conditions".

2.24podmínka reprodukovatelnosti měření, podmínka reprodukovatelnosti / reproducibility condition of measurement, reproducibility condition

Termín:2.24 podmínka reprodukovatelnosti měření, podmínka reprodukovatelnosti2.24 reproducibility condition of measurement, reproducibility condition
Definice:

podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje různá místa, obslužný personál, měřicí systémy a opakování měření na stejném objektu nebo podobných objektech

condition of measurement, out of a set of conditions that includes different locations, operators, measuring systems, and replicate measurements on the same or similar objects

Poznámka 1:

Různé měřicí systémy smějí používat různé postupy měření.

The different measuring systems may use different measurement procedures.

Poznámka 2:

Specifikace má udávat v praktickém rozsahu změněné a nezměněné podmínky.

A specification should give the conditions changed and unchanged, to the extent practical.

2.25reprodukovatelnost měření, reprodukovatelnost / measurement reproducibility, reproducibility

Termín:2.25 reprodukovatelnost měření, reprodukovatelnost2.25 measurement reproducibility, reproducibility
Definice:

preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření

measurement precision under reproducibility conditions of measurement

Poznámka:

Relevantní statistické termíny jsou uvedeny v ISO 5725-1: 1994 a ISO 57252: 1994.

Relevant statistical terms are given in ISO 5725-1:1994 and ISO 5725-2:1994.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "of measurement" can be deleted without ambiguity: "measurement precision under reproducibility conditions".

2.26nejistota měření, nejistota / measurement uncertainty, uncertainty of measurement, uncertainty

Termín:2.26 nejistota měření, nejistota2.26 measurement uncertainty, uncertainty of measurement, uncertainty
Definice:

nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace

non-negative parameter characterizing the dispersion of the quantity values being attributed to a measurand, based on the information used

Poznámka 1:

Nejistota měření zahrnuje složky pocházející ze systematických vlivů, jako například složky související s korekcemi a přidělenými hodnotami veličiny etalonů, stejně jako definiční nejistotu. Někdy nejsou odhadnuté systematické vlivy korigovány, ale místo toho jsou začleněny jako složky přidružené nejistoty měření.

Measurement uncertainty includes components arising from systematic effects, such as components associated with corrections and the assigned quantity values of measurement standards, as well as the definitional uncertainty. Sometimes estimated systematic effects are not corrected for but, instead, associated measurement uncertainty components are incorporated.

Poznámka 2:

Parametrem může být např. směrodatná odchylka nazvaná standardní nejistota měření (nebo její specifikovaný násobek), nebo polovina šířky intervalu, který má stanovenou pravděpodobnost pokrytí.

The parameter may be, for example, a standard deviation called standard measurement uncertainty (or a specified multiple of it), or the half-width of an interval, having a stated coverage probability.

Poznámka 3:

Nejistota měření obecně sestává z mnoha složek. Některé z těchto složek smějí být vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem A ze statistického rozdělení hodnot veličiny z řady měření a mohou být charakterizovány směrodatnými odchylkami. Jiné složky, které smějí být vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem B, mohou být také charakterizovány směrodatnými odchylkami vypočtenými z funkcí hustoty pravděpodobností založených na zkušenosti nebo jiné informaci.

Measurement uncertainty comprises, in general, many components. Some of these may be evaluated by Type A evaluation of measurement uncertainty from the statistical distribution of the quantity values from series of measurements and can be characterized by standard deviations. The other components, which may be evaluated by Type B evaluation of measurement uncertainty, can also be characterized by standard deviations, evaluated from probability density functions based on experience or other information.

Poznámka 4:

Obecně se pro daný soubor informací předpokládá, že nejistota měření je přidružena ke stanovené hodnotě veličiny přiřazené k měřené veličině. Modifikace této hodnoty má za následek modifikaci přidružené nejistoty.

In general, for a given set of information, it is understood that the measurement uncertainty is associated with a stated quantity value attributed to the measurand. A modification of this value results in a modification of the associated uncertainty.

Komentář:

1 (informative) [5 December 2013] Measurement uncertainty is part of a measurement result, which is an outcome of a measurement. "non-negative" means "zero or positive". The "information used" in the definition is the information obtained from performing the measurement.

 

2 (informative) [5 December 2013] A simplified equivalent wording of the definition is "non-negative parameter characterizing the dispersion of the values being attributed to a measurand, based on the information used."

2.27definiční nejistota / definitional uncertainty

Termín:2.27 definiční nejistota2.27 definitional uncertainty
Definice:

složka nejistoty měření pocházející z konečného množství podrobností v definici měřené veličiny

component of measurement uncertainty resulting from the finite amount of detail in the definition of a measurand

Poznámka 1:

Definiční nejistota je prakticky minimální nejistota měření dosažitelná jakýmkoliv měřením dané měřené veličiny.

Definitional uncertainty is the practical minimum measurement uncertainty achievable in any measurement of a given measurand.

Poznámka 2:

Jakákoliv změna v popisu podrobností vede k jiné definiční nejistotě.

Any change in the descriptive detail leads to another definitional uncertainty.

Poznámka 3:

V ISO/IEC Guide 98-3:2008, D.3.4 a v IEC 60359 je pojem ‚definiční nejistota‘ označován jako „základní nejistota“.

In the ISO/IEC Guide 98-3:2008, D.3.4, and in IEC 60359, the concept 'definitional uncertainty' is termed “intrinsic uncertainty”.

2.28vyhodnocení nejistoty měření způsobem A, vyhodnocení způsobem A / Type A evaluation of measurement uncertainty, Type A evaluation

Termín:2.28 vyhodnocení nejistoty měření způsobem A, vyhodnocení způsobem A2.28 Type A evaluation of measurement uncertainty, Type A evaluation
Definice:

vyhodnocení složky nejistoty měření statistickou analýzou naměřených hodnot veličiny získaných za definovaných podmínek měření

evaluation of a component of measurement uncertainty by a statistical analysis of measured quantity values obtained under defined measurement conditions

Poznámka 1:

Pro různé druhy podmínek měření viz podmínka opakovatelnosti měření, podmínka mezilehlé preciznosti měření a podmínka reprodukovatelnosti měření.

For various types of measurement conditions, see repeatability condition of measurement, intermediate precision condition of measurement, and reproducibility condition of measurement.

Poznámka 2:

Pro informace o statistické analýze viz např. ISO/IEC Guide 98-3.

For information about statistical analysis, see e.g. ISO/IEC Guide 98-3.

Poznámka 3:

Viz také ISO/IEC Guide 983: 2008, 2.3.2, ISO 5725, ISO 13528, ISO/TS 21748, ISO 21749.

See also ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.2, ISO 5725, ISO 13528, ISO/TS 21748, ISO 21749.

Komentář:

(informative) [11 June 2015] Here "measured quantity values" can be replaced with "measured values" without ambiguity: "evaluation of a component of uncertainty by a statistical analysis of measured values obtained under defined measurement conditions".

2.29vyhodnocení nejistoty měření způsobem B, vyhodnocení způsobem B / Type B evaluation of measurement uncertainty, Type B evaluation

Termín:2.29 vyhodnocení nejistoty měření způsobem B, vyhodnocení způsobem B2.29 Type B evaluation of measurement uncertainty, Type B evaluation
Definice:

vyhodnocení složky nejistoty měření stanovené jinými způsoby než vyhodnocením nejistoty měření způsobem A

evaluation of a component of measurement uncertainty determined by means other than a Type A evaluation of measurement uncertainty

Příklad:

PŘÍKLADY

Vyhodnocení založené na informaci:

- přidružené k oficiálně publikovaným hodnotám veličiny;

– přidružené k hodnotě veličiny certifikovaného referenčního materiálu;

– získané z kalibračního listu;

– o driftu;

– získané z třídy přesnosti ověřeného měřidla;

– získané z mezí vyvozených z osobní zkušenosti.

EXAMPLES

Evaluation based on information

- associated with authoritative published quantity values,

- associated with the quantity value of a certified reference material,

- obtained from a calibration certificate,

- about drift,

- obtained from the accuracy class of a verified measuring instrument,

- obtained from limits deduced through personal experience.

Poznámka:

Viz také ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.3.

 

See also ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.3.

2.30standardní nejistota měření, standardní nejistota / standard measurement uncertainty, standard uncertainty of measurement, standard uncertainty

Termín:2.30 standardní nejistota měření, standardní nejistota2.30 standard measurement uncertainty, standard uncertainty of measurement, standard uncertainty
Definice:

nejistota měření vyjádřená jako směrodatná odchylka

measurement uncertainty expressed as a standard deviation

2.31kombinovaná standardní nejistota měření, kombinovaná standardní nejistota / combined standard measurement uncertainty, combined standard uncertainty

Termín:2.31 kombinovaná standardní nejistota měření, kombinovaná standardní nejistota2.31 combined standard measurement uncertainty, combined standard uncertainty
Definice:

standardní nejistota měření, která je získána použitím individuálních standardních nejistot měření přidružených ke vstupním veličinám v modelu měření

standard measurement uncertainty that is obtained using the individual standard measurement uncertainties associated with the input quantities in a measurement model

Poznámka:

V případě korelací vstupních veličin modelu měření musí být při výpočtu kombinované standardní nejistoty měření brány v úvahu také kovariance, viz také ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.4.

In case of correlations of input quantities in a measurement model, covariances must also be taken into account when calculating the combined standard measurement uncertainty; see also ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.4.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "standard measurement uncertainty" can be replaced by "standard uncertainty" in both occurrences without ambiguity: "standard uncertainty that is obtained using the individual standard uncertainties associated with the input quantities in a measurement model".

2.32relativní standardní nejistota měření / relative standard measurement uncertainty

Termín:2.32 relativní standardní nejistota měření2.32 relative standard measurement uncertainty
Definice:

standardní nejistota měření dělená absolutní hodnotou naměřené hodnoty veličiny

standard measurement uncertainty divided by the absolute value of the measured quantity value

2.33bilance nejistoty / uncertainty budget

Termín:2.33 bilance nejistoty2.33 uncertainty budget
Definice:

stanovení nejistoty měření, složek této nejistoty měření a jejich výpočtu a kombinace

statement of a measurement uncertainty, of the components of that measurement uncertainty, and of their calculation and combination

Poznámka:

Bilance nejistoty má zahrnovat model měření, odhady a nejistoty měření přidružené v modelu měření k veličinám, kovariance, typ použitých hustot pravděpodobností, stupně volnosti, způsob vyhodnocení nejistoty měření a jakýkoliv koeficient rozšíření.

An uncertainty budget should include the measurement model, estimates and measurement uncertainties associated with the quantities in the measurement model, covariances, type of applied probability density functions, degrees of freedom, type of evaluation of measurement uncertainty, and any coverage factor.

2.34cílová nejistota měření, cílová nejistota / target measurement uncertainty, target uncertainty

Termín:2.34 cílová nejistota měření, cílová nejistota2.34 target measurement uncertainty, target uncertainty
Definice:

nejistota měření specifikovaná jako horní mez a stanovená na základě zamýšleného použití výsledků měření

measurement uncertainty specified as an upper limit and decided on the basis of the intended use of measurement results

2.35rozšířená nejistota měření, rozšířená nejistota / expanded measurement uncertainty, expanded uncertainty

Termín:2.35 rozšířená nejistota měření, rozšířená nejistota2.35 expanded measurement uncertainty, expanded uncertainty
Definice:

součin kombinované standardní nejistoty měření a koeficientu většího než číslo jedna

product of a combined standard measurement uncertainty and a factor larger than the number one

Poznámka 1:

Koeficient závisí na typu rozdělení pravděpodobností výstupní veličiny v modelu měření a na zvolené pravděpodobnosti pokrytí.

The factor depends upon the type of probability distribution of the output quantity in a measurement model and on the selected coverage probability.

Poznámka 2:

Termín „koeficient“ v této definici se váže na koeficient rozšíření.

The term “factor” in this definition refers to a coverage factor.

Poznámka 3:

Rozšířená nejistota měření je v kapitole 5 doporučení INC-1 (1980) (viz GUM) označena jako „celková nejistota“ a v dokumentech IEC jednoduše „nejistota“.

Expanded measurement uncertainty is termed “overall uncertainty” in paragraph 5 of Recommendation INC-1 (1980) (see the GUM) and simply “uncertainty” in IEC documents.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "combined standard measurement uncertainty" can be replaced with "combined standard uncertainty" without ambiguity: "product of a combined standard uncertainty and a factor larger than the number one".

2.36interval pokrytí / coverage interval

Termín:2.36 interval pokrytí2.36 coverage interval
Definice:

interval obsahující se stanovenou pravděpodobností soubor pravých hodnot veličiny měřené veličiny, založený na dostupné informaci

interval containing the set of true quantity values of a measurand with a stated probability, based on the information available

Poznámka 1:

Interval pokrytí nemusí být symetrický vůči zvolené naměřené hodnotě veličiny (viz ISO/IEC Guide 98-3:2008/Suppl.1).

A coverage interval does not need to be centred on the chosen measured quantity value (see ISO/IEC Guide 98-3:2008/Suppl.1).

Poznámka 2:

Pro vyloučení záměny se statistickým pojmem (viz ISO/IEC  Guide 983:2008, 6.2.2) nemá být interval pokrytí nazýván „konfidenčním intervalem“.

