Příloha - Návrh koncepce rozvoje národního metrologického systému ČR

OBSAH 

1. Úvod
2. Zhodnocení současného stavu
2.1 Zainteresované subjekty, vymezení působnosti
2.2 Metrologická legislativa
2.3 Ochrana spotřebitele
2.4 Podpora podnikání
2.5 Mezinárodní spolupráce
2.6 Výzkum a vývoj v metrologii
2.7 Materiálně-technická základna metrologického systému
3. Opatření k dosažení cílového stavu
3.1 Struktura a vymezení úkolů subjektů v systému
3.2 Metrologická legislativa
3.2.1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích
3.2.2 Hotově balené zboží
3.2.3 Připravovaný zákon o metrologii
3.2.4 Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí
3.2.5 Řešení problematiky měřidel v dopravě
3.2.6 Realizace opatření v neharmonizované sféře
3.2.7 Posuzování shody typu měřidel
3.3 Ochrana spotřebitele
3.3.1 Ověřování a zabezpečení SW měřicích systémů
3.3.2 Ochrana správnosti měřidel před ovlivňováním SW nástroji
3.3.3 Dálkové odečty údajů a přenos dat
3.3.4 Velkoobjemová přeprava produktů
3.3.5 Kvalita pohonných hmot
3.4 Podpora podnikání v metrologii
3.4.1 Technická základna vzájemného uznávání výsledků měření a zkoušek
3.4.2 Systém řízení jakosti ČMI
3.4.3 Tvorba normativních předpisů
3.4.4 Role metrologie v akreditačním systému
3.4.5 Přenos technologie do uživatelské sféry
3.4.6 Soustava vzdělávání v metrologii
3.4.7 Moderní metody a přístupy ke kalibraci měřidel
3.5 Mezinárodní spolupráce
3.5.1 Metrická konvence
3.5.2 EUROMET
3.5.3 EC JRC IRMM..
3.5.4 OIML a WELMEC.
3.5.5 ISO/CASCO a ISO/REMCO.
3.5.6 Pomoc rozvojovým zemím v oboru metrologie
3.6 Výzkum a vývoj v metrologii
3.6.1 Politika výzkumu a technického rozvoje
3.6.2 Virtuální instituty a špičková centra
3.6.3 Metrologická návaznost, státní etalony
3.6.4 Výzkumný záměr Českého metrologického institutu
3.6.5 Metrologie v chemii
3.6.6 Programové vybavení měřicích systémů
3.7 Rozvoj technické základny
3.7.1 Metrologie hmotnosti
3.7.2 Metrologie síly a materiálových charakteristik
3.7.3 Metrologie tlaku a vakua
3.7.4 Metrologie elektrických veličin
3.7.5 Metrologie délky
3.7.6 Metrologie frekvence a času
3.7.7 Metrologie teploty
3.7.8 Metrologie ionizujícího záření a radioaktivity
3.7.9 Metrologie v radiometrii a fotometrii
3.7.10 Metrologie průtoku plynu
3.7.11 Metrologie akustických veličin
3.7.12 Metrologie v chemii a biologii
3.8 Nové obory metrologie
3.9 Nutné provozní podmínky, dostavba ČMI OI Praha
3.10 Rozvoj informačního systému
3.11 Stručné shrnutí, cílový stav po realizaci koncepce
4.  Postup realizace koncepce - souhrn úkolů a nákladů
4.1 Koordinace a průřezové úkoly
4.2 Legální metrologie a legislativa
4.3 Mezinárodní spolupráce
4.4 Rozvoj stávajících a zavedení nových oborů metrologie, technický rozvoj
4.5 Dostavba provozní budovy ČMI OI Praha
5. Závěry
Seznam a vysvětlení použitých zkratek
 

1. Úvod

Cílem předkládané koncepce je vytvořit předpoklady pro rozvoj národního metrologického systému (NMS) ČR tak, aby vyhovoval mezinárodním závazkům ČR, metrologickým požadavkům všech subjektů působících v rámci národního hospodářství a státní správy v podmínkách členství ČR v EU a požadavkům občanů jako spotřebitelů.

Předkládaná koncepce navazuje na usnesení vlády č. 812/2000, kterým byl rozvoj NMS ve sféře odpovědnosti vlády ČR řízen v období let 2000 – 2005. Takový systém obecně vyžaduje:

· vyhovující technickou a kvalifikační základnu,

· promyšlené a rovnoprávné zapojení do evropských struktur v oblasti metrologie,

· v evropském prostředí harmonizovanou předpisovou základnu pružně reagující na vývoj s optimálním rozsahem závaznosti,

· dlouhodobě stabilní institucionální financování,

· systematický průzkum potřeb,

· optimalizace poměru vstupů a výstupů.

Předkládaný návrh koncepce vychází z analýzy dosaženého stavu v rámci realizace souvisejícího usnesení vlády č. 812/2000 a stanoví cíle a opatření vedoucí k jejich dosažení v období let 2005 – 2010.

 Zásadní sociálně-ekonomický význam metrologie jako základu všech měření je dvojí:

· zvyšování konkurenceschopnosti podnikání zlepšováním technické úrovně a jakosti zboží a služeb,

· odstraňování technických překážek obchodu (vzájemné uznávání různých druhů zkoušek a zjištění).

Ve společnosti obecně je málo doceňován fakt, že množství zboží je v 54 % všech obchodních transakcí v rámci HDP určováno měřením (USA, Evropa). Moderní technologie, které jsou vysoce závislé na přesném měření, tvoří ve vyspělých státech cca 50 % růstu HDP. Základními hesly organicky spojenými s působením metrologie tedy jsou podpora podnikání a ochrana veřejného zájmu v závazkových vztazích (z velké části ochrana spotřebitele), a to i v podmínkách globální ekonomiky. Po vstupu ČR do EU/EHP je též třeba se na řadu věcí dívat novou optikou zapojení se do evropské integrace (jednotný trh, evropský prostor výzkumu a vývoje).

V současné době podle údajů Českého institutu pro akreditaci o.p.s. (ČIA) působí v ČR přes 500 akreditovaných kalibračních a zkušebních laboratoří (527 k 1.5.2004), celkový počet laboratoří ve veřejném a soukromém sektoru se odhaduje na tisíce. Hlavním nositelem metrologických aktivit jsou však výrobci zboží a poskytovatelé služeb v podnicích soukromého sektoru, kde se metrologie hlavním dílem podílí na integritě a správné funkci technologií výroby. Všechny tyto subjekty intenzivně využívají služeb národního metrologického systému, který je tak výrazným prvkem podpory podnikání.