A coverage interval should not be termed “confidence interval” to avoid confusion with the statistical concept (see ISO/IEC Guide 98-3:2008, 6.2.2).

Poznámka 3:

Interval pokrytí může být odvozen z rozšířené nejistoty měření (viz ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.5).

A coverage interval can be derived from an expanded measurement uncertainty (see ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.5).

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "true quantity values" can be replaced with "true values" without ambiguity: "interval containing the set of true values of a measurand with a stated probability, based on the information available".

2.37pravděpodobnost pokrytí / coverage probability

Termín:2.37 pravděpodobnost pokrytí2.37 coverage probability
Definice:

pravděpodobnost, že soubor pravých hodnot veličiny měřené veličiny je obsažen ve specifikovaném intervalu pokrytí

probability that the set of true quantity values of a measurand is contained within a specified coverage interval

Poznámka 1:

Tato definice se týká nejistotního přístupu, jak je prezentován v GUM.

This definition pertains to the Uncertainty Approach as presented in the GUM.

Poznámka 2:

Pravděpodobnost pokrytí je v GUM někdy označována jako „konfidenční úroveň“.

The coverage probability is also termed “level of confidence” in the GUM.

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "true quantity values" can be replaced with "true values" without ambiguity: "probability that the set of true values of a measurand is contained within a specified coverage interval".

2.38koeficient rozšíření / coverage factor

Termín:2.38 koeficient rozšíření2.38 coverage factor
Definice:

číslo větší než jedna, kterým je kombinovaná standardní nejistota měření násobena k získání rozšířené nejistoty měření

number larger than one by which a combined standard measurement uncertainty is multiplied to obtain an expanded measurement uncertainty

Poznámka:

Koeficient rozšíření se obvykle označuje k (viz také ISO/IEC Guide 983:2008, 2.3.6).

A coverage factor is usually symbolized k (see also ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.6).

Komentář:

(informative) [1 December 2014] Here "combined standard measurement uncertainty" can be replaced with "combined standard uncertainty" and "expanded measurement uncertainty" can be replaced with "expanded uncertainty" without ambiguity: "number larger than one by which a combined standard uncertainty is multiplied to obtain an expanded uncertainty".

2.39kalibrace / calibration

Termín:2.39 kalibrace2.39 calibration
Definice:

činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace

operation that, under specified conditions, in a first step, establishes a relation between the quantity values with measurement uncertainties provided by measurement standards and corresponding indications with associated measurement uncertainties and, in a second step, uses this information to establish a relation for obtaining a measurement result from an indication

Poznámka 1:

Kalibrace smí být vyjádřena údajem, kalibrační funkcí, kalibračním diagramem, kalibrační křivkou nebo kalibrační tabulkou. V některých případech se smí skládat ze součtových nebo násobných korekcí indikace s přidruženou nejistotou měření.

A calibration may be expressed by a statement, calibration function, calibration diagram, calibration curve, or calibration table. In some cases, it may consist of an additive or multiplicative correction of the indication with associated measurement uncertainty.

Poznámka 2:

Kalibrace nemá být zaměňována s justováním měřicího systému, často mylně nazývaným „samokalibrace“, ani s ověřením kalibrace.

Calibration should not be confused with adjustment of a measuring system, often mistakenly called “self-calibration”, nor with verification of calibration.

Poznámka 3:

Samotný první krok ve výše uvedené definici je často chápán jako kalibrace.

Often, the first step alone in the above definition is perceived as being calibration.

Komentář:

(informative) [4 September 2015]

1 The VIM3 definition of calibration extends the previous (VIM2) one-step definition. For practical reasons a second operational step is introduced in order to facilitate assigning a measured value and measurement uncertainty to an item being measured by the calibrated measuring instrument. In the past this second step was usually considered to occur after the calibration. Both steps together facilitate in a practical way the demonstration of metrological traceability of measurement results (measured values and associated measurement uncertainty) obtained when using the measuring instrument after it has been calibrated.

2 Calibration should not be confused with verification or adjustment. Calibration is a prerequisite for verification, which provides confirmation that specified requirements (often maximum permissible errors) are met. Calibration is also a prerequisite for adjustment, which is the set of operations carried out on a measuring system such that the system provides prescribed indications corresponding to given values of quantities to be measured, typically obtained from measurement standards.

2.40hierarchie kalibrace / calibration hierarchy

Termín:2.40 hierarchie kalibrace2.40 calibration hierarchy
Definice:

sled kalibrací od reference ke konečnému měřicímu systému, kde závěr každé kalibrace závisí na závěru předchozí kalibrace

sequence of calibrations from a reference to the final measuring system, where the outcome of each calibration depends on the outcome of the previous calibration

Poznámka 1:

Nejistota měření se nevyhnutelně zvyšuje s počtem kalibrací ve sledu kalibrací.

 Measurement uncertainty necessarily increases along the sequence of calibrations.

Poznámka 2:

Prvky hierarchie kalibrace jsou jeden nebo více etalonů (standardů) a měřicích systémů používaných podle postupů měření.

The elements of a calibration hierarchy are one or more measurement standards and measuring systems operated according to measurement procedures.

Poznámka 3:

Pro tuto definici může být ‚referencí‘ definice jednotky měření prostřednictvím její praktické realizace nebo postup měření nebo etalon.

For this definition, the 'reference' can be a definition of a measurement unit through its practical realization, or a measurement procedure, or a measurement standard.

Poznámka 4:

Porovnání mezi dvěma etalony smí být považováno za kalibraci, pokud je porovnání použito ke kontrole a, je-li to nutné, ke korekci hodnoty veličiny a nejistoty měření přiřazené k jednomu z etalonů.

A comparison between two measurement standards may be viewed as a calibration if the comparison is used to check and, if necessary, correct the quantity value and measurement uncertainty attributed to one of the measurement standards.

2.41metrologická návaznost / metrological traceability

Termín:2.41 metrologická návaznost2.41 metrological traceability
Definice:

vlastnost výsledku měření, pomocí níž může být výsledek vztažen ke stanovené referenci přes dokumentovaný nepřerušený řetězec kalibrací, z nichž každá se podílí svým příspěvkem na stanovené nejistotě měření

property of a measurement result whereby the result can be related to a reference through a documented unbroken chain of calibrations, each contributing to the measurement uncertainty

Poznámka 1:

Pro tuto definici může být ‚referencí‘ definice jednotky měření prostřednictvím její praktické realizace nebo postup měření zahrnující jednotku měření pro veličinu, která není řadovou veličinou, nebo pro etalon (standard).

For this definition, a 'reference' can be a definition of a measurement unit through its practical realization, or a measurement procedure including the measurement unit for a non-ordinal quantity, or a measurement standard.

Poznámka 2:

Metrologická návaznost vyžaduje zavedenou hierarchii kalibrace.

Metrological traceability requires an established calibration hierarchy.

Poznámka 3:

Specifikace stanovené reference musí obsahovat čas, ve kterém byla reference použita při zavádění hierarchie kalibrace, spolu s každou další relevantní metrologickou informací o referenci, jako je například informace, kdy byla provedena první kalibrace v rámci hierarchie kalibrace.

Specification of the reference must include the time at which this reference was used in establishing the calibration hierarchy, along with any other relevant metrological information about the reference, such as when the first calibration in the calibration hierarchy was performed.

Poznámka 4:

Pro měření s více než jednou vstupní veličinou v modelu měření má být každá ze vstupních hodnot veličiny sama metrologicky navázána a použitá hierarchie kalibrace může tvořit rozvětvenou strukturu nebo síť. Úsilí vynaložené k zavedení metrologické návaznosti pro každou vstupní hodnotu veličiny má být úměrné jejímu relativnímu příspěvku k výsledku měření.

For measurements with more than one input quantity in the measurement model, each of the input quantity values should itself be metrologically traceable and the calibration hierarchy involved may form a branched structure or a network. The effort involved in establishing metrological traceability for each input quantity value should be commensurate with its relative contribution to the measurement result.

Poznámka 5:

Metrologická návaznost výsledku měření nezajišťuje, že nejistota měření je pro daný účel přiměřená, nebo že se nevyskytnou omyly.

Metrological traceability of a measurement result does not ensure that the measurement uncertainty is adequate for a given purpose or that there is an absence of mistakes.

Poznámka 6:

Porovnání mezi dvěma etalony smí být považováno za kalibraci, jestliže je toto porovnání použito ke kontrole, a pokud je to nutné, ke korekci hodnoty veličiny a nejistoty měření přiřazené k jednomu z etalonů.

A comparison between two measurement standards may be viewed as a calibration if the comparison is used to check and, if necessary, correct the quantity value and measurement uncertainty attributed to one of the measurement standards.

Poznámka 7:

ILAC považuje za prvky potvrzující metrologickou návaznost: nepřerušený řetězec metrologické návaznosti k mezinárodnímu etalonu (standardu) nebo národnímu etalonu, dokumentovanou nejistotu měření, dokumentovaný postup měření, akreditovanou technickou způsobilost, metrologickou návaznost na SI a kalibrační intervaly (viz ILAC P-10:2002).

The ILAC considers the elements for confirming metrological traceability to be an unbroken metrological traceability chain to an international measurement standard or a national measurement standard, a documented measurement uncertainty, a documented measurement procedure, accredited technical competence, metrological traceability to the SI, and calibration intervals (see ILAC P-10:2002).

Poznámka 8:

Zkrácený anglický termín „traceability“ (česky „návaznost“) se někdy používá pro ‚metrologickou návaznost‘ a rovněž pro další pojmy, jako například ‚sample traceability‘ (česky „sledovatelnost vzorku“), nebo ‚document traceability‘ (česky „sledovatelnost dokumentu“), nebo ‚instrument traceability‘ (česky „sledovatelnost přístroje“), nebo ‚material traceability‘ (česky „sledovatelnost materiálu“), kde je použit ve smyslu historie nebo „stopovatelnost“ („trace“ tj. stopa) vzorku. Proto je v případě existence rizika záměny preferován úplný termín ‚metrologická návaznost‘.

The abbreviated term “traceability” is sometimes used to mean 'metrological traceability' as well as other concepts, such as 'sample traceability' or 'document traceability' or 'instrument traceability' or 'material traceability', where the history (“trace”) of an item is meant. Therefore, the full term of “metrological traceability” is preferred if there is any risk of confusion.

2.42řetězec metrologické návaznosti, řetězec návaznosti / metrological traceability chain, traceability chain

Termín:2.42 řetězec metrologické návaznosti, řetězec návaznosti2.42 metrological traceability chain, traceability chain
Definice:

sled etalonů (standardů) a kalibrací, který je použit ke vztažení výsledku měření k referenci

sequence of measurement standards and calibrations that is used to relate a measurement result to a reference

Poznámka 1:

Řetězec metrologické návaznosti je definován prostřednictvím hierarchie kalibrace.

A metrological traceability chain is defined through a calibration hierarchy.

Poznámka 2:

Řetězec metrologické návaznosti je používán ke stanovení metrologické návaznosti výsledku měření.

A metrological traceability chain is used to establish metrological traceability of a measurement result.

Poznámka 3:

Porovnání mezi dvěma etalony smí být považováno za kalibraci, jestliže je toto porovnání použito ke kontrole, a pokud je to nutné, ke korekci hodnoty veličiny a nejistoty měření přiřazené k jednomu z etalonů.

A comparison between two measurement standards may be viewed as a calibration if the comparison is used to check and, if necessary, correct the quantity value and measurement uncertainty attributed to one of the measurement standards.

2.43metrologická návaznost na jednotku měření, metrologická návaznost na jednotku / metrological traceability to a measurement unit, metrological traceability to a unit

Termín:2.43 metrologická návaznost na jednotku měření, metrologická návaznost na jednotku2.43 metrological traceability to a measurement unit, metrological traceability to a unit
Definice:

metrologická návaznost, kde referencí je definice jednotky měření prostřednictvím její praktické realizace

metrological traceability where the reference is the definition of a measurement unit through its practical realization

Poznámka:

Vyjádření „návaznost na SI“ znamená metrologickou návaznost na měřicí jednotku Mezinárodní soustavy jednotek‘.

The expression “traceability to the SI” means 'metrological traceability to a measurement unit of the International System of Units'.

2.44ověřování / verification

Termín:2.44 ověřování2.44 verification
Definice:

poskytnutí objektivního důkazu, že daná položka splňuje specifikované požadavky

provision of objective evidence that a given item fulfils specified requirements

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Potvrzení, že daný referenční materiál je pro dotčenou hodnotu veličiny a postup měření homogenní tak, jak je to o něm deklarováno, a to až do měřicích navážek s hmotností 10 mg.

 

PŘÍKLAD 2

Potvrzení, že jsou dosaženy funkční vlastnosti nebo zákonné požadavky na měřicí systém.

 

PŘÍKLAD 3

Potvrzení, že cílová nejistota měření může být splněna.

EXAMPLE 1

Confirmation that a given reference material as claimed is homogeneous for the quantity value and measurement procedure concerned, down to a measurement portion having a mass of 10 mg.

 

EXAMPLE 2

Confirmation that performance properties or legal requirements of a measuring system are achieved.

 

EXAMPLE 3

Confirmation that a target measurement uncertainty can be met.

Poznámka 1:

Pokud je to vhodné, má být brána v úvahu nejistota měření.

When applicable, measurement uncertainty should be taken into consideration.

Poznámka 2:

Položkou může být např. proces, postup měření, materiál, sloučenina nebo měřicí systém.

The item may be, e.g. a process, measurement procedure, material, compound, or measuring system.

Poznámka 3:

Specifikovanými požadavky může být například, že jsou splněny výrobcovy specifikace.

The specified requirements may be, e.g. that a manufacturer's specifications are met.

Poznámka 4:

Ověřování v legální metrologii, definované ve VIML[53] a obecně v posuzování shody, se týká přezkoušení a označení a/nebo vydání ověřovacích listů pro měřicí systém.

Verification in legal metrology, as defined in VIML [53], and in conformity assessment in general, pertains to the examination and marking and/or issuing of a verification certificate for a measuring system.

Poznámka 5:

Ověřování nemá být zaměňováno s kalibrací. Ne každé ověření je validací.

Verification should not be confused with calibration. Not every verification is a validation.

Poznámka 6:

V chemii se k ověření identity obsažené entity nebo aktivity vyžaduje popis struktury nebo vlastností příslušné entity nebo aktivity.

In chemistry, verification of the identity of the entity involved, or of activity, requires a description of the structure or properties of that entity or activity.

Komentář:

(for Example 1) (informative) [5 June 2014] By "measurement portion" here is meant amount of material, of proper size, for measurement of any quantity of interest, removed from the reference material.

2.45validace / validation

Termín:2.45 validace2.45 validation
Definice:

ověřování, že specifikované požadavky jsou přiměřené pro zamýšlené použití

verification, where the specified requirements are adequate for an intended use

Příklad:

Postup měření, běžně používaný pro měření hmotnostní koncentrace dusíku ve vodě, smí být také validován pro měření v lidské plazmě.

Measurement procedure, ordinarily used for the measurement of mass concentration of nitrogen in water, may be validated also for measurement of mass concentration of nitrogen in human serum.

2.46metrologická srovnatelnost výsledků měření, metrologická srovnatelnost / metrological comparability of measurement results, metrological comparability

Termín:2.46 metrologická srovnatelnost výsledků měření, metrologická srovnatelnost2.46 metrological comparability of measurement results, metrological comparability
Definice:

srovnatelnost výsledků měření pro veličiny daného druhu, které jsou metrologicky návazné ke stejné referenci

comparability of measurement results, for quantities of a given kind, that are metrologically traceable to the same reference

Příklad:

Výsledky měření vzdáleností mezi Zemí a Měsícem a mezi Paříží a Londýnem jsou metrologicky srovnatelné, pokud jsou oba tyto výsledky metrologicky návazné na stejnou jednotku měření, např. metr.

Measurement results, for the distances between the Earth and the Moon, and between Paris and London, are metrologically comparable when they are both metrologically traceable to the same measurement unit, for instance the metre.

Poznámka 1:

Viz poznámka 1 ke 2.41 metrologická návaznost.

See Note 1 to 2.41 metrological traceability.

Poznámka 2:

Metrologická srovnatelnost výsledků měření nevyžaduje, aby porovnávané naměřené hodnoty veličiny a přidružené nejistoty měření byly stejné řádové velikosti.

Metrological comparability of measurement results does not necessitate that the measured quantity values and associated measurement uncertainties compared be of the same order of magnitude.

2.47metrologická slučitelnost výsledků měření, metrologická slučitelnost / metrological compatibility of measurement results, metrological compatibility

Termín:2.47 metrologická slučitelnost výsledků měření, metrologická slučitelnost2.47 metrological compatibility of measurement results, metrological compatibility
Definice:

taková vlastnost souboru výsledků měření specifikované měřené veličiny, že absolutní hodnota rozdílu jakéhokoliv páru naměřených hodnot veličiny ze dvou různých výsledků měření je menší než nějaký zvolený násobek standardní nejistoty měření tohoto rozdílu

property of a set of measurement results for a specified measurand, such that the absolute value of the difference of any pair of measured quantity values from two different measurement results is smaller than some chosen multiple of the standard measurement uncertainty of that difference

Poznámka 1:

Metrologická slučitelnost výsledků měření nahrazuje tradiční pojem ‚je v rámci chyby‘, protože představuje kritérium pro rozhodování, zda se dva výsledky měření vztahují ke stejné měřené veličině nebo ne. Jestliže v souboru měření měřené veličiny, považované za konstantní, není výsledek měření slučitelný s jinými, pak buď výsledek měření není správný (např. jeho nejistota měření byla vyhodnocena jako příliš malá), nebo se měřená veličina mezi měřeními změnila.

Metrological compatibility of measurement results replaces the traditional concept of 'staying within the error', as it represents the criterion for deciding whether two measurement results refer to the same measurand or not. If in a set of measurements of a measurand, thought to be constant, a measurement result is not compatible with the others, either the measurement was not correct (e.g. its measurement uncertainty was assessed as being too small) or the measured quantity changed between measurements.

Poznámka 2:

Korelace mezi měřeními ovlivňuje metrologickou slučitelnost výsledků měření. Jestliže měření jsou zcela nekorelována, standardní nejistota měření jejich rozdílu je rovna kvadratickému průměru jejich standardních nejistot měření, přičemž je nižší pro kladnou kovarianci nebo vyšší pro zápornou kovarianci.

Correlation between the measurements influences metrological compatibility of measurement results. If the measurements are completely uncorrelated, the standard measurement uncertainty of their difference is equal to the root mean square sum of their standard measurement uncertainties, while it is lower for positive covariance or higher for negative covariance.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity values" can be replaced by "measured values" and "standard measurement uncertainty" can be replaced by "standard uncertainty" without ambiguity: "property of a set of measurement results for a specified measurand, such that the absolute value of the difference of any pair of measured values from two different measurement results is smaller than some chosen multiple of the standard uncertainty of that difference".

2.48model měření, model / measurement model, model of measurement, model

Termín:2.48 model měření, model2.48 measurement model, model of measurement, model
Definice:

matematický vztah mezi všemi známými veličinami, které mají být zahrnuty v měření

mathematical relation among all quantities known to be involved in a measurement

Poznámka 1:

Obecným tvarem modelu měření je rovnice h(Y, X1,….Xn) = 0, kde výstupní veličina v modelu měření Y je měřenou veličinou, jejíž hodnota veličiny má být odvozena z informace o vstupních veličinách v modelu měření X1,….Xn.

A general form of a measurement model is the equation h(Y, X1,….Xn) = 0, where Y, the output quantity in the measurement model, is the measurand, the quantity value of which is to be inferred from information about input quantities in the measurement model X1,….Xn.

Poznámka 2:

Ve složitějších případech, kdy jsou v modelu měření dvě nebo více výstupních veličin, sestává model měření z více než jedné rovnice.

In more complex cases where there are two or more output quantities in a measurement model, the measurement model consists of more than one equation.

2.49funkce měření / measurement function

Termín:2.49 funkce měření2.49 measurement function
Definice:

funkce veličin, jejichž hodnota je, když je vypočtena použitím známých hodnot veličiny vstupních veličin modelu měření, naměřenou hodnotou veličiny výstupní veličiny modelu měření

Poznámka 1:

Jestliže model měření h(Y, X1,...Xn) = 0 může být explicitně zapsán jako Y = f(X1,...Xn), kde Y je výstupní veličina v modelu měření, pak funkce f je funkcí měření. Obecněji f může představovat algoritmus, který pro hodnoty vstupní veličiny x1,….xn dává jedinou hodnotu výstupní veličiny y = f(x1,….xn).

 If a measurement model h(Y, X1, …, Xn) = 0 can explicitly be written as Y = f (X1, …, Xn), where Y is the output quantity in the measurement model, the function f is the measurement function. More generally, f may symbolize an algorithm, yielding for input quantity values x1, …, xn a corresponding unique output quantity value y = f (x1, …, xn).

Poznámka 2:

Funkce měření se rovněž používá k výpočtu nejistoty měření přidružené k naměřené hodnotě veličiny Y.

A measurement function is also used to calculate the measurement uncertainty associated with the measured quantity value of Y.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity value(s)" can be replaced by "value(s)" without ambiguity: "function of quantities, the value of which, when calculated using known values for the input quantities in a measurement model, is a measured value of the output quantity in the measurement model".

2.50vstupní veličina v modelu měření, vstupní veličina / input quantity in a measurement model, input quantity

Termín:2.50 vstupní veličina v modelu měření, vstupní veličina2.50 input quantity in a measurement model, input quantity
Definice:

veličina, která musí být měřena, nebo veličina, jejíž hodnota může být získána jinak, za účelem výpočtu naměřené hodnoty veličiny měřené veličiny

quantity that must be measured, or a quantity, the value of which can be otherwise obtained, in order to calculate a measured quantity value of a measurand

Příklad:

Pokud je měřena délka ocelové tyče při specifikované teplotě, vstupními veličinami v modelu měření jsou skutečná teplota, délka při skutečné teplotě a lineární součinitel teplotní roztažnosti tyče.

When the length of a steel rod at a specified temperature is the measurand, the actual temperature, the length at that actual temperature, and the linear thermal expansion coefficient of the rod are input quantities in a measurement model.

Poznámka 1:

Vstupní veličinou v modelu měření je často výstupní veličina měřicího systému.

An input quantity in a measurement model is often an output quantity of a measuring system.

Poznámka 2:

Vstupními veličinami v modelu měření mohou být indikace, korekce a ovlivňující veličiny.

Indications, corrections and influence quantities can be input quantities in a measurement model.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity value" can be replaced by "measured value" without ambiguity: "quantity that must be measured, or a quantity, the value of which can be otherwise obtained, in order to calculate a measured value of a measurand".

2.51výstupní veličina v modelu měření, výstupní veličina / output quantity in a measurement model, output quantity

Termín:2.51 výstupní veličina v modelu měření, výstupní veličina2.51 output quantity in a measurement model, output quantity
Definice:

veličina, jejíž naměřená hodnota je vypočtena použitím hodnot vstupních veličin v modelu měření

quantity, the measured value of which is calculated using the values of input quantities in a measurement model

2.52ovlivňující veličina / influence quantity

Termín:2.52 ovlivňující veličina2.52 influence quantity
Definice:

veličina, která při přímém měření neovlivňuje veličinu, která je skutečně měřena, ale ovlivňuje vztah mezi indikací a výsledkem měření

quantity that, in a direct measurement, does not affect the quantity that is actually measured, but affects the relation between the indication and the measurement result

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Kmitočet při přímém měření konstantní amplitudy střídavého proudu ampérmetrem.

 

PŘÍKLAD 2

Látková koncentrace bilirubinu při přímém měření látkové koncentrace hemoglobinu v lidské krevní plazmě.

 

PŘÍKLAD 3

Teplota mikrometru použitého při měření délky tyče, ale nikoliv teplota samotné tyče, která může vstupovat do definice měřené veličiny.

 

PŘÍKLAD 4

Tlak pozadí v ionizačním zdroji hmotnostního spektrometru během měření látkového množství frakce.

EXAMPLE 1

Frequency in the direct measurement with an ammeter of the constant amplitude of an alternating current.

 

EXAMPLE 2

Amount-of-substance concentration of bilirubin in a direct measurement of haemoglobin amount-of-substance concentration in human blood plasma.

 

EXAMPLE 3

Temperature of a micrometer used for measuring the length of a rod, but not the temperature of the rod itself which can enter into the definition of the measurand.

 

EXAMPLE 4

Background pressure in the ion source of a mass spectrometer during a measurement of amount-of-substance fraction.

Poznámka 1:

Nepřímé měření zahrnuje kombinaci přímých měření, z nichž každé může být ovlivněno ovlivňujícími veličinami.

An indirect measurement involves a combination of direct measurements, each of which may be affected by influence quantities.

Poznámka 2:

Pojem ‚ovlivňující veličina‘, definovaný v GUM stejně jako ve druhém vydání VIM, nezahrnuje pouze veličny ovlivňující měřicí systém, jako v definici uvedené výše, ale také takové veličiny, které ovlivňují veličiny skutečně měřené. Tento pojem není v GUM omezen jen na přímá měření.

In the GUM, the concept 'influence quantity' is defined as in the second edition of the VIM, covering not only the quantities affecting the measuring system, as in the definition above, but also those quantities that affect the quantities actually measured. Also, in the GUM this concept is not restricted to direct measurements.

2.53korekce / correction

Termín:2.53 korekce2.53 correction
Definice:

kompenzace systematického vlivu

compensation for an estimated systematic effect

Poznámka 1:

K vysvětlení ‚systematického vlivu‘ viz ISO/IEC Guide 98-3:2008, 3.2.3.

See ISO/IEC Guide 98-3:2008, 3.2.3, for an explanation of 'systematic effect'.

Poznámka 2:

Kompenzace může mít různé tvary, jako například sčítanec nebo činitel, nebo může být odvozena z tabulky.

The compensation can take different forms, such as an addend or a factor, or can be deduced from a table.

3.1měřidlo, měřicí přístroj / measuring instrument

Termín:3.1 měřidlo, měřicí přístroj3.1 measuring instrument
Definice:

zařízení používané k měření buď samotné, nebo ve spojení s jedním nebo více přídavnými zařízeními

device used for making measurements, alone or in conjunction with one or more supplementary devices

Poznámka 1:

Měřidlo, které může být používáno samostatně, je měřicí systém.