Pro rozhodující část spotřeby domácností je množství produktů určováno měřením (voda, plyn, elektrická energie, teplo, pohonné hmoty, hotově balené zboží v obchodní síti) – tady nelze zjevně uplatnit princip Caveat emptor (spotřebitel se musí v maximální míře chránit sám), je nutná ochrana veřejnoprávními prostředky prostřednictvím NMS. Tato ochrana, která je v podstatě obsahem legální metrologie, je jedním z nejstarších typů ochrany spotřebitele uplatňovaná od počátku lidské civilizace. Společnost je tedy zvyklá na to, že věci jsou zde pod kontrolou – v poslední době však je tato ochrana v důsledku liberalizace a odstraňování technických překážek obchodu permanentně rozkolísávána a oslabována, což poněkud uniká pozornosti. Je tedy třeba, zejména v rámci tvorby nové legislativy, hledat účinné prvky a metody ochrany spotřebitele před nesprávným měřením v nových podmínkách.

Odpovědnost státu (vlády) v rámci NMS je omezena pouze na uchovávání a rozvoj jeho základních prvků, které jsou typickou úlohou vlády. Jedná se o soustavu měřicích jednotek a státních etalonů (včetně jejich uchovávání a rozvoje), o autorizaci, metrologický dohled/dozor, popř. posuzování shody, o tvoření předpisové základny a o případy, kdy jde o tzv. selhání trhu, kdy pravidla tržní ekonomiky sama o sobě nejsou s to se s daným problémem vypořádat .

2. Zhodnocení současného stavu

2.1 Zainteresované subjekty, vymezení působnosti

Na základě kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (§ 13, odst. 1, písmeno e), spadá problematika metrologie do sféry Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Svěřené kompetence v předmětné oblasti zajišťuje MPO prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českého metrologického institutu (ČMI). ÚNMZ je organizační složkou státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku ČR“), a v návaznosti na platnou legislativu zabezpečuje činnosti státní správy v metrologii a podílí se s MPO na přípravě koncepcí, legislativy a financování metrologie. Klíčovou roli v oblasti státní správy hraje ÚNMZ v harmonizaci českých technických předpisů v zájmu odstranění technických překážek obchodu (WTO TBT, EU). ČMI je státní příspěvkovou organizací podle zákona o majetku ČR a v souladu s platnou legislativou zajišťuje především různé výkonné činnosti technického charakteru v oblasti metrologie a je zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, pověřen prováděním některých činností státní správy v metrologii. Svou činností ovlivňuje ČMI široké spektrum subjektů v oblasti jakosti jejich výroby či služeb či jejich technické způsobilosti a významně tak přispívá k zlepšování konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí a k vytváření příznivého klimatu pro zahraniční investory. V mezinárodním kontextu plní ČMI úlohu národního metrologického institutu ČR spravujícího systém státních etalonů ČR. Dalším zainteresovaným subjektem je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který má ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů dozorové a sankční pravomoci v oblasti radiační ochrany a havarijní připravenosti. I když se v praxi jiných zemí uplatňují i jiné přístupy, toto organizační uspořádání prokázalo v minulém, poměrně náročném období svou životaschopnost a v zásadě ho není třeba měnit. Zákon o majetku ČR předpokládá v delším časovém horizontu odstátnění PO – to by u ČMI zřejmě předpokládalo přechod na formu státní akciové společnosti se státní zakázkou zaměřenou na správu a rozvoj státních etalonů a dalších činností veřejného zájmu.

Pozitivním rysem české metrologické legislativy, který je na mezinárodní úrovni často oceňován, je, že upravuje veřejný zájem související s používáním měřidel jednotným způsobem, nezávisle na tom, zda jsou tato měřidla předmětem zájmu i jiných resortů. Snaha některých ministerstev regulovat v jejich sféře kompetencí vše, včetně měření, vedla v minulosti k řadě izolovaných řešení (MD, MŽP, MZ, MZe), která jsou v rozporu s horizontálním, průřezovým charakterem metrologie. V rámci realizace usnesení vlády č. 812/2000 se bohužel nepodařilo tento nesystémový přístup překonat, zejména ve sféře používání měřidel ve veřejném zájmu.

Základní úloha státu při zabezpečování prvků národního metrologického systému je dána zákonem č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů a tato koncepce předpokládá zachování tohoto stavu.

Česká metrologie je především prostřednictvím ÚNMZ a ČMI plně zapojena do mezinárodní spolupráce v metrologii, což má řadu pozitivních přínosů. Spolupráce se zajišťuje v rámci Metrické konvence, organizace OIML, ale i NCSL (USA). V evropském kontextu se jedná o tzv. sdružení 4E, tj. spolupráci zájmových sdružení ve sféře laboratoří (měření, kalibrace, zkoušení, chemické a biologické analýzy apod.), kterými jsou EUROMET, EUROLAB, EURACHEM a EA (Evropská spolupráce v akreditaci). ÚNMZ a ČMI se přímo podílí na zrcadlové spolupráci dotčených subjektů v rámci ČR, což vytváří účinnou zpětnou vazbu pro rozvoj NMS. Mezi ČMI a ČIA je uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci, řešící účelné vazby mezi metrologickou službou a akreditačním systémem.

2.2 Metrologická legislativa

V oblasti metrologické legislativy bylo dosaženo plné kompatibility s legislativou EU cestou novelizací zákona o metrologii a zákona o technických požadavcích na výrobky a vydáním a novelizacemi jejich prováděcích předpisů.

V návaznosti na legislativu EU bylo implementováno 25 směrnic starého přístupu stanovujících požadavky na výrobky (měřidla) a procesy při uvádění na trh různých druhů stanovených měřidel a hotově baleného zboží označovaného symbolem „e“ (HBZ), a to v podobě vyhlášek MPO k zákonu o metrologii. Směrnice EU nového přístupu pro váhy s neautomatickou činností byla implementována jako nařízení vlády k zákonu o technických požadavcích na výrobky. ČMI a autorizovaná metrologická střediska provedla technickoorganizační opatření tak, aby byla schopna provádět činnosti posuzování shody při uvádění měřidel a HBZ na trh a tyto činnosti na základě požadavků výrobců a dovozů zahájili. V případě vah s neautomatickou činností byl autorizován jeden subjekt pro posuzování shody v plném rozsahu nařízení vlády (ČMI). Po přistoupení ČR k EU se stal tento autorizovaný subjekt notifikovanou osobou pro posuzování shody ve stanoveném rozsahu; jeho výstupy jsou akceptovány ve všech členských státech EU, resp. EHP. Jsou provedeny potřebné vstupní analýzy související se směrnicí 2004/22/ES (tzv. MID), a to s jejím převzetím do právního řádu ČR i s ustavováním autorizovaných (notifikovaných) osob pro posuzování shody v jejím rozsahu.

EK předložila návrh směrnice o službách na jednotném trhu (COM (2004) 2 final/3), jejímž cílem je definitivně překonat překážky v této oblasti aktivit, která se považuje za jednu z rozhodujících pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky a tím i pro realizaci Lisabonské strategie. V metrologii se to může týkat následného ověřování stanovených měřidel. Směrnice bude mít rámcový charakter a bude založena na aplikaci řady přístupů, v oblasti ochrany spotřebitele, což je případ následného ověřování. Má tak dojít k harmonizaci prostřednictvím právního předpisu EU. Směrnice by měla být schválena v r. 2005 s implementací do r. 2007. V této fázi, kdy není úplně jasné výsledné znění a zaměření směrnice, je třeba tyto návrhy směrnice podrobně analyzovat a snažit se ovlivňovat legislativní proces s cílem přijímat postupně opatření.