A measuring instrument that can be used alone is a measuring system.

Poznámka 2:

Měřidlem smí být indikační měřidlo nebo ztělesněná míra.

A measuring instrument may be an indicating measuring instrument or a material measure.

3.2měřicí systém / measuring system

Termín:3.2 měřicí systém3.2 measuring system
Definice:

sestava jednoho nebo více měřidel a často dalších zařízení, včetně jakýchkoliv činidel a zdrojů, sestavená a přizpůsobená k poskytování informace používané ke generování naměřených hodnot veličiny ve specifikovaných intervalech pro veličiny specifikovaných druhů

set of one or more measuring instruments and often other devices, including any reagent and supply, assembled and adapted to give information used to generate measured quantity values within specified intervals for quantities of specified kinds

Poznámka:

Měřicí systém se může skládat i z jediného měřidla.

A measuring system may consist of only one measuring instrument

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity values" can be replaced by "measured values" without ambiguity: "set of one or more measuring instruments and often other devices, including any reagent and supply, assembled and adapted to give information used to generate measured values within specified intervals for quantities of specified kinds".

3.3indikační měřidlo / indicating measuring instrument

Termín:3.3 indikační měřidlo3.3 indicating measuring instrument
Definice:

měřidlo poskytující výstupní signál nesoucí informaci o hodnotě veličiny, která je měřena

measuring instrument providing an output signal carrying information about the value of the quantity being measured

Příklad:

Voltmetr, mikrometr, teploměr, elektronické váhy.

Voltmeter, micrometer, thermometer, electronic balance.

Poznámka 1:

Indikační měřidlo smí poskytovat záznam jeho indikace.

An indicating measuring instrument may provide a record of its indication.

Poznámka 2:

Výstupní signál smí být prezentován vizuální nebo akustickou formou. Smí být také přenášen k jednomu nebo více dalším zařízením.

An output signal may be presented in visual or acoustic form. It may also be transmitted to one or more other devices.

3.4zobrazovací měřidlo / displaying measuring instrument

Termín:3.4 zobrazovací měřidlo3.4 displaying measuring instrument
Definice:

indikační měřidlo, kde je výstupní signál prezentován vizuální formou

indicating measuring instrument where the output signal is presented in visual form

3.5stupnice zobrazovacího měřidla / scale of a displaying measuring instrument

Termín:3.5 stupnice zobrazovacího měřidla3.5 scale of a displaying measuring instrument
Definice:

část zobrazovacího měřidla sestávající z uspořádaného souboru značek společně s jakýmikoliv přidruženými hodnotami veličiny

part of a displaying measuring instrument, consisting of an ordered set of marks together with any associated quantity values

Komentář:

(informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "part of a displaying measuring instrument, consisting of an ordered set of marks together with any associated values."

3.6ztělesněná míra / material measure

Termín:3.6 ztělesněná míra3.6 material measure
Definice:

měřidlo reprodukující nebo trvale poskytující během jeho používání veličiny jednoho nebo více daných druhů, přičemž každá z nich má přidělenu hodnotou veličiny

measuring instrument reproducing or supplying, in a permanent manner during its use, quantities of one or more given kinds, each with an assigned quantity value

Příklad:

Etalonové závaží, objemová míra (poskytující jednu nebo několik hodnot veličiny, se stupnicí hodnot veličiny nebo bez ní), etalon elektrického odporu, délkové měřítko (pravítko), koncová měrka, generátor etalonových signálů, certifikovaný referenční materiál.

Standard weight, volume measure (supplying one or several quantity values, with or without a quantity-value scale), standard electric resistor, line scale (ruler), gauge block, standard signal generator, certified reference material.

Poznámka 1:

Indikací ztělesněné míry je její přidělená hodnota veličiny.

The indication of a material measure is its assigned quantity value.

Poznámka 2:

Ztělesněná míra může být etalonem (standardem).

A material measure can be a measurement standard.

Komentář:

(informative) [5 June 2014] Here "quantity value" can be replaced with "value" without ambiguity: "measuring instrument reproducing or supplying, in a permanent manner during its use, quantities of one or more given kinds, each with an assigned value."

3.7měřicí převodník / measuring transducer

Termín:3.7 měřicí převodník3.7 measuring transducer
Definice:

zařízení, používané při měření, které poskytuje výstupní veličinu, která má specifikovaný vztah ke vstupní veličině

device, used in measurement, that provides an output quantity having a specified relation to the input quantity

Příklad:

Termočlánek, proudový transformátor, průtahoměr, pH elektroda, Bourdonova trubice, bimetalický pásek.

Thermocouple, electric current transformer, strain gauge, pH electrode, Bourdon tube, bimetallic strip.

3.8snímač, senzor / sensor

Termín:3.8 snímač, senzor3.8 sensor
Definice:

prvek měřicího systému, který je přímo ovlivněn jevem, tělesem nebo látkou, nesoucí veličinu, která má být měřena

element of a measuring system that is directly affected by a phenomenon, body, or substance carrying a quantity to be measured

Příklad:

Citlivá spirála platinového odporového teploměru, rotor turbinového průtokoměru, Bourdonova trubice tlakoměru, plovák hladinoměru, fotoelektrický článek spektrometru, termotropický tekutý krystal, který mění barvu jako funkci teploty.

Sensing coil of a platinum resistance thermometer, rotor of a turbine flow meter, Bourdon tube of a pressure gauge, float of a level-measuring instrument, photocell of a spectrometer, thermotropic liquid crystal which changes colour as a function of temperature.

Poznámka:

V některých oborech se pro tento pojem používá termín „detektor“.

In some fields, the term “detector” is used for this concept.

3.9detektor / detector

Termín:3.9 detektor3.9 detector
Definice:

zařízení nebo látka, které indikují výskyt jevu, tělesa nebo látky, když je překročena prahová hodnota přidružené veličiny

device or substance that indicates the presence of a phenomenon, body, or substance when a threshold value of an associated quantity is exceeded

Příklad:

Halogenový detektor netěsností, lakmusový papírek.

Halogen leak detector, litmus paper.

Poznámka 1:

V některých oborech se pro tento pojem používá termín snímač.

In some fields, the term “detector” is used for the concept of sensor.

Poznámka 2:

V chemii se pro tento pojem častěji používá termín „indikátor“.

In chemistry, the term “indicator” is frequently used for this concept.

3.10měřicí řetězec / measuring chain

Termín:3.10 měřicí řetězec3.10 measuring chain
Definice:

řada prvků měřicího systému, která vytváří jedinou cestu pro měřicí signál od snímače k výstupnímu prvku

series of elements of a measuring system constituting a single path of the signal from a sensor to an output element

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Elektroakustický měřicí řetězec zahrnující mikrofon, dělič, filtr, zesilovač a voltmetr.

 

PŘÍKLAD 2

Mechanický měřicí řetězec zahrnující Bourdonovu trubici, systém pák, pár ozubených kol a mechanický číselník.

EXAMPLE 1

Electro-acoustic measuring chain comprising a microphone, attenuator, filter, amplifier, and voltmeter.

 

EXAMPLE 2

Mechanical measuring chain comprising a Bourdon tube, system of levers, two gears, and a mechanical dial.

3.11justování měřicího systému, justování / adjustment of a measuring system, adjustment

Termín:3.11 justování měřicího systému, justování3.11 adjustment of a measuring system, adjustment
Definice:

soubor činností provedených na měřicím systému tak, aby poskytoval předepsané indikace odpovídající daným hodnotám veličiny, která má být měřena

set of operations carried out on a measuring system so that it provides prescribed indications corresponding to given values of a quantity to be measured

Poznámka 1:

Typy justování měřicího systému zahrnují justování měřicího systému na nulu, justování posunu a justování rozpětí (někdy nazývané justování zisku).

Types of adjustment of a measuring system include zero adjustment of a measuring system, offset adjustment, and span adjustment (sometimes called gain adjustment).

Poznámka 2:

Justování měřicího systému nemá být zaměňováno s kalibrací, která je bezpodmínečně nutná pro justování.

Adjustment of a measuring system should not be confused with calibration, which is a prerequisite for adjustment.

Poznámka 3:

Po justování měřicího systému musí být měřicí systém obvykle znovu kalibrován.

After an adjustment of a measuring system, the measuring system must usually be recalibrated.

3.12justování měřicího systému na nulu, justování na nulu / zero adjustment of a measuring system, zero adjustment

Termín:3.12 justování měřicího systému na nulu, justování na nulu3.12 zero adjustment of a measuring system, zero adjustment
Definice:

justování měřicího systému tak, aby poskytoval nulovou indikaci odpovídající nulové hodnotě veličiny, která má být měřena

adjustment of a measuring system so that it provides a null indication corresponding to a zero value of a quantity to be measured

4.1indikace, údaj / indication

Termín:4.1 indikace, údaj4.1 indication
Definice:

hodnota veličiny poskytnutá měřidlem nebo měřicím systémem

quantity value provided by a measuring instrument or a measuring system

Poznámka 1:

Indikace smí být prezentována vizuální nebo akustickou formou, nebo smí být přenesena do dalšího zařízení. Indikace je často dána pozicí ukazovatele na stupnici u analogových výstupů, zobrazeným nebo vytištěným číslem u digitálních výstupů, kódovaným vzorem u kódovaných výstupů nebo přidělenou hodnotou veličiny u ztělesněné míry.

An indication may be presented in visual or acoustic form or may be transferred to another device. An indication is often given by the position of a pointer on the display for analogue outputs, a displayed or printed number for digital outputs, a code pattern for code outputs, or an assigned quantity value for material measures.

Poznámka 2:

Indikace a odpovídající hodnota veličiny, která je měřena, nejsou nutně hodnotami veličin stejného druhu.

An indication and a corresponding value of the quantity being measured are not necessarily values of quantities of the same kind.

Komentář:

 (informative) [5 June 2014] Indication is sometimes understood as a quantity, which has a value, rather than as a value of a quantity.

4.2indikace naprázdno, indikace pozadí / blank indication, background indication

Termín:4.2 indikace naprázdno, indikace pozadí4.2 blank indication, background indication
Definice:

indikace získaná z jevu, tělesa nebo látky obdobná indikaci ze zkoumání, ale u které se nepředpokládá výskyt zkoumané veličiny, nebo se předpokládá, že tato veličina nepřispívá k indikaci

indication obtained from a phenomenon, body, or substance similar to the one under investigation, but for which a quantity of interest is supposed not to be present, or is not contributing to the indication

4.3indikační interval / indication interval

Termín:4.3 indikační interval4.3 indication interval
Definice:

soubor hodnot veličiny ohraničený možnými krajními indikacemi

set of quantity values bounded by extreme possible indications

Poznámka 1:

Indikační interval je obvykle stanoven pomocí jeho nejmenší a největší hodnoty veličiny, např. „99 V až 201 V“.

An indication interval is usually stated in terms of its smallest and greatest quantity values, for example “99 V to 201 V”.

Poznámka 2:

V některých oborech se užívá termín „rozsah indikace“.

In some fields, the term is “range of indications”.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity values" can be replaced by "values" without ambiguity: "set of values bounded by extreme possible indications".

4.4jmenovitý indikační interval, jmenovitý interval / nominal indication interval, nominal interval

Termín:4.4 jmenovitý indikační interval, jmenovitý interval4.4 nominal indication interval, nominal interval
Definice:

soubor hodnot veličin, ohraničený zaokrouhlenými nebo přibližnými krajními indikacemi, dosažitelných při jednotlivých nastaveních ovládačů měřidla nebo měřicího systému a použitý k označení tohoto nastavení

set of quantity values, bounded by rounded or approximate extreme indications, obtainable with a particular setting of the controls of a measuring instrument or measuring system and used to designate that setting

Poznámka 1:

Jmenovitý indikační interval je obvykle stanoven jako jeho nejmenší a největší hodnota veličiny, např. „100 V až 200 V“.

A nominal indication interval is usually stated as its smallest and greatest quantity values, for example “100 V to 200 V”.

Poznámka 2:

V některých oborech se užívá termín „jmenovitý rozsah“.

In some fields, the term is “nominal range”.

4.5rozpětí jmenovitého indikačního intervalu / range of a nominal indication interval

Termín:4.5 rozpětí jmenovitého indikačního intervalu4.5 range of a nominal indication interval
Definice:

absolutní hodnota rozdílu mezi krajními hodnotami veličiny jmenovitého indikačního intervalu

absolute value of the difference between the extreme quantity values of a nominal indication interval

Příklad:

Pro jmenovitý interval –10 V až +10 V je rozpětí jmenovitého indikační intervalu 20 V.

For a nominal indication interval of −10 V to +10 V, the range of the nominal indication interval is 20 V.

Poznámka:

V angličtině se rozpětí jmenovitého indikačního intervalu někdy nazývá „span of a nominal interval“.

Range of a nominal indication interval is sometimes termed “span of a nominal interval”.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity values" can be replaced by "values" without ambiguity: "absolute value of the difference between the extreme values of a nominal indication interval".

4.6jmenovitá hodnota veličiny, jmenovitá hodnota / nominal quantity value, nominal value

Termín:4.6 jmenovitá hodnota veličiny, jmenovitá hodnota4.6 nominal quantity value, nominal value
Definice:

zaokrouhlená nebo přibližná hodnota charakterizující veličinu, která poskytuje vodítko pro příslušné použití měřidla nebo měřicího systému

rounded or approximate value of a characterizing quantity of a measuring instrument or measuring system that provides guidance for its appropriate use

Příklad:

PŘÍKLAD 1

100 Ω jako jmenovitá hodnota veličiny vyznačená na etalonu odporu.

 

PŘÍKLAD 2

1 000 ml jako jmenovitá hodnota veličiny vyznačená na odměrné baňce s jedinou značkou.

 

PŘÍKLAD 3

0,1 mol/l jako jmenovitá hodnota veličiny pro látkovou koncentraci roztoku chlorovodíku, HCl.

 

PŘÍKLAD 4

–20 °C jako maximální Celsiova teplota pro skladování

EXAMPLE 1

100 Ω as the nominal quantity value marked on a standard resistor.

 

EXAMPLE 2

1 000 ml as the nominal quantity value marked on a single-mark volumetric flask.

 

EXAMPLE 3

0.1 mol/l as the nominal quantity value for amount-of-substance concentration of a solution of hydrogen chloride, HCl.

 

EXAMPLE 4

–20 °C as a maximum Celsius temperature for storage.

Poznámka:

“Jmenovitá hodnota veličiny“ a „jmenovitá hodnota“ se nesmí zaměňovat s „hodnotou jmenovité vlastnosti“ (viz 1.30, poznáka 2).

“Nominal quantity value” and “nominal value” should not be used for 'nominal property value' (see 1.30, Note 2).

4.7měřicí interval, pracovní interval / measuring interval, working interval

Termín:4.7 měřicí interval, pracovní interval4.7 measuring interval, working interval
Definice:

soubor hodnot veličin stejného druhu, které mohou být měřeny daným měřidlem nebo měřicím systémem se specifikovanou přístrojovou nejistotou za definovaných podmínek

set of values of quantities of the same kind that can be measured by a given measuring instrument or measuring system with specified instrumental measurement uncertainty, under defined conditions

Poznámka 1:

V některých oborech se používá termín „měřicí rozsah“ nebo „rozsah měření“.

In some fields, the term is “measuring range” or “measurement range”.

Poznámka 2:

Dolní mezní hodnota měřicího intervalu nemá být zaměňována s mezí detekce.

The lower limit of a measuring interval should not be confused with detection limit.

4.8pracovní podmínka pro ustálený stav / steady-state operating condition

Termín:4.8 pracovní podmínka pro ustálený stav4.8 steady-state operating condition
Definice:

pracovní podmínka měřidla nebo měřicího systému, při které vztah stanovený kalibrací zůstává platný i pro měřenou veličinu měnící se v čase

operating condition of a measuring instrument or measuring system in which the relation established by calibration remains valid even for a measurand varying with time

4.9stanovená pracovní podmínka / rated operating condition

Termín:4.9 stanovená pracovní podmínka4.9 rated operating condition
Definice:

pracovní podmínka, která musí být splněna během měření k zajištění, aby měřidlo nebo měřicí systém pracovaly tak, jak byly navrženy

operating condition that must be fulfilled during measurement in order that a measuring instrument or measuring system perform as designed

Poznámka:

Stanovené pracovní podmínky obecně specifikují intervaly hodnot pro veličinu, která je měřena, a pro jakoukoliv ovlivňující veličinu.

Rated operating conditions generally specify intervals of values for a quantity being measured and for any influence quantity.

4.10mezní pracovní podmínka / limiting operating condition

Termín:4.10 mezní pracovní podmínka4.10 limiting operating condition
Definice:

extrémní pracovní podmínka, které musí měřidlo nebo měřicí systém odolat bez poškození a bez degradace specifikovaných metrologických vlastností, pokud jsou následně použity při jejich stanovených pracovních podmínkách

extreme operating condition that a measuring instrument or measuring system is required to withstand without damage, and without degradation of specified metrological properties, when it is subsequently operated under its rated operating conditions

Poznámka 1:

Mezní podmínky pro skladování, přepravu a používání se mohou lišit.

Limiting conditions for storage, transport or operation can differ.

Poznámka 2:

Mezní podmínky mohou zahrnovat mezní hodnoty veličiny, která je měřena, a jakékoliv ovlivňující veličiny.

Limiting conditions can include limiting values of a quantity being measured and of any influence quantity.

4.11referenční pracovní podmínka, referenční podmínka / reference operating condition, reference condition

Termín:4.11 referenční pracovní podmínka, referenční podmínka4.11 reference operating condition, reference condition
Definice:

pracovní podmínka předepsaná pro vyhodnocování funkčnosti měřidla nebo měřicího systému nebo pro porovnávání výsledků měření

operating condition prescribed for evaluating the performance of a measuring instrument or measuring system or for comparison of measurement results

Poznámka 1:

Referenční pracovní podmínky specifikují intervaly hodnot měřené veličiny a ovlivňujících veličin.

Reference operating conditions specify intervals of values of the measurand and of the influence quantities.

Poznámka 2:

V IEC 60050-300, položka 311-06-02, termín „referenční podmínky“ odkazuje na pracovní podmínky, za kterých je specifikovaná přístrojová nejistota měření

měřidla nejmenší.

In IEC 60050-300, item 311-06-02, the term “reference condition” refers to an operating condition under which the specified instrumental measurement uncertainty is the smallest possible.

4.12citlivost měřicího systému, citlivost / sensitivity of a measuring system, sensitivity

Termín:4.12 citlivost měřicího systému, citlivost4.12 sensitivity of a measuring system, sensitivity
Definice:

podíl změny indikace měřicího systému a odpovídající změny hodnoty veličiny, která je měřena

quotient of the change in an indication of a measuring system and the corresponding change in a value of a quantity being measured

Poznámka 1:

Citlivost měřicího systému může záviset na hodnotě veličiny, která je měřena.

Sensitivity of a measuring system can depend on the value of the quantity being measured.

Poznámka 2:

Uvažovaná změna hodnoty veličiny, která je měřena, musí být velká v porovnání s rozlišením.

The change considered in a value of a quantity being measured must be large compared with the resolution.

4.13selektivita měřicího systému, selektivita / selectivity of a measuring system, selectivity

Termín:4.13 selektivita měřicího systému, selektivita4.13 selectivity of a measuring system, selectivity
Definice:

taková vlastnost měřicího systému používajícího specifikovaný postup měření, pomocí něhož poskytuje naměřené hodnoty veličiny pro jednu nebo více měřených veličin, že hodnoty každé měřené veličiny jsou nezávislé na jiných měřených veličinách nebo jiných veličinách v rámci zkoumaného jevu, tělesa nebo látky

property of a measuring system, used with a specified measurement procedure, whereby it provides measured quantity values for one or more measurands such that the values of each measurand are independent of other measurands or other quantities in the phenomenon, body, or substance being investigated

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Schopnost měřicího systému obsahujícího hmotnostní spektrometr měřit poměr ionizačního proudu generovaného dvěma specifikovanými sloučeninami bez rušení jinými specifikovanými zdroji elektrického proudu.

 

PŘÍKLAD 2

Schopnost měřicího systému měřit výkon složky signálu při daném kmitočtu bez rušení složkami signálu nebo jinými signály na jiných kmitočtech.

 

PŘÍKLAD 3

Schopnost přijímače rozlišit mezi požadovaným signálem a nechtěnými signály, které mají často mírně odlišné kmitočty od kmitočtu požadovaného signálu.

 

PŘÍKLAD 4

Schopnost měřicího systému pro ionizující záření zareagovat na dané záření, které má být měřeno při výskytu kontaminujícího záření.

 

PŘÍKLAD 5

Schopnost měřicího systému měřit látkovou koncentraci kreatininu v krevní plazmě Jaffého postupem bez ovlivnění koncentracemi glukózy, urátu, ketonu a proteinů.

 

PŘÍKLAD 6

Schopnost hmotnostního spektrometru měřit výskyt látkového množství izotopu 28Si a izotopu 30Si v křemíku z geologických sedimentů bez ovlivnění mezi nimi nebo izotopem 29Si.

EXAMPLE 1

Capability of a measuring system including a mass spectrometer to measure the ion current ratio generated by two specified compounds without disturbance by other specified sources of electric current.

 

EXAMPLE 2

Capability of a measuring system to measure the power of a signal component at a given frequency without being disturbed by signal components or other signals at other frequencies.

 

EXAMPLE 3

Capability of a receiver to discriminate between a wanted signal and unwanted signals, often having frequencies slightly different from the frequency of the wanted signal.

 

EXAMPLE 4

Capability of a measuring system for ionizing radiation to respond to a given radiation to be measured in the presence of concomitant radiation.

 

EXAMPLE 5

Capability of a measuring system to measure the amount-of-substance concentration of creatininium in blood plasma by a Jaffé procedure without being influenced by the glucose, urate, ketone, and protein concentrations.

 

EXAMPLE 6

Capability of a mass spectrometer to measure the amount-of-substance abundance of the 28Si isotope and of the 30Si isotope in silicon from a geological deposit without influence between the two, or from the 29Si isotope.

Poznámka 1:

Ve fyzice existuje pouze jedna měřená veličina; další veličiny jsou stejného druhu jako měřená veličina a jsou vstupními veličinami do měřicího systému.

In physics, there is often only one measurand; the other quantities are of the same kind as the measurand, and they are input quantities to the measuring system.

Poznámka 2:

V chemii měřené veličiny často zahrnují různé složky v systému podrobenému měření a tyto veličiny nejsou nutně stejného druhu.

In chemistry, the measured quantities often involve different components in the system undergoing measurement and these quantities are not necessarily of the same kind.

Poznámka 3:

V chemii se selektivita měřicího systému obvykle docílí u veličin s vybranými složkami s koncentracemi ve stanovených intervalech.

In chemistry, selectivity of a measuring system is usually obtained for quantities with selected components in concentrations within stated intervals.

Poznámka 4:

Selektivita tak, jak je používána ve fyzice (viz poznámka 1), je pojem blízký ke specificitě tak, jak je někdy používána v chemii.

Selectivity as used in physics (see Note 1) is a concept close to specificity as it is sometimes used in chemistry.

4.14rozlišení / resolution

Termín:4.14 rozlišení4.14 resolution
Definice:

nejmenší změna veličiny, která je měřena, která způsobí rozeznatelnou změnu v odpovídající indikaci

smallest change in a quantity being measured that causes a perceptible change in the corresponding indication

Poznámka:

Rozlišení může záviset např. na šumu (vnitřním nebo vnějším) nebo na tření. Smí také záviset na hodnotě veličiny, která je měřena.

Resolution can depend on, for example, noise (internal or external) or friction. It may also depend on the value of a quantity being measured.

4.15rozlišení zobrazovacího zařízení / resolution of a displaying device

Termín:4.15 rozlišení zobrazovacího zařízení4.15 resolution of a displaying device
Definice:

nejmenší rozdíl mezi zobrazenými indikacemi, který může být prokazatelně rozlišen

smallest difference between displayed indications that can be meaningfully distinguished

4.16práh citlivosti, práh rozlišovací schopnosti / discrimination threshold

Termín:4.16 práh citlivosti, práh rozlišovací schopnosti4.16 discrimination threshold
Definice:

největší změna hodnoty veličiny, která je měřena a která nezpůsobí žádnou zjistitelnou změnu odpovídající indikace

largest change in a value of a quantity being measured that causes no detectable change in the corresponding indication

Poznámka:

Práh citlivosti může záviset např. na šumu (vnitřním nebo vnějším) nebo na tření. Může také záviset na hodnotě veličiny, která je měřena, a jak je změna aplikována.

Discrimination threshold may depend on, e.g. noise (internal or external) or friction. It can also depend on the value of the quantity being measured and how the change is applied.

4.17mrtvé pásmo / dead band

Termín:4.17 mrtvé pásmo4.17 dead band
Definice:

maximální interval, ve kterém může být hodnota veličiny, která je měřena, změněna v obou směrech, aniž vyvolá zjistitelné změny v odpovídající indikaci

maximum interval through which a value of a quantity being measured can be changed in both directions without producing a detectable change in the corresponding indication

Poznámka:

Mrtvé pásmo může záviset na rychlosti změny.

Dead band can depend on the rate of change.

4.18mez detekce / detection limit, limit of detection

Termín:4.18 mez detekce4.18 detection limit, limit of detection
Definice:

naměřená hodnota veličiny získaná daným postupem měření, pro kterou je pravděpodobnost nepravdivého tvrzení o nepřítomnosti složky v materiálu β, přičemž pravděpodobnost nepravdivého tvrzení o její přítomnosti je α

measured quantity value, obtained by a given measurement procedure, for which the probability of falsely claiming the absence of a component in a material is β, given a probability α of falsely claiming its presence

Poznámka 1:

IUPAC doporučuje implicitní hodnoty pro α a β rovné 0,05.

IUPAC recommends default values for α and β equal to 0.05.

Poznámka 2:

Někdy se používá zkratka LOD.

The abbreviation LOD is sometimes used.

Poznámka 3:

Termín „citlivost“ se nedoporučuje používat pro ‚mez detekce‘.

The term “sensitivity” is discouraged for 'detection limit'.