V souladu s usnesením vlády č. 812/2000 a s ohledem na nedostatky současného znění zákona o metrologii projevující se negativně v metrologické praxi byl vypracován věcný záměr a paragrafové znění návrhu nového zákona o metrologii. Tento návrh reflektuje změny v hospodářském systému společnosti a řeší nedostatky současného zákona - jeho nepřehlednost díky novelizacím, jednoznačněji formuluje práva a povinností subjektů v oblasti autorizace k ověřování měřidel, při uvádění měřidel na trh, formuluje zásady metrologického dohledu, zavádí alternativu prodlužování platnosti ověření na základě výsledků statistických zkoušek a především již nezasahuje do těch oblastí metrologického systému, kde není regulace ze strany státu účelná (kalibrace měřidel, referenční materiály).

V některých aspektech však v právních předpisech zasahujících do legální metrologie (a tedy ani v praxi) nebylo dosaženo uspokojivého stavu. Jedná se o problematiku sjednocení legislativních metrologických požadavků v právních předpisech pod gescí různých resortů. Nebyl úplně dosažen cílový stav, kdy legislativa mimo zákon o metrologii se měla odkazovat na tento zákon a touto cestou měly být stanoveny též metrologické a technické požadavky na měřidla a měřicí zařízení regulované oblasti i metody jejich ověřování.

K využití jako základních dokumentů pro předpisy stanovující metrologické a technické požadavky na měřidla a metody jejich zkoušení při metrologických zkouškách jsou harmonizovány všechny důležité evropské technické normy a taktéž jsou uplatňovány dokumenty OIML a WELMEC, čímž je zabezpečena vysoká míra kompatibility předpisové základny ČR se zahraničím.

Byl zahájen a probíhá proces „převádění“ technických předpisů charakteru podnikových norem a metrologických předpisů do obecně právně závazné formy – vyhlášek MPO k zákonu o metrologii. V dosavadním období bylo vypracování cca 30 návrhů těchto vyhlášek (z odhadovaného celkového počtu cca 80), které jsou v různých etapách legislativního procesu.

Nevyřešeným hlavním rozporem v oblasti legální metrologie je skutečnost, že zatímco regulaci jsou podřízena některá měřidla, jejichž význam historicky vyprchává, není regulaci podřízena řada druhů měřidel, která mají vliv na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnosti osob atd. a jejich metrologická správnost je zajišťována například servisními subjekty formou kalibrací, pro něž nejsou regulérně stanoveny metrologické charakteristiky, např. dovolené chyby.

2.3 Ochrana spotřebitele

Ochrana spotřebitele proti nesprávnému měření v obchodních a správních transakcích je jednou ze základních úloh legální metrologie, zabývající se měřidly, podřízenými zákonem dané kontrole. V oblasti státní metrologické kontroly měřidel a dalších metrologických výkonů v legální metrologii lze konstatovat zejména vysoký důraz na správnost měřidel a měření v souvislosti s nárůstem cen jimi měřeného zboží, což se projevuje mimo jiné i počtem stížností na správnost měřidel a měření. Důraz na správnost měřidel a měření se projevil i v oblasti ochrany životního prostředí a v oblasti jaderné energetiky.

Bylo dosaženo velmi slušné úrovně zajištění metrologické návaznosti stanovených měřidel „klasických“ oborů (např. v oblasti protečeného množství technických kapalin, protečeného množství plynu, elektrických veličin), ale metrologický systém pružně reagoval i na nové obory (zařízení pro měření a registraci teploty vzduchu při přepravě zmrazených potravin, protečené množství CNG (compressed natural gas), obsah alkoholu v dechu atd.). Ročně v ČR ověří ČMI a AMS (autorizovaná metrologická střediska) kolem 22 mil. kusů stanovených měřidel a měřicích sestav. Odborný potenciál zaměstnanců Českého metrologického institutu i autorizovaných metrologických středisek dosáhl úrovně potřebné pro zajištění a další rozvoj této oblasti. Problémy, které musí být v nejbližší době řešeny, souvisí s úlohami legální metrologie v oblasti harmonizované s EU a na druhé straně v oblasti neharmonizované, podřízené národní úpravě, kde je samozřejmým cílem dosažení co nejvyšší úrovně slučitelnosti systémů. Je také třeba nalézt optimální řešení pro měřidla, která nejsou pod režimem zákona o metrologii, a která jsou vzhledem ke svému významu podřízena rezortním předpisům (například v oblasti dopravy, potravin, zdravotnictví).

Metrologický systém v oblasti legální metrologie pokrývá i školení personálu metrologických subjektů všech druhů, a systém prokazování jejich způsobilosti cestou osvědčování způsobilosti v ÚNMZ a ČMI a cestou certifikace akreditovanými certifikačními orgány.

Významným nástrojem ochrany spotřebitele se stal státní metrologický dozor, který je zaměřen na správnost měřidel v používání, hotově baleného zboží na trhu, dodržování právních předpisů pro metrologii subjekty od výrobců, prodejců a opravců měřidel až po jejich uživatele, a to se zvláštní pozorností v oblasti měřidel sloužících pro přímý prodej veřejnosti.

Pro účely ochrany zájmů spotřebitelů i podnikajících právních subjektů byla zavedena a realizována řada odborných metrologických expertíz systémů měření, včetně analýzy měřicích prostředků a metodik měření, což odhalilo v některých případech zdroje evidenčních a účetních nesrovnalostí nemalé finanční hodnoty.

2.4 Podpora podnikání

V ČR je vytvořena v podstatě vyhovující struktura subjektů, které zajišťují kalibrační službu pro uživatele měřidel a tím jednotnost a správnost měření. Na globální úrovni je také jako základní prvek podpory činnosti těchto subjektů vytvořen systém ujednání o vzájemném uznávání výsledků měření a zkoušek (CIPM MRA, ILAC MLA), jehož udržování a prohlubování je jedním z důležitých trvalých úkolů všech zainteresovaných orgánů, včetně MPO, ÚNMZ a ČMI. ČMI též hraje významnou roli v zajišťování některých technických činností v rámci akreditačního systému, a to zejména:

· zajištění metrologické návaznosti na úrovni státních etalonů,

· působení zaměstnanců ČMI jako nezávislých technických posuzovatelů,

· poskytování mezilaboratorního porovnávání zkoušek v oblasti fyzikální metrologie i dalších oborech (ČMI je pro tuto činnost akreditován).