4.19stálost měřidla, stálost / stability of a measuring instrument, stability

Termín:4.19 stálost měřidla, stálost4.19 stability of a measuring instrument, stability
Definice:

vlastnost měřidla, určující zda jeho metrologické vlastnosti zůstávají v čase konstantní

property of a measuring instrument, whereby its metrological properties remain constant in time

Poznámka:

Stálost může být kvantifikována více způsoby.

 

PŘÍKLAD 1 Pomocí trvání časového intervalu, po který se metrologické vlastnosti změní o stanovenou velikost.

 

PŘÍKLAD 2 Pomocí změny vlastnosti během stanoveného časového intervalu.

Stability may be quantified in several ways.

 

EXAMPLE 1 In terms of the duration of a time interval over which a metrological property changes by a stated amount.

 

EXAMPLE 2 In terms of the change of a property over a stated time interval.

4.20přístrojová chyba / instrumental bias

Termín:4.20 přístrojová chyba4.20 instrumental bias
Definice:

aritmetický průměr opakovaných indikací minus referenční hodnota veličiny

average of replicate indications minus a reference quantity value

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "reference quantity value" can be replaced by "reference value" without ambiguity: "average of replicate indications minus a reference value".

4.21drift měřidla / instrumental drift

Termín:4.21 drift měřidla4.21 instrumental drift
Definice:

spojitá nebo přírůstková změna indikace v čase způsobená změnami metrologických vlastností měřidla

continuous or incremental change over time in indication, due to changes in metrological properties of a measuring instrument

Poznámka:

Drift měřidla není vztažen ani ke změně veličiny, která je měřena, ani ke změně jakékoliv rozpoznané ovlivňující veličiny.

Instrumental drift is related neither to a change in a quantity being measured nor to a change of any recognized influence quantity.

4.22kolísání způsobené ovlivňující veličinou / variation due to an influence quantity

Termín:4.22 kolísání způsobené ovlivňující veličinou4.22 variation due to an influence quantity
Definice:

rozdíl indikací pro danou naměřenou hodnotu veličiny nebo v hodnotách veličiny poskytovaných ztělesněnou mírou, pokud ovlivňující veličina nabývá  postupně dvou různých hodnot veličiny

difference in indication for a given measured quantity value, or in quantity values supplied by a material measure, when an influence quantity assumes successively two different quantity values

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity value" can be replaced by "measured value" and "quantity values" can be replaced by "values" in both instances without ambiguity: "difference in indication for a given measured value, or in values supplied by a material measure, when an influence quantity assumes successively two different values".

4.23doba odezvy na skokovou změnu / step response time

Termín:4.23 doba odezvy na skokovou změnu4.23 step response time
Definice:

doba mezi okamžikem, kdy je vstupní hodnota veličiny měřidla nebo měřicího systému vystavena náhlé skokové změně mezi dvěma specifikovanými konstantními hodnotami veličiny, a okamžikem, kdy odpovídající indikace dosáhne specifikovaných mezních hodnot okolo její konečné ustálené hodnoty

duration between the instant when an input quantity value of a measuring instrument or measuring system is subjected to an abrupt change between two specified constant quantity values and the instant when a corresponding indication settles within specified limits around its final steady value

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity value(s)" can be replaced by "value(s)" in both instances without ambiguity: "duration between the instant when an input value of a measuring instrument or measuring system is subjected to an abrupt change between two specified constant values and the instant when a corresponding indication settles within specified limits around its final steady value".

4.24přístrojová nejistota měření / instrumental measurement uncertainty

Termín:4.24 přístrojová nejistota měření4.24 instrumental measurement uncertainty
Definice:

složka nejistoty měření pocházející z použitého měřidla nebo měřicího systému

component of measurement uncertainty arising from a measuring instrument or measuring system in use

Poznámka 1:

Přístrojová nejistota měření je získána kalibrací měřidla nebo měřicího systému, s výjimkou primárního etalonu, pro který jsou používány jiné prostředky.

Instrumental measurement uncertainty is obtained through calibration of a measuring instrument or measuring system, except for a primary measurement standard for which other means are used.

Poznámka 2:

Přístrojová nejistota je používána při vyhodnocení nejistoty měření způsobem B.

Instrumental measurement uncertainty is used in a Type B evaluation of measurement uncertainty.

Poznámka 3:

Relevantní informace o přístrojové nejistotě smějí být uvedeny ve specifikacích přístroje.

Information relevant to instrumental measurement uncertainty may be given in the instrument specifications.

4.25třída přesnosti / accuracy class

Termín:4.25 třída přesnosti4.25 accuracy class
Definice:

třída měřidel nebo měřicích systémů, které splňují stanovené metrologické požadavky určené k udržení chyb měření nebo přístrojových nejistot za specifikovaných pracovních podmínek ve specifikovaných mezích

class of measuring instruments or measuring systems that meet stated metrological requirements that are intended to keep measurement errors or instrumental measurement uncertainties within specified limits under specified operating conditions

Poznámka 1:

Třída přesnosti je obvykle označována číslem nebo značkou přijatými konvencí.

An accuracy class is usually denoted by a number or symbol adopted by convention.

Poznámka 2:

Třída přesnosti se používá pro ztělesněné míry.

Accuracy class applies to material measures.

4.26největší dovolená chyba měření, největší dovolená chyba, mezní hodnota chyby / maximum permissible measurement error, maximum permissible error, limit of error

Termín:4.26 největší dovolená chyba měření, největší dovolená chyba, mezní hodnota chyby4.26 maximum permissible measurement error, maximum permissible error, limit of error
Definice:

krajní hodnota chyby měření vzhledem ke známé referenční hodnotě veličiny, dovolená specifikacemi nebo předpisy pro dané měření, měřidlo nebo měřicí systém

extreme value of measurement error, with respect to a known reference quantity value, permitted by specifications or regulations for a given measurement, measuring instrument, or measuring system

Poznámka 1:

Termín „největší dovolené chyby“ nebo „mezní hodnoty chyby“ se obvykle používá tam, kde existují dvě krajní hodnoty.

Usually, the term “maximum permissible errors” or “limits of error” is used where there are two extreme values.

Poznámka 2:

K označení „největší dovolené chyby“ se nemá používat termín „tolerance“.

The term “tolerance” should not be used to designate 'maximum permissible error'.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "reference quantity value" can be replaced by "reference value" without ambiguity: "extreme value of measurement error, with respect to a known reference value, permitted by specifications or regulations for a given measurement, measuring instrument, or measuring system".

4.27chyba měření v kontrolním bodě, chyba v kontrolním bodě / datum measurement error, datum error

Termín:4.27 chyba měření v kontrolním bodě, chyba v kontrolním bodě4.27 datum measurement error, datum error
Definice:

chyba měření měřidla nebo měřicího systému při specifikované naměřené hodnotě veličiny

measurement error of a measuring instrument or measuring system at a specified measured quantity value

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity value" can be replaced by "measured value" without ambiguity: "measurement error of a measuring instrument or measuring system at a specified measured value".

4.28chyba nuly / zero error

Termín:4.28 chyba nuly4.28 zero error
Definice:

chyba měření v kontrolním bodě, kde specifikovaná naměřená hodnota veličiny je nula

datum measurement error where the specified measured quantity value is zero

Poznámka:

Chyba nuly nemá být zaměňována s absencí chyby měření.

Zero error should not be confused with absence of measurement error.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "datum measurement error" can be replaced by "datum error" and "measured quantity value" can be replaced by "measured value" without ambiguity: "datum error where the specified measured value is zero".

4.29nejistota měření nuly / null measurement uncertainty

Termín:4.29 nejistota měření nuly4.29 null measurement uncertainty
Definice:

nejistota měření, kde specifikovanou naměřenou hodnotou veličiny je nula

measurement uncertainty where the specified measured quantity value is zero

Poznámka 1:

Nejistota měření nuly je přidružena k nulové indikaci nebo k indikaci blízké nule a zahrnuje interval, u kterého není známo, zda měřená veličina je příliš malá, aby byla zjištěna, nebo zda indikace měřidla je způsobena pouze šumem.

Null measurement uncertainty is associated with a null or near zero indication and covers an interval where one does not know whether the measurand is too small to be detected or the indication of the measuring instrument is due only to noise.

Poznámka 2:

Pojem ‚nejistota měření nuly‘ se také použije, pokud je rozdíl získán mezi měřením vzorku a pozadí.

The concept of 'null measurement uncertainty' also applies when a difference is obtained between measurement of a sample and a blank.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity value" can be replaced by "measured value" without ambiguity: "measurement uncertainty where the specified measured value is zero".

4.30kalibrační diagram / calibration diagram

Termín:4.30 kalibrační diagram4.30 calibration diagram
Definice:

grafické vyjádření vztahu mezi indikací a odpovídajícím výsledkem měření

graphical expression of the relation between indication and corresponding measurement result

Poznámka 1:

Kalibrační diagram je pás roviny definované osou indikace a osou výsledku měření, který reprezentuje vztah mezi indikací a souborem naměřených hodnot veličiny. Je dán mnohoznačný vztah a šířka pásu pro danou indikaci poskytuje přístrojovou nejistotou měření.

A calibration diagram is the strip of the plane defined by the axis of the indication and the axis of measurement result, that represents the relation between an indication and a set of measured quantity values. A one-to-many relation is given, and the width of the strip for a given indication provides the instrumental measurement uncertainty.

Poznámka 2:

Alternativní vyjádření vztahu zahrnuje kalibrační křivku a přidruženou nejistotu měření, kalibrační tabulku nebo soubor funkcí.

Alternative expressions of the relation include a calibration curve and associated measurement uncertainty, a calibration table, or a set of functions.

Poznámka 3:

Tento pojem náleží ke kalibraci, pokud je přístrojová nejistota měření větší ve srovnání s nejistotami měření přidruženými k hodnotám veličin etalonů.

This concept pertains to a calibration when the instrumental measurement uncertainty is large in comparison with the measurement uncertainties associated with the quantity values of measurement standards.

4.31kalibrační křivka / calibration curve

Termín:4.31 kalibrační křivka4.31 calibration curve
Definice:

vyjádření vztahu mezi indikací a odpovídající naměřenou hodnotou veličiny

expression of the relation between indication and corresponding measured quantity value

Poznámka:

Kalibrační křivka vyjadřuje vzájemně jednoznačný vztah, který neposkytuje výsledek měření, protože nepřináší žádnou informaci o nejistotě měření.

A calibration curve expresses a one-to-one relation that does not supply a measurement result as it bears no information about the measurement uncertainty.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "measured quantity value" can be replaced by "measured value" without ambiguity: "expression of the relation between indication and corresponding measured value".

5.1etalon, standard měření, standard / measurement standard, etalon

Termín:5.1 etalon, standard měření, standard5.1 measurement standard, etalon
Definice:

realizace definice dané veličiny, se stanovenou hodnotou veličiny a přidruženou nejistotou měření, používaná jako reference

realization of the definition of a given quantity, with stated quantity value and associated measurement uncertainty, used as a reference

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Etalon hmotnosti 1 kg s přidruženou standardní nejistotou měření 3 μg.

 

PŘÍKLAD 2

Etalon odporu 100 Ω s přidruženou standardní nejistotou měření 1 μΩ.

 

PŘÍKLAD 3

Cesiový etalon frekvence s relativní standardní nejistotou měření 2 × 10–15.

 

PŘÍKLAD 4

Vodíková referenční elektroda s přidělenou hodnotou veličiny 7,072 a přidruženou standardní nejistotou měření 0,006.

 

PŘÍKLAD 5

Řada referenčních roztoků kortisolu v lidské plazmě, která má certifikovanou hodnotu veličiny s nejistotou měření pro každý roztok.

 

PŘÍKLAD 6

Referenční materiál poskytující hodnoty veličiny s nejistotami měření pro hmotnostní koncentraci každého z deseti různých proteinů.

EXAMPLE 1

1 kg mass measurement standard with an associated standard measurement uncertainty of 3 µg.

 

EXAMPLE 2

100 Ω measurement standard resistor with an associated standard measurement uncertainty of 1 µΩ.

 

EXAMPLE 3

Caesium frequency standard with a relative standard measurement uncertainty of 2 · 10–15.

 

EXAMPLE 4

Standard buffer solution with a pH of 7.072 with an associated standard measurement uncertainty of 0.006.

 

EXAMPLE 5

Set of reference solutions of cortisol in human serum having a certified quantity value with measurement uncertainty for each solution.

 

EXAMPLE 6

Reference material providing quantity values with measurement uncertainties for the mass concentration of each of ten different proteins.

Poznámka 1:

„Realizace definice dané veličiny“ může být poskytována měřicím systémem, ztělesněnou mírou nebo referenčním materiálem.

A “realization of the definition of a given quantity” can be provided by a measuring system, a material measure, or a reference material.

Poznámka 2:

Etalon je často používán jako reference ke stanovení naměřených hodnot veličin a přidružených nejistot měření pro jiné veličiny stejného druhu, čímž stanovuje metrologickou návaznost kalibracemi jiných etalonů, měřidel nebo měřicích systémů.

A measurement standard is frequently used as a reference in establishing measured quantity values and associated measurement uncertainties for other quantities of the same kind, thereby establishing metrological traceability through calibration of other measurement standards, measuring instruments, or measuring systems.

Poznámka 3:

Termín „realizace“ je zde používán v nejobecnějším významu. První spočívá ve fyzikální realizaci jednotky měření od její definice a je realizací v užším slova smyslu. Druhý, nazvaný „reprodukce“, nespočívá v realizaci měřicí jednotky z její definice, ale v nastavení vysoce reprodukovatelného etalonu založeného na fyzikálním jevu, jak se stává např. v případě použití frekvenčně stabilizovaného laseru ke stanovení etalonu pro metr, Josephsonova efektu pro volt nebo Hallova kvantového jevu pro ohm. Třetí postup spočívá ve schválení ztělesněné míry jako etalonu. Vyskytuje se v případě etalonu 1 kg.

The term “realization” is used here in the most general meaning. It denotes three procedures of “realization”. The first one consists in the physical realization of the measurement unit from its definition and is realization sensu stricto. The second, termed “reproduction”, consists not in realizing the measurement unit from its definition but in setting up a highly reproducible measurement standard based on a physical phenomenon, as it happens, e.g. in case of use of frequency-stabilized lasers to establish a measurement standard for the metre, of the Josephson effect for the volt or of the quantum Hall effect for the ohm. The third procedure consists in adopting a material measure as a measurement standard. It occurs in the case of the measurement standard of 1 kg.

Poznámka 4:

Standardní nejistota měření přidružená k etalonu je vždy složkou kombinované standardní nejistoty měření (viz ISO/ IEC Guide 98-3: 2008, 2.3.4) ve výsledku měření získaném při použití etalonu. Tato složka je často malá ve srovnání s jinými složkami kombinované standardní nejistoty.

A standard measurement uncertainty associated with a measurement standard is always a component of the combined standard measurement uncertainty (see ISO/IEC Guide 98-3:2008, 2.3.4) in a measurement result obtained using the measurement standard. Frequently, this component is small compared with other components of the combined standard measurement uncertainty.

Poznámka 5:

Hodnota veličiny a nejistota měření musí být určeny v době, kdy je etalon používán.

Quantity value and measurement uncertainty must be determined at the time when the measurement standard is used.

Poznámka 6:

Některé veličiny stejného druhu nebo různých druhů smějí být realizovány v jednom zařízení, které je také běžně nazýváno etalonem.

Several quantities of the same kind or of different kinds may be realized in one device which is commonly also called a measurement standard.

Poznámka 7:

V anglickém jazyce se někdy místo „realizace“ používá slovo „ztělesnění“.

The word “embodiment” is sometimes used in the English language instead of “realization”.

Poznámka 8:

Ve vědě a technice se anglické slovo „standard“ používá přinejmenším ve dvou různých významech: jako specifikace, technické doporučení nebo obdobný normativní dokument (ve francouzštině „norme“, v češtině „norma“) a jako etalon (ve francouzštině „étalon“). Tento slovník se zabývá pouze druhým významem.

 

Termín „standard měření“ se někdy používá k označení jiných metrologických nástrojů, např. ‚standard software‘ (viz ISO 5436-2).

In science and technology, the English word “standard” is used with at least two different meanings: as a specification, technical recommendation, or similar normative document (in French “norme”) and as a measurement standard (in French “étalon”). This Vocabulary is concerned solely with the second meaning.

 

The term “measurement standard” is sometimes used to denote other metrological tools, e.g. 'software measurement standard' (see ISO 5436-2).

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity value" can be replaced by "value" without ambiguity: "realization of the definition of a given quantity, with stated value and associated measurement uncertainty, used as a reference".

5.2mezinárodní etalon, mezinárodní standard / international measurement standard

Termín:5.2 mezinárodní etalon, mezinárodní standard5.2 international measurement standard
Definice:

etalon uznaný signatáři mezinárodní dohody a určený k celosvětovému využití

measurement standard recognized by signatories to an international agreement and intended to serve worldwide

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Mezinárodní prototyp kilogramu.

 

PŘÍKLAD 2

Choriogonadotropin, Světová zdravotnická organizace (WHO) 4. Mezinárodní standard 1999, 75/589, 650 Mezinárodních jednotek na ampuli.

 

PŘÍKLAD 3

VSMOW2 (Vienna Standard Mean Ocean Water) distribuovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) pro různé měření podílu stabilního látkového množství izotopu.

 

 

EXAMPLE 1

The international prototype of the kilogram.

 

EXAMPLE 2

Chorionic gonadotrophin, World Health Organization (WHO) 4th international standard 1999, 75/589, 650 International Units per ampoule.

 

EXAMPLE 3

VSMOW2 (Vienna Standard Mean Ocean Water) distributed by the International Atomic Energy Agency (IAEA) for differential stable isotope amount-of-substance ratio measurements.

5.3státní etalon / national measurement standard, national standard

Termín:5.3 státní etalon5.3 national measurement standard, national standard
Definice:

etalon uznaný národním orgánem k využití v zemi nebo ekonomice jako základ pro převod hodnoty veličiny na jiné etalony pro daný druh veličiny

measurement standard recognized by national authority to serve in a state or economy as the basis for assigning quantity values to other measurement standards for the kind of quantity concerned

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity values" can be replaced by "values", and "kind of quantity" can be replaced by "kind", without ambiguity: "measurement standard recognized by national authority to serve in a state or economy as the basis for assigning values to other measurement standards for the kind concerned".

5.4primární etalon, primární standard / primary measurement standard, primary standard

Termín:5.4 primární etalon, primární standard5.4 primary measurement standard, primary standard
Definice:

etalon stanovený použitím primárního referenčního postupu měření nebo vytvořený konvencí zvoleným artefaktem

measurement standard established using a primary reference measurement procedure, or created as an artifact, chosen by convention

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Primární standard látkové koncentrace připravený rozpuštěním známého látkového množství chemické složky ke známému objemu roztoku.

 

PŘÍKLAD 2

Primární etalon pro tlak založený na odděleném měření síly a plochy.

 

PŘÍKLAD 3

Primární standard pro měření poměru látkového množství izotopu připravený smísením známého množství látky specifikovaných izotopů.

 

PŘÍKLAD 4

Baňka trojného bodu vody jako primární etalon termodynamické teploty.

 

PŘÍKLAD 5

Mezinárodní prototyp kilogramu jako artefakt zvolený konvencí.

EXAMPLE 1

Primary measurement standard of amount-of-substance concentration prepared by dissolving a known amount of substance of a chemical component to a known volume of solution.

 

EXAMPLE 2

Primary measurement standard for pressure based on separate measurements of force and area.

 

EXAMPLE 3

Primary measurement standard for isotope amount-of-substance ratio measurements, prepared by mixing known amount-of-substances of specified isotopes.

 

EXAMPLE 4

Triple-point-of-water cell as a primary measurement standard of thermodynamic temperature.

 

EXAMPLE 5

The international prototype of the kilogram as an artifact, chosen by convention.

5.5sekundární etalon, sekundární standard / secondary measurement standard, secondary standard

Termín:5.5 sekundární etalon, sekundární standard5.5 secondary measurement standard, secondary standard
Definice:

etalon stanovený kalibrací vzhledem k primárnímu etalonu pro veličinu stejného druhu

measurement standard established through calibration with respect to a primary measurement standard for a quantity of the same kind

Poznámka 1:

Kalibrace smí být získána přímo mezi primárním etalonem a sekundárním etalonem, nebo zahrnuje mezilehlý měřicí systém kalibrovaný primárním etalonem a přiřazující výsledek měření sekundárnímu etalonu.

Calibration may be obtained directly between a primary measurement standard and a secondary measurement standard, or involve an intermediate measuring system calibrated by the primary measurement standard and assigning a measurement result to the secondary measurement standard.

Poznámka 2:

Etalon, který má svou hodnotu veličiny přidělenou poměrovým primárním referenčním postupem měření, je sekundární etalon.

A measurement standard having its quantity value assigned by a ratio primary reference measurement procedure is a secondary measurement standard.

5.6referenční etalon, referenční standard / reference measurement standard, reference standard

Termín:5.6 referenční etalon, referenční standard5.6 reference measurement standard, reference standard
Definice:

etalon navržený ke kalibraci dalších etalonů pro veličiny daného druhu v dané organizaci nebo v dané lokalitě

measurement standard designated for the calibration of other measurement standards for quantities of a given kind in a given organization or at a given location

Poznámka:

NÁRODNÍ POZNÁMKA V době zpracování tohoto dokumentu se v platné legislativě pro referenční etalon v organizaci používá termín „hlavní etalon“.

5.7pracovní etalon, pracovní standard / working measurement standard, working standard

Termín:5.7 pracovní etalon, pracovní standard5.7 working measurement standard, working standard
Definice:

etalon, který je běžně používán ke kalibraci nebo ověřování měřidel nebo měřicích systémů

measurement standard that is used routinely to calibrate or verify measuring instruments or measuring systems

Poznámka 1:

Pracovní etalon je obvykle kalibrován vzhledem k referenčnímu etalonu.

A working measurement standard is usually calibrated with respect to a reference measurement standard.

Poznámka 2:

Ve vztahu k ověřování se také používá termín „kontrolní etalon“.

In relation to verification, the terms “check standard” or “control standard” are also sometimes used.

5.8cestovní etalon / travelling measurement standard, travelling standard

Termín:5.8 cestovní etalon5.8 travelling measurement standard, travelling standard
Definice:

etalon, někdy speciální konstrukce, určený pro přepravu mezi různými lokalitami

measurement standard, sometimes of special construction, intended for transport between different locations

Příklad:

Přenosný bateriový etalon frekvence s cesiem-133.

Portable battery-operated caesium-133 frequency measurement standard.

5.9přenosové měřicí zařízení / transfer measurement device, transfer device

Termín:5.9 přenosové měřicí zařízení5.9 transfer measurement device, transfer device
Definice:

zařízení používané jako mezilehlé při porovnávání etalonů

device used as an intermediary to compare measurement standards

Poznámka:

Etalony jsou někdy používány jako přenosová zařízení.

Sometimes, measurement standards are used as transfer devices.

5.10přirozený etalon, přirozený standard / intrinsic measurement standard, intrinsic standard

Termín:5.10 přirozený etalon, přirozený standard5.10 intrinsic measurement standard, intrinsic standard
Definice:

etalon založený na přirozené a reprodukovatelné vlastnosti jevu nebo látky

measurement standard based on an inherent and reproducible property of a phenomenon or substance

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Baňka trojného bodu vody jako přirozený etalon termodynamické teploty.

 

PŘÍKLAD 2

Přirozený etalon rozdílu elektrického potenciálu založený na Josephsonově efektu.

 

PŘÍKLAD 3

Přirozený etalon elektrického odporu založený na Hallově kvantovém jevu.

 

PŘÍKLAD 4

Vzorek mědi jako přirozený etalon elektrické konduktivity.

EXAMPLE 1

Triple-point-of-water cell as an intrinsic measurement standard of thermodynamic temperature.

 

EXAMPLE 2

Intrinsic measurement standard of electric potential difference based on the Josephson effect.

 

EXAMPLE 3

Intrinsic measurement standard of electric resistance based on the quantum Hall effect.

 

EXAMPLE 4

Sample of copper as an intrinsic measurement standard of electric conductivity.

Poznámka 1:

Hodnota veličiny přirozeného etalonu je přidělena konsenzem a nemusí být ustanovena vztahem k jinému etalonu stejného typu. Jeho nejistota měření je určena uvažováním dvou složek: první přidruženou k jeho konvenční hodnotě veličiny a druhou spojenou s jeho konstrukcí, zavedením a údržbou.

A quantity value of an intrinsic measurement standard is assigned by consensus and does not need to be established by relating it to another measurement standard of the same type. Its measurement uncertainty is determined by considering two components: the first associated with its consensus quantity value and the second associated with its construction, implementation, and maintenance.

Poznámka 2:

Přirozený etalon obvykle sestává ze systému vytvořeného podle požadavků dohodnutého postupu a podrobeného periodickému ověřování. Dohodnutý postup smí obsahovat opatření pro aplikaci korekcí vyžadovaných jeho zavedením.

An intrinsic measurement standard usually consists of a system produced according to the requirements of a consensus procedure and subject to periodic verification. The consensus procedure may contain provisions for the application of corrections necessitated by the implementation.

Poznámka 3:

Přirozené etalony, které jsou založeny na kvantovém jevu, mají obvykle vysokou stálost.

Intrinsic measurement standards that are based on quantum phenomena usually have outstanding stability.

Poznámka 4:

Adjektivum „přirozený“ neznamená, že takový etalon smí být zaveden a používán bez zvláštní péče nebo že takový etalon je imunní k vnitřním a vnějším vlivům.

The adjective “intrinsic” does not mean that such a measurement standard may be implemented and used without special care or that such a measurement standard is immune to internal and external influences.

5.11uchovávání etalonu, údržba etalonu / conservation of a measurement standard, maintenance of a measurement standard

Termín:5.11 uchovávání etalonu, údržba etalonu5.11 conservation of a measurement standard, maintenance of a measurement standard
Definice:

soubor činností potřebných k zachování metrologických vlastností etalonu v rozsahu stanovených mezních hodnot

set of operations necessary to preserve the metrological properties of a measurement standard within stated limits

Poznámka:

Uchovávání obvykle zahrnuje periodické ověřování předem definovaných metrologických vlastností nebo kalibraci, skladování za vhodných podmínek a specifikovanou péči při používání.