Největší objem služeb zajišťují akreditované i dosud neakreditované kalibrační laboratoře, které jsou zpravidla subjekty privátní sféry. Pro ně představuje technickou základnu systému Český metrologický institut (ČMI), který uchovává státní etalony měřicích jednotek a zajišťuje tzv. metrologickou návaznost měření pro celý systém, tj. pro konečné uživatele měřidel i pro kalibrační laboratoře. Na úrovni ČMI působí také k němu přidružené laboratoře, uchovávající etalony pro některé specifické obory.

Podle dostupných údajů se ročně provede v ČR cca 15 milionů výkonů kalibrační služby. To samo o sobě ukazuje ekonomickou důležitost metrologických služeb, protože se jejich výstup promítá do kvality každého výrobku. Vytvořený systém sice pokrývá většinu současných potřeb, ale vyskytují se i obory nezajištěné na potřebné úrovni a tempo rozvoje systému nestačí vždy rozvoji nových technologií, které vyvolávají potřebu zcela nových služeb a kalibračních postupů. Tyto obory měření jsou pravidelně identifikovány prostřednictvím akcí, představujících zpětnou vazbu na uživatelskou úroveň (tzv. foresight studie, konference, semináře, ústní a elektronické komunikace, školení metrologů apod.). Takovými obory, které vyžadují koncepčně řízený rozvoj, jsou například:

· nanotechnologie,

· nové materiály a povrchová ochrana,

· telekomunikace, digitální šíření obrazu a zvuku, širokopásmové datové komunikace,

· měřicí informační systémy s vysokým podílem programového vybavení,

· monitorování životního prostředí,

· hygienická služba a zdravotnictví – prostředky s měřicí funkcí,

· chemické analýzy ve všech oborech a měření v biologii.

Ve většině uvedených oborů lze nalézt fungující prvky, ale namnoze také obory z metrologického hlediska nezajištěné. V průmyslové metrologii je rozvoj omezen v podstatě jen dostupností finančních zdrojů a možnostmi získání nových odborníků. V řadě případů (životní prostředí, chemie, biologie, zdravotnictví) je omezujícím činitelem i nízká úroveň spolupráce mezi resorty, které danou oblast řídí.

Pro řešení nových problémů je nutné vytvořit podmínky, za kterých ÚNMZ, ČMI a další odborná pracoviště budou věnovat dostatečnou kapacitu hodnocení potřeb včetně ekonomické analýzy a realizovat odpovídající programy technického rozvoje. Současný objem prostředků na tzv. „Program rozvoje metrologie“ je cca 40 milionů Kč ročně. Z této částky je ale třeba odečíst náklady na uchovávání státních etalonů (viz níže), takže na skutečné programy rozvoje zbývá zhruba 10 milionů Kč ročně. Bude vyvoláno jednání o možnosti oba fondy transparentně oddělit a získat nové zdroje na financování státních etalonů.

Dokument D 1 OIML, „Zákon o metrologii“, též doporučuje zřídit v rámci státní správy informační kontaktní místo, které by systematicky poskytovalo aktuální informace o metrologii uživatelské sféře. V rámci předchozího období již taková kontaktní místa začala fungovat v ÚNMZ a ČMI, a to zejména prostřednictvím elektronických forem komunikace (webové stránky, e-mailové adresy). V současné době se tak např. v rámci ČMI na různých úrovních denně odpovídá na řadu dotazů, a to včetně široké veřejnosti. Dalšími procesy v této oblasti, které se podařilo nastartovat, jsou pravidelná školení metrologů podniků a užší metodická spolupráce s certifikačními orgány pro systémy jakosti. V následném období bude třeba rozšiřovat nabídku a hledat účinnější formy předávání informací široké uživatelské sféře, i v návaznosti na požadavky norem řady ISO 9000:2000 pro management systému jakosti. Expertních technických znalostí zaměstnanců ČMI je ve spolupráci s organizací CzechInvest možné též využít k jednáním o přilákání zahraničních investorů z oblasti metrologicky intenzivních high-tech technologií.

U subjektů, jejichž technologie výroby je postavena ve větší míře na transportu medií, se v předchozím období podařilo realizovat komplexní audity metrologie (Transgas, Čepro), které vedly k odstranění různých nesouladů v bilancích. Očekává se, že pozitivní zkušenosti z těchto auditů budou u dalších subjektů se státní účastí příslušnými resorty systematicky iniciovány.

Celosvětově se za jeden z nejdůležitějších prvků činnosti národních metrologických institutů považuje přenos moderních technologií do uživatelské sféry, zejména v oblasti malých a středních podniků. Může se to týkat řešení provozních potíží, zavádění nových oborů výroby či měření až po společný výzkum a vývoj nových výrobků. K tomu existují různé formy spolupráce, které jsou však v českých podmínkách u firem se zahraniční účastí poněkud brzděny jejich nezájmem o lokální výzkum a vývoj. To se však v poslední době mění tak, jak se ČR postupně posunuje z pozice nízkonákladového výrobce k výrobci založeném na znalostech (rostoucí počet výzkumných center zřizovaných zahraničními investory). Bude tedy třeba rozšiřovat stávající a hledat nové formy spolupráce s uživatelskou sférou v této oblasti (společná účast v úkolech průmyslového V/V v rámci programu MPO, ze strukturálních fondů, V/V na zakázku, intenzivní konzultace apod.).

2.5 Mezinárodní spolupráce

Strategické cíle, které česká metrologie obecně v mezinárodní spolupráci sleduje, jsou následující:

· zapojení do mezinárodní dělby práce v metrologii, zejména v Evropě,

· uznávání systému návaznosti výsledků měření v ČR na globální úrovni (účast v ujednání CIPM MRA),

· aktivní účast na tvorbě a implementaci harmonizovaných metrologických předpisů v EU a tím získávání poznatků pro zavádění této legislativy v ČR,

· prosazování vlastních koncepcí rozvoje metrologie v regionálním a světovém měřítku,

· systematické získávání nových informací pro technický rozvoj v jednotlivých oborech měření a zvyšování odborné kvalifikace pracovníků,

· zvyšování úrovně metrologické návaznosti v ČR prostřednictvím účasti na různých typech mezinárodních porovnání,

· otevírání prostoru pro průnik na zahraniční trhy metrologických služeb nejvyšší úrovně (určitá forma marketinku), zejména po vstupu do EU/EHP.

Pro dosažení těchto cílů se intenzivně využívají následující druhy mezinárodní spolupráce:

· účast na projektech pomoci zemí OECD zemím střední a východní Evropy v dřívějších letech (EU-PHARE, PRAQ, G24 Švýcarsko, PSO Holandsko),

· přímá účast na činnosti mezinárodních mezivládních a regionálních organizací metrologie (Metrická konvence, Mezinárodní organizace pro legální metrologii, EUROMET, WELMEC, NCSLI USA),

· bilaterální spolupráce se špičkovými národními metrologickými ústavy,

· aktivní i pasivní účast na konferencích, seminářích, workshopech apod.,

· publikace v zahraničních časopisech,

· zahraniční stáže specialistů ČMI v renomovaných metrologických ústavech (NIST USA, NPL V.Británie, PTB SRN, EU JRC IRMM),

· podíl na společném řešení vědecko-výzkumných úkolů (např. v rámci EUROMETu) či na projektech v rámci 5. a 6. Rámcového programu podpory vědy a výzkumu EU,

· účast na všech druzích mezinárodních porovnání zkoušek (EUROMET, EA, Metrická konvence).

Obecně lze konstatovat, že zapojení české metrologie do mezinárodní spolupráce dosáhlo v současné době po kvantitativní stránce potřebného rozsahu a významně přispělo k dosažení takové úrovně české metrologie, která je požadována pro působení ČR jako členské země EU. V další fázi bude třeba usilovat o zvýšení kvalitativní stránky této činnosti, a to větším a hlubším zapojením do úkolů výzkumu a vývoje v evropském prostoru v rámci koncepce European Research Area, a to jak v technické, tak v řídící oblasti. Ve sféře činnosti Metrické konvence je třeba více využívat nových příležitostí otevíraných BIPM zejména v oblasti metrologie v chemii a biologii. Též je nutné upevnit kontakty a rozvíjet spolupráci s výzkumným institutem EU v oblasti měření, EU JRC IRMM (programy IMEP, školení laboratoří MiC apod.).

Ve vztahu k metrologickým výkonům je třeba využít vstupu do EU/EHP k 1.5.2004 k ustavení ČMI jako regionálního centra komplexních metrologických služeb na nejvyšších patrech metrologické návaznosti, což ve svých důsledcích zlepší i úroveň služeb pro domácí zákazníky a bude tak představovat prvek podpory podnikání. Český metrologický institut bude tedy nabízet a poskytovat své služby (komerčně) i mimo území ČR. To odpovídá možnostem trhu EU a také koncepci, kterou rozvíjí sdružení EUROMET. V této souvislosti je zejména nutné rozvíjet spolupráci s PTB (Německo), který signalizoval zájem o převod některých služeb pro své německé zákazníky na ČMI.

V návaznosti na své členství v OECD přijala ČR závazek poskytovat rozvíjejícím se zemím pomoc ve výši 0,7 % HDP ročně, kterou z pověření ministerstva zahraničí zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu a České centrum pro zahraniční pomoc (CTARC). Vláda též stanovuje prioritní oblasti a země pro zaměření této pomoci. Metrologie, jako základní infrastrukturní prvek rozvinuté ekonomiky, hraje poměrně významnou roli. Ze zkušeností je zřejmé, že v situaci, kdy rozvojové země obvykle nedokáží jasně formulovat své požadavky, je operativnější přímé bilaterální jednání. Česká státní metrologie má již vytvořeny nezbytné předpoklady pro výraznější angažovanost v této oblasti.

2.6 Výzkum a vývoj v metrologii

Metrologie jako vědní disciplina má blízko k základnímu výzkumu v řadě oborů, zejména ve fyzice a vzhledem k rozvoji nových technologií musí sledovat vědecký a technický pokrok. Metrologické služby v praxi se musí vyrovnat s rychle rostoucí technickou úrovní měřidel a měřicích systémů a to znamená vysoké nároky na vývoj etalonážních zařízení a metod.

Usnesením vlády ČR č. 812/2000 byl založen program výzkumu v oboru metrologie. Bylo uloženo vypracovat a předložit výzkumný záměr ČMI v souladu s usnesením vlády č. 281/1998 s realizací od roku 2002. Výzkumný záměr ČMI byl vypracován a následně projednán a doporučen Radou vlády pro výzkum a vývoj. Ve výzkumném záměru byly stanoveny priority rozvoje a zaměření na obory metrologie délky, tlaku, radiometrie, ionizujícího záření a elektrických veličin.

Bohužel se nepodařilo zajistit systematické financování výzkumného záměru podle předpokladů, daných zmíněným usnesením vlády a proto se tento záměr dosud uskutečňuje jen v omezeném rozsahu. Nejistota financování nedovoluje v současné době založit účelné dlouhodobé programy přes to, že volba priorit byla potvrzena vývojem potřeb a odpovídá i zjištěním, ke kterým došel společný projekt MERA sdružení EUROMET.

Pro současný vývoj v mezinárodním měřítku je charakteristická intenzivní snaha nadnárodních organizací, jako je například EUROMET, koordinovat výzkum v oboru, sdílet kapacity, zajistit mobilitu expertů a výměnu informací. EUROMET připravuje na říjen 2004 předložení návrhu projektu do dotačního titulu ERA-NET 6. Rámcového programu výzkumu a vývoje EU (rozsah financování až 2 mil. EUR) – tzv. projekt iMERA (Implementation of MERA). Velkou roli hraje spolupráce s vysokými školami, s odbornými pracovišti výzkumu a s velkými průmyslovými podniky, která dosud není v ČR dostatečně rozvinuta. V příštím období zde bude nutné najít cesty ke zlepšení, protože snaha zajistit vzájemné uznávání výsledků zkoušek a měření na volném trhu bude výrazně degradována, pokud nebudou české subjekty schopny zúčastnit se v evropském měřítku vybraných projektů jako rovnocenní partneři (aplikace principu ERA-European Research Area) a to vyžaduje soustavný rozvoj a podporu tohoto rozvoje. Pozitivní příklady účasti ČMI na společných projektech (metrologie délky, analýzy priorit výzkumu, metrologie v regulované sféře) ukazují, že tato cesta vede k vytváření vzájemné důvěry a respektu.

2.7 Materiálně-technická základna metrologického systému

Pro jednotnost a správnost měření a pro uznávání jeho výsledků je nezbytná tzv. metrologická návaznost výsledků měření. Tato návaznost musí být také prokazatelná a demonstrovaná, aby byly výsledky měření a zkoušek, provedených v ČR, uznávány zahraničními subjekty a aby tak byly eliminovány případné technické překážky obchodu. Návaznost výsledků měření je vztažena k řetězci kalibrací a porovnání, který končí až u definice jednotky nebo u mezinárodního etalonu. Vzhledem k tomu je návaznost zajišťována na mezinárodní (prakticky globální) úrovni a národní metrologický systém musí být na této úrovni vhodně reprezentován. V současné době je to zabezpečeno členstvím ČR v Metrické konvenci a členstvím ČMI ve sdružení národních metrologických institutů EUROMET. Významným krokem bylo podepsání Ujednání o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů, vydávaných národními metrologickými instituty (CIPM MRA).