Conservation commonly includes periodic verification of predefined metrological properties or calibration, storage under suitable conditions, and specified care in use.

5.12kalibrátor / calibrator

Termín:5.12 kalibrátor5.12 calibrator
Definice:

etalon (standard) používaný při kalibraci

measurement standard used in calibration

Poznámka:

Termín „kalibrátor“ se použíápouze v určtýh oborech.

The term “calibrator” is only used in certain fields.

5.13referenční materiál, RM / reference material, RM

Termín:5.13 referenční materiál, RM5.13 reference material, RM
Definice:

materiál, dostatečně homogenní a stabilní, s referencí ke specifikovaným vlastnostem, které byly stanoveny tak, že se hodí pro jejich zamýšlené použití při měření nebo při zkoumání jmenovitých vlastností

material, sufficiently homogeneous and stable with reference to specified properties, which has been established to be fit for its intended use in measurement or in examination of nominal properties

Poznámka 1:

Zkoumání jmenovité vlastnosti poskytuje jmenovitou hodnotu vlastnosti a přidruženou nejistotu. Tato nejistota není nejistotou měření.

Examination of a nominal property provides a nominal property value and associated uncertainty. This uncertainty is not a measurement uncertainty.

Poznámka 2:

Referenční materiály s přidělenou hodnotou veličiny nebo bez přidělené hodnoty veličiny mohou být používány ke kontrole preciznosti měření, zatímco ke kalibraci nebo kontrole pravdivosti měření mohou být používány pouze referenční materiály s přidělenou hodnotou veličiny.

Reference materials with or without assigned quantity values can be used for measurement precision control whereas only reference materials with assigned quantity values can be used for calibration or measurement trueness control.

Poznámka 3:

‚Referenční materiál‘ zahrnuje materiáy ztělesňující veličiny stejnějako jmenovité vlastnosti.

 

PŘÍKLAD 1 Příklady referenčních materiálů ztělesňujících veličiny:

a) voda deklarované čistoty, jejíž dynamická viskozita je používána ke kalibraci viskozimetrů;

b) lidská plazma, bez přidělené hodnoty veličiny koncentrace látkového množství vlastního cholesterolu, používaná pouze jako kontrolní materiál preciznosti měření;

c) rybí tkáň obsahující stanovený hmotnostní podíl dioxinu, používaná jako kalibrátor.

 

PŘÍKLAD 2 Příklady referenčních materiálů ztělesňujících vlastností:

a) stupnice barev indikující jednu nebo více specifikovaných barev;

b) složení DNA obsahující specifikované sekvence kyseliny nukleové;

c) moč obsahující 19-androstandion.

'Reference material' comprises materials embodying quantities as well as nominal properties.

 

EXAMPLE 1 Examples of reference materials embodying quantities:

a) water of stated purity, the dynamic viscosity of which is used to calibrate viscometers;

b) human serum without an assigned quantity value for the amount-of-substance concentration of the inherent cholesterol, used only as a measurement precision control material;

c) fish tissue containing a stated mass fraction of a dioxin, used as a calibrator.

 

EXAMPLE 2 Examples of reference materials embodying nominal properties:

a) colour chart indicating one or more specified colours;

b) DNA compound containing a specified nucleotide sequence;

c) urine containing 19-androstenedione.

Poznámka 4:

Referenční materiál je někdy začleněn do speciálně vyrobeného zařízení.

 

PŘÍKLAD 1 Látka se známým trojným bodem v baňce trojného bodu.

 

PŘÍKLAD 2 Sklo známé optické hustoty v držáku transmisního filtru.

 

PŘÍKLAD 3 Kuličky stejné velikosti umístěné na mikroskopickém sklíčku.

A reference material is sometimes incorporated into a specially fabricated device.

 

EXAMPLE 1 Substance of known triple-point in a triple-point cell.

 

EXAMPLE 2 Glass of known optical density in a transmission filter holder.

 

EXAMPLE 3 Spheres of uniform size mounted on a microscope slide.

Poznámka 5:

Některé referenční materiály mají přiděleny hodnoty veličin, které jsou metrologicky navázatelné na jednotku měření mimo soustavu jednotek. Takové materiály zahrnují vakcíny, kterým byly mezinárodní jednotky (IU) přiděleny Mezinárodní zdravotnickou organizací.

Some reference materials have assigned quantity values that are metrologically traceable to a measurement unit outside a system of units. Such materials include vaccines to which International Units (IU) have been assigned by the World Health Organization.

Poznámka 6:

V daném měření může být referenční materiál použit pouze buď pro kalibraci, nebo k prokazování kvality.

In a given measurement, a given reference material can only be used for either calibration or quality assurance.

Poznámka 7:

Specifikace referenčních materiálů má obsahovat jeho materiálovou návaznost udávající jeho původ a zpracování (Accred. Qual. Assur.: 2006) [45] .

The specifications of a reference material should include its material traceability, indicating its origin and processing (Accred. Qual. Assur.: 2006) [45].

Poznámka 8:

ISO/REMCO má analogickou definici[45], ale termín „proces měření“ používá ve významu ‚zkoumání‘ (ISO 15189:2007, 3.4), což zahrnuje jak měření veličiny, tak zkoumání jmenovité vlastnosti.

ISO/REMCO has an analogous definition [45] but uses the term “measurement process” to mean 'examination' (ISO 15189:2007, 3.4), which covers both measurement of a quantity and examination of a nominal property.

5.14certifikovaný referenční materiál, CRM / certified reference material, CRM

Termín:5.14 certifikovaný referenční materiál, CRM5.14 certified reference material, CRM
Definice:

referenční materiál doprovázený dokumentem vydaným způsobilou osobou a poskytující jednu nebo více specifikovaných hodnot vlastnosti s přidruženými nejistotami a návaznostmi s použitím platných postupů

reference material, accompanied by documentation issued by an authoritative body and providing one or more specified property values with associated uncertainties and traceabilities, using valid procedures

Příklad:

Lidské sérum s přidělenou hodnotou veličiny koncentrace cholesterolu a přidruženou nejistotou měření stanovenou v připojeném certifikátu používaná jako kalibrátor nebo pouze jako kontrolní materiál pravdivosti měření.

Human serum with assigned quantity value for the concentration of cholesterol and associated measurement uncertainty stated in an accompanying certificate, used as a calibrator or measurement trueness control material.

Poznámka 1:

‚Dokument‘ je dán ve formě‚certifikátu‘ (viz ISO Guide 31:2000).

'Documentation' is given in the form of a 'certificate' (see ISO Guide 31:2000).

Poznámka 2:

Postupy pro výrobu a certifikaci certifikovaných referenčních materiálů jsou uvedeny např. v ISO Guide 34 a ISO Guide 35.

Procedures for the production and certification of certified reference materials are given, e.g. in ISO Guide 34 and ISO Guide 35.

Poznámka 3:

V této definici „nejistota“ zahrnuje „nejistotu měření“ i „nejistotu přidruženou hodnotě jmenovité vlastnosti“, jako například pro identitu a posloupnost. „Návaznost“ zahrnuje ‚metrologickou návaznost hodnoty veličiny‘ i ‚návaznost jmenovité hodnoty vlastnosti‘.

In this definition, “uncertainty” covers both 'measurement uncertainty' and 'uncertainty associated with the value of a nominal property', such as for identity and sequence. “Traceability” covers both 'metrological traceability of a quantity value' and 'traceability of a nominal property value'.

Poznámka 4:

Specifikované hodnoty veličiny certifikovaného referenčního materiálu vyžadují metrologickou návaznost s přidruženou nejistotou měření (Accred. Qual.

Assur.: 2006) [45] .

Specified quantity values of certified reference materials require metrological traceability with associated measurement uncertainty (Accred. Qual. Assur.:2006) [45] .

Poznámka 5:

ISO/REMCO má analogickou definici (Accred. Qual. Assur.: 2006) [45] , ale ve vztahu k veličině i jmenovité vlastnosti používá modifikátory ‘metroIogický‘ a ‘metrologicky‘.

ISO/REMCO has an analogous definition (Accred. Qual. Assur.:2006) [45] but uses the modifiers “metrological” and “metrologically” to refer to both quantity and nominal property.

5.15komutabilita referenčního materiálu / commutability of a reference material

Termín:5.15 komutabilita referenčního materiálu5.15 commutability of a reference material
Definice:

vlastnost referenčního materiálu demonstrovaná těsností shody mezi vztahem mezi výsledky měření stanovené veličiny na daném materiálu, získanými dvěma danými postupy měření, a vztahem získaným mezi výsledky měření jiných specifikovaných materiálů

property of a reference material, demonstrated by the closeness of agreement between the relation among the measurement results for a stated quantity in this material, obtained according to two given measurement procedures, and the relation obtained among the measurement results for other specified materials

Poznámka 1:

V definici zmíněným referenčním materiálem je obvykle kalibrátor a další specifikované materiály jsou obvykle běžné vzorky.

The reference material in question is usually a calibrator and the other specified materials are usually routine samples.

Poznámka 2:

Postupy měření uvedené v definici jsou míněny postupy měření předcházejícího a následujícího referenčního materiálu (kalibrátoru) v hierarchii kalibrace (viz ISO 17511).

The measurement procedures referred to in the definition are the one preceding and the one following the reference material (calibrator) in question in a calibration hierarchy (see ISO 17511).

Poznámka 3:

Stálost komutabilních certifikovaných referenčních materiálů je pravidelně monitorována.

The stability of commutable reference materials should be monitored regularly.

5.16referenční údaj / reference data

Termín:5.16 referenční údaj5.16 reference data
Definice:

údaj vztažený k vlastnosti jevu, tělesa nebo látky, nebo k systému složek známého složení nebo struktury, získaná ze známého zdroje, kriticky vyhodnocený a s ověřenou přesností

data related to a property of a phenomenon, body, or substance, or to a system of components of known composition or structure, obtained from an identified source, critically evaluated, and verified for accuracy

Příklad:

Referenční údaje o rozpustnosti chemických sloučenin publikované IUPAC.

Reference data for solubility of chemical compounds as published by the IUPAC.

Poznámka 1:

V této definici přesnost zahrnuje např. přesnost měření a ‘přesnost jmenovité hodnoty vlastnosti‘.

In this definition, 'accuracy' covers, for example, measurement accuracy and 'accuracy of a nominal property value'.

Poznámka 2:

V angličtině „data“ je množné číslo k „datum“,  což je jednotné číslo. Slovo „data“ se běžně používá v jednotném čísle namísto „datum“.

“Data” is a plural form, “datum” is the singular. “Data” is commonly used in the singular sense, instead of “datum”.

5.17standardní referenční údaj / standard reference data

Termín:5.17 standardní referenční údaj5.17 standard reference data
Definice:

referenční údaj vydaný stanovenou uznávanou autoritou

reference data issued by a recognized authority

Příklad:

PŘÍKLAD 1

Hodnoty doporučených fundamentálních fyzikálních konstant, které pravidelně vyhodnocuje a publikuje ICSU CODATA.

 

PŘÍKLAD 2

Relativní atomová hmotnostní čísla, nazývaná též atomová hmotnostní čísla prvků, vyhodnocovaná každé dva roky IUPAC-CIAAW při Generálním zastoupení IUPAC a publikovaná v Pure Appl, Chem. nebo v J. Phys. Chem. Ref. Data.

EXAMPLE 1

Values of the fundamental physical constants, as regularly evaluated and recommended by CODATA of ICSU.

 

EXAMPLE 2

Relative atomic mass values, also called atomic weight values, of the elements, as evaluated every two years by IUPAC-CIAAW, approved by the IUPAC General Assembly, and published in Pure Appl. Chem.

5.18referenční hodnota veličiny, referenční hodnota / reference quantity value, reference value

Termín:5.18 referenční hodnota veličiny, referenční hodnota5.18 reference quantity value, reference value
Definice:

hodnota veličiny používaná jako základ pro porovnávání s hodnotami veličin stejného druhu

quantity value used as a basis for comparison with values of quantities of the same kind

Poznámka 1:

Referenční hodnotou veličiny může být pravá hodnota veličiny měřené veličiny, která je v takovém případě neznámá, nebo konvenční hodnota veličiny, která je v takovém případě známá.

A reference quantity value can be a true quantity value of a measurand, in which case it is unknown, or a conventional quantity value, in which case it is known.

Poznámka 2:

Referenční hodnota veličiny s přidruženou nejistotou měření je obvykle poskytována s referencí k

–– materiálu, např. certifikovanému referenčnímu materiálu;

–– zařízení, např. stabilizovanému laseru;

–– referenčnímu postupu měření;

–– porovnávání etalony (standardy).

A reference quantity value with associated measurement uncertainty is usually provided with reference to

a) material, e.g. a certified reference material,

b) a device, e.g. a stabilized laser,

c) a reference measurement procedure,

d) a comparison of measurement standards.

Komentář:

(informative) [2 December 2014] Here "quantity value" can be replaced by "value" without ambiguity: "value used as a basis for comparison with values of quantities of the same kind".

Copyright 2021 ÚNMZ / design Libor Samec / code i-servis.cz / Podmínky užívání stránek / Prohlášení o přístupnosti