Technickým základem zabezpečení metrologické návaznosti je soustava státních etalonů, která byla v minulých letech vybudována a která pokrývá všechny základní obory měření. Státní etalony představují vesměs špičková a velmi náročná měřicí zařízení na technické úrovni, odpovídající soudobým možnostem realizace. Provoz těchto etalonů vyžaduje speciální laboratorní prostory se zaručenými klimatickými podmínkami, vysoce kvalifikovanou obsluhu a soustavnou experimentální práci. Problém lze ilustrovat na několika příkladech nezbytné přesnosti měření:

V současné době je problémem soustavy státních etalonů hlavně nedořešený způsob financování. Etalony totiž nemohou (až na výjimky) sloužit výkonům, poskytovaným za úplatu dalším subjektům, jejich pořizovací hodnoty jsou velmi vysoké (v řádu 10 milionů Kč) a z toho plynou vysoké náklady na odpisy a konečně samotné provozní náklady jsou značné (klimatizace, čisté prostředí, speciální rozvody). Na financování souboru českých státních etalonů se podílí státní rozpočet cestou Programu rozvoje metrologie (ÚNMZ) a ČMI ze zdrojů, získaných z jiných činností. V některých případech (metrologie síly, elektrických veličin, chemie) nejsou k dispozici vyhovující prostory.

3.  Opatření k dosažení cílového stavu

3.1 Struktura a vymezení úkolů subjektů v systému

Důsledné vymezení působnosti státních organizací v metrologii je jedním z cílů nového zákona o metrologii, který je již ve stadiu přípravy paragrafového znění. Mimo základního vymezení kompetencí státních orgánů ve vztahu k metrologii by se MPO mělo intenzivněji zapojit do řešení některých meziresortních sporů souvisejících s horizontální funkcí metrologie v ČR. Zároveň by MPO mělo napomoci posílení rozsahu provádění výzkumu a vývoje v ČMI, např. prostřednictvím institucionálního financování, v souladu s celkovým posilováním výzkumu a vývoje v ČR a v Evropě (Lisabonská strategie). ÚNMZ a ČMI budou v tomto smyslu v rámci plnění koncepce průběžně postupovat. U ÚNMZ se předpokládá větší zapojení do mezinárodní spolupráce v metrologii a v rámci legislativních úkolů snaha o vytvoření příznivějšího klimatu pro zabezpečení účinné ochrany spotřebitele v transakcích spojených s měřením. Přípravy nového zákona o metrologii je též třeba využít k pregnantnějšímu vymezení vzájemné součinnosti mezi ÚNMZ a ČMI. Nezastupitelnou roli musí ÚNMZ spolu s ČMI sehrát v koordinaci subjektů odpovědných za uchovávání a rozvoj státních etalonů a primárních metod chemické analýzy v ČR. Na základě analýzy a ve vhodném čase rozhodnout o dalším postupu v oblasti ekonomicko-právního postavení ČMI, což bude zřejmě určováno též auditem státní správy a její následnou reformou. V rámci připravované směrnice o posílení nového přístupu se ÚNMZ bude ve větší míře orientovat na problematiku posuzování shody, kde budou jeho kompetence spíše posíleny. Tento vývoj zasáhne i metrologii v tom smyslu, že způsob provádění různých činností se bude stále více posunovat na ose od státní správy (řízení veřejným právem) k posuzování shody (řízení soukromým právem). V této souvislosti se v rámci podpory podnikání předpokládá větší zapojení ČMI a dalších způsobilých subjektů do posuzování shody v metrologii, zejména v souvislosti s nabytím účinnosti směrnice 2004/22/EC o měřicích přístrojích (MID), a to na principech efektivního využití odborných kapacit a ekonomické efektivnosti.

3.2 Metrologická legislativa

3.2.1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích

Jedním ze základních úkolů rozvoje metrologické legislativy bude v následujícím období transpozice a implementace směrnice (nového přístupu) ES 2004/22/ES (MID, Measuring Instruments Directive), která stanoví závazně požadavky na výrobky (10 druhů měřidel s vysokou četností výskytu v hospodářském systému) a postupy jejich uvádění na trh. Pro vydanou směrnici je stanoveno období pro zapracování do právního řádu 2 roky s účinností 30 měsíců od data vydání. V této záležitosti je třeba nejen ošetřit proces tvorby, notifikace a schválení příslušných právních předpisů ČR, ale připravit i harmonizaci příslušných prováděcích technických dokumentů (evropských norem, dokumentů OIML a WELMEC, příp. dalších realizačních dokumentů) a připravit také strategii v oblasti autorizace osob v ČR pro posuzování shody v této oblasti. K těmto cílům jsou zaměřeny následující úkoly:

i. Vypracovat a vydat nařízení vlády ČR k zákonu o technických požadavcích na výrobky, implementující do právního řádu ČR směrnici 2004/22/ES.

ii. Harmonizovat odpovídající evropské technické normy a implementovat dokumenty OIML a WELMEC a další prováděcí dokumenty ke směrnici 2004/22/ES.

iii. Na základě analýzy potřeb výrobců měřicí techniky v ČR vypracovat strategii Českého metrologického institutu ve věci jeho uplatnění jako autorizované (notifikované) osoby pro posuzování shody měřidel, pokrytých směrnicí 2004/22/ES. Tyto úkoly bude nutné řešit v termínu do 12/2005.

Poznámka k úkolu:

Existence a funkce notifikované osoby v této oblasti má a bude mít dva rozměry, a to:

· ekonomický – finanční efektivita výkonů posuzování shody,

· politický – neexistence notifikované osoby výrazně zkomplikuje tuzemským výrobcům uvádění měřidel na jednotný evropský trh (viz zkušenosti z oblasti vah s neautomatickou činností).

3.2.2 Hotově balené zboží

Velmi pravděpodobně vznikne v období, pro které je koncepce navrhována, směrnice nového přístupu, stanovující metrologické požadavky na hotově balené zboží a postupy jeho uvádění na trh; současně dojde ke zrušení směrnic starého přístupu pro tuto oblast. S ohledem na tuto skutečnost je třeba zajistit implementaci předmětné směrnice do právního řádu ČR a organizační a technické podmínky pro vznik a činnost autorizované (notifikované) osoby pro posuzování shody v této oblasti, zaměřené zřejmě zejména na posuzování systémů jakosti výrobce hotově baleného zboží. K těmto cílům jsou zaměřeny následující úkoly:

i. Vypracovat a standardním legislativním procesem uvést v platnost nařízení vlády ČR k zákonu o technických požadavcích na výrobky implementující do právního řádu ČR směrnici EU nového přístupu pokrývající oblast hotově baleného zboží. Současně promítnout změny do zákona o metrologii.

ii. Harmonizovat příslušné technické normy, doporučení OIML a WELMEC a další prováděcí dokumenty k této směrnici.

iii. Zajistit vznik autorizované (notifikované) osoby pro posuzování shody v rozsahu této směrnice a podílet se na tvorbě v evropském měřítku jednotných postupů posuzování shody s touto směrnicí.

3.2.3 Připravovaný zákon o metrologii

V průběhu let 2005/2006 lze počítat s vydáním nového zákona o metrologii. Jeho formulace v připravované verzi obsahuje četná zmocnění pro stanovení detailů prováděcími předpisy – vyhláškami MPO; jedná se zejména o vyhlášky těchto zaměření:

· základní průřezová vyhláška stanovující detaily všeobecných činností stanovených zákonem,

· vyhláška stanovující druhy měřidel podléhajících regulaci – s touto vyhláškou souvisí i proces prakticky permanentního přezkoumávání objektivity zvolených lhůt pro následné ověřování měřidel na základě výsledků metrologických zkoušek jednotlivých druhů měřidel stažených ze sítě po uplynutí lhůty platnosti ověření,

· druhové vyhlášky stanovující specifické metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla včetně požadavků a pokynů pro jejich instalaci a používání, metody zkoušení jejich metrologických vlastností, postupy zkoušení měřidel, jejichž správnost je zpochybněna apod.

K realizaci těchto legislativních dokumentů jsou zaměřeny následující úkoly:

i. Vypracovat a vydat průřezovou prováděcí vyhlášku MPO k zákonu o metrologii a vyhlášku MPO, stanovující druhy měřidel podléhajících schvalování typu a povinnému ověřování a stanovující lhůty platnosti ověření.

ii. Zavést systém metrologických zkoušek jednotlivých druhů měřidel stažených ze sítě po uplynutí lhůty platnosti ověření, s cílem objektivizace lhůt platnosti ověření, stanovených právním předpisem.

iii. Dokončit proces tvorby vyhlášek MPO k zákonu o metrologii stanovujících metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla a další náležitosti.

Jedním z důležitých trvalých úkolů je zajišťování souladu metrologické legislativy s předpisy jiných oblastí regulace a uplatňování správné praxe v přípravě legislativy v těch případech, kdy je předpisem stanoveno číselné měřitelné kritérium.

3.2.4 Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí

Jako výstupy prací v předchozím období jsou k dispozici analýzy a návrhy řešení metrologického zajištění zdravotnických prostředků s měřicí funkcí (kterými se rozumí přístroje a zařízení, poskytující kvantitativní údaje o měřených fyzikálních nebo technických veličinách nebo generující nějakou kvantitativně určenou veličinu). Tyto výstupy, které ukázaly především problém zajištění metrologické návaznosti zdravotnických prostředků s měřicí funkcí v provozu, však jsou pouze základnou pro vybudování koncepce metrologického zajištění měřidel tohoto klíčového odvětví měření, a to při uvádění měřidel této oblasti na trh a zejména při zajištění metrologické návaznosti měřidel v používání. K tomuto cíli jsou zaměřeny následující úkoly, které budou řešeny pracovišti ČMI a přidružených laboratoří v souladu s potřebami resortu zdravotnictví:

i. Vytvořit systém evidence a metrologické kategorizace druhů zdravotnických prostředků s měřicí funkcí a stanovit pravidla zabezpečování jejich metrologických charakteristik. Ve spolupráci MPO, ÚNMZ, ČMI, Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv promítnout požadavky na zabezpečování a kontrolu metrologické návaznosti těchto měřidel do příslušné legislativy v souladu s úpravou této harmonizované oblasti v EU.

3.2.5 Řešení problematiky měřidel v dopravě

Trvale a rychle se zvyšující objem osobní i nákladní dopravy, zejména silniční, generuje negativní efekty zatěžující hospodářství státu náklady zejména v oblasti likvidace důsledků a prevence dopravních nehod, údržby silniční sítě a snižování zátěže životního prostředí. Jde o komplex problematik:

Všeobecně se tato oblast vztahuje zejména na stanovování hmotnosti v silniční a železniční přepravě, stanovování rychlosti vozidel v silniční přepravě, stanovování přítomnosti alkoholu v organizmu účastníků dopravy obecně, měření emisí spalovacích motorů vozidel, stanovování technických specifikací pro interoperabilitu železniční dopravy, vybraných kinematických a dynamických parametrů vozidel apod. K tomuto cíli jsou zaměřeny následující úkoly:

i. Ve spolupráci MPO, ČMI, ÚNMZ, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, Policie ČR a vybraných dopravců vytvořit jednotnou koncepci měření v resortu dopravy, která bude zahrnovat požadavky na úpravu legislativy, základní zásady volby měřidel a metodik měření, základní údaje o systému metrologické návaznosti předmětných měřidel.

ii. Předložit tuto koncepci ke schválení ministru dopravy.

3.2.6 Realizace opatření v neharmonizované sféře

Po přistoupení ČR k EU nabyly účinnosti principy, na základě kterých mají platnost výsledky metrologických zkoušek i v tzv. neharmonizované regulované sféře, jsou-li provedeny tak, že zaručují metrologickou úroveň vyžadovanou právní úpravou v ČR a jsou-li jejich výsledky k dispozici ČMI – tzv. uznávací klauzule. Tento obecný princip EU však aplikují jednotlivé členské státy EU dosti rozdílně, a proto lze očekávat sjednocující výkladový dokument pro tuto oblast. Tento dokument bude nutno implementovat v metrologické a hospodářské praxi ČR. K tomuto cíli jsou zaměřeny následující úkoly:

i. V rámci mezinárodní spolupráce prosazovat principy praktické aplikace „uznávací klauzule“ pro oblast metrologických zkoušek v tzv. neharmonizované sféře podle zásad akceptovatelných v ČR.

ii. Implementovat dokument EK k praktické aplikaci „uznávací klauzule“ a zajistit evidenci schválených typů měřidel regulérně používaných v ČR jako stanovených a evidenci ověřovacích značek majících v ČR platnost úředních značek dle zákona o metrologii. Implementovat prováděcí dokumenty a doporučení OIML a WELMEC.

3.2.7 Posuzování shody typu měřidel

Mezinárodní organizace pro legální metrologii OIML řeší projekt systému posuzování shody typu měřidel (v certifikačním systému OIML) s určitou mírou závaznosti pro ty země, které se stanou členy tohoto systému. Tento systém je označován MAA a zahrnuje ujednání ve dvou rovinách:

· obecné ujednání,

· dokumenty k jednotlivým druhům měřidel - tzv. DoMC (Declaration of Mutual Confidence).

Principem systému je zejména to, že jde o uznávání výsledků zkoušek, nikoli o uznávání certifikátů shody, s čímž měly právní úpravy některých států problémy. Lze očekávat zahájení procesu přistupování jednotlivých států k ujednání MAA. S tím souvisí i problematika prokazování způsobilosti laboratoří (akreditací nebo posouzením rovnými, na stejné úrovni stojícími subjekty), jejichž výsledky zkoušek mají být uznávány. V ČR bude potřeba vypracovat analýzu, na základě které se rozhodne, zda ČR k ujednání MAA přistoupí. Na realizaci tohoto cíle je zaměřen tento úkol:

i. Analyzovat požadavky systému MAA a předpoklady ČMI jako subjektu zmocněného zákonem o metrologii k vykonávání zkoušek pro schvalování typů měřidel tyto požadavky naplnit a následně vypracovat doporučení pro případně přistoupení ČR k ujednání MAA.

3.3 Ochrana spotřebitele

Nástroje legální metrologie budou udržovány a rozvíjeny podle aktuálních potřeb, zejména v souvislosti s implementací směrnice ES o měřidlech (MID). Subjekty, které zde budou působit, byly uvedeny výše a na jejich sestavě není nutné něco měnit. Průběžně se pouze bude upřesňovat vymezení jednotlivých funkcí systému a dělba činností. Zůstávají tedy všechny úlohy metrologie v ochraně spotřebitele tak, jak jsou řešeny v době zpracování koncepce. Nové úkoly jsou uvedeny v následujících odstavcích.

3.3.1 Ověřování a zabezpečení SW měřicích systémů

Technická řešení měřidel a měřicích systémů nahrazují ve stále větší míře některé hardwarové funkce funkcemi softwarovými. Metodiky kalibrace a zkoušení měřidel musí zahrnovat v dostatečném rozsahu a s dostatečnou spolehlivostí přezkoušení metrologických parametrů kompletního měřicího systému včetně ověření programového vybavení a musí zajistit, aby nedošlo k jeho úmyslnému nebo neúmyslnému pozměnění. Řešení této problematiky je v ČR na samém počátku a bude předmětem následujících úkolů, s využitím mezinárodní spolupráce pro tvorbu zásad a postupů zkoušek SW:

i. Technicky (dislokace, prostředí, vybavení, metodiky a technická dokumentace) i personálně zajistit činnost specializovaného pracoviště (pracovišť), které bude  provádět expertízy softwaru v metrologických aplikacích.

ii. Implementovat výstupy z těchto činností do předpisové základny metrologie v ČR pro oblast legální metrologie a do metodik kalibrace měřidel.

3.3.2 Ochrana správnosti měřidel před ovlivňováním SW nástroji

Poznatky z některých evropských i mimoevropských (USA) států signalizují případy ovlivňování správnosti měření v neprospěch spotřebitelů elektronickými a softwarovými nástroji, v budoucnu i na bázi telekomunikačních prostředků. Tento vývoj vyžaduje trvalé sledování technického vývoje v této věci, zavádění preventivních a ochranných opatření v rámci požadavků na měřidla a jejich zkoušení a vývoj metodik zkoušení takto ovlivnitelných měřidel při výkonu dozoru v provozu. Řešení této problematiky souvisí s 3.3.1 a bude předmětem následujícího úkolu:

i. V rámci mezinárodní spolupráce v metrologii shromažďovat poznatky o metodách ovlivňování správnosti měřidel, spolupracovat na tvorbě metodik pro zkoušení měřidel s cílem zabránit, resp. odhalit mechanismus ovlivňování měřidel prostřednictvím elektronických prvků a softwarových funkcí. Získané informace aplikovat v právních a technických předpisech ČR, v jejich uplatňování a v procesu výkonu metrologického dozoru.

3.3.3 Dálkové odečty údajů a přenos dat

Moderní trendy technického řešení měřidel a realizace tzv. odečtů odebíraného množství vody, plynu, elektrické energie a tepla směřují k dálkovému přenosu dat o měření z místa odběru do místa centralizace a zpracování dat. Řešení musí umožňovat odběrateli kdykoli se průběžně seznámit se stavem odběru.

S ohledem na tento vývoj je třeba řešit požadavky na takto uspořádaná měřidla a měření, metodiky státní metrologické kontroly takto řešených měřidel a přístup k jejich zajištění proti nežádoucí manipulaci. K tomuto cíli jsou zaměřeny následující úkoly:

i. Ve spolupráci s výrobci měřidel a měřicích systémů a s distribučními subjekty vody, plynu, elektrické energie, tepla, případně dalších médií, sledovat tendence praktického zavádění systémů pro dálkový odečet odebraného množství médií. V rámci mezinárodní spolupráce v metrologických organizacích se podílet na tvorbě požadavků na systémy dálkového odečtu dat o měření, metod jejich zkoušení a zajistit implementaci výstupů z těchto činností v předpisové základně pro metrologii v ČR.

ii. Technicky i personálně zajistit praktickou realizaci státní metrologické kontroly měřidel a měřicích sestav s dálkovým odečtem a zpracováním dat.

3.3.4 Velkoobjemová přeprava produktů

Při velkoobjemové přepravě a skladování energií a ropných produktů dochází podle zkušenosti k nezanedbatelným rozdílům ve výsledcích měření jejich dodaného/odebraného množství. Metrologické audity identifikovaly nesprávnosti ve volbě měřicí techniky, metodik měření a jejich vyhodnocování, v některých případech s velmi významným vlivem na správnost měření. V návaznosti na tato zjištění a k odstranění nedostatků je třeba vypracovat filozofii metrologických auditů u distributorů energií a alespoň na bázi dobrovolné volby jim realizaci metrologických auditů nabízet. K tomu je zaměřen tento úkol:

i. Vypracovat filozofii a následně strukturu a věcnou náplň metrologických auditů u subjektů provádějících přepravu a skladování energií a ropných produktů a vytvořit v ČMI personální a technickou základnu pro jejich praktickou realizaci.

3.3.5 Kvalita pohonných hmot

Distribuce pohonných hmot (dále jen PH), jako strategické suroviny, je z hlediska správnosti měřidel a měření předmětem regulace, jejíž úroveň se z hlediska organizace a správnosti trvale intenzívně zvyšuje. Po nabytí účinnosti zákona č. 56/2001 Sb. a vyhlášky MPO č. 227/2001 Sb. začala být kvalita PH systematicky dozorována ze strany České obchodní inspekce (ČOI). Vzhledem k významu zkoušení a měření kvality PH pro potřeby orgánů státního dozoru i průmyslového sektoru je nutné vyhodnotit zajištění požadavků metrologického systému v tomto oboru a navrhnout případná opatření k jeho dobudování. ČR dosud nedisponuje odbornou laboratoří, která by byla schopna provádět zkoušky kvality PH v celém rozsahu (zejména motorové zkoušky na oktanové, resp. cetanové číslo) a zároveň zajišťovat výzkum v této oblasti zkušebnictví, a to nezávisle na výrobcích a distributorech PH. Současně lze výhledově očekávat negativní důsledky závislosti na dovozech suroviny pro výrobu PH a lze předpokládat snahu nahradit ji alespoň částečně domácími surovinami, např. řepkovým olejem („zelená“ nafta). I pro účely příslušného výzkumu a vývoje je ve státní sféře potřebná existence laboratoře, plně vybavené k provádění všech potřebných zkoušek na nejvyšší úrovni. K řešení uvedených problémů je s cílem posílení ochrany spotřebitele, objektivity obchodních vztahů a možností výzkumu a vývoje zaměřen úkol:

i. Vypracovat analýzu zajištění potřeb v oblasti NMS na kontrolu kvality PH a na základě jejích výsledků navrhnout případné dobudování potřebných kapacit, včetně zajištění technického a personálního, systému odběru a přepravy vzorků a stanovit směry vědecko-výzkumné činnosti v oblasti zkoušení kvalitativních parametrů PH.

3.4 Podpora podnikání v metrologii

3.4.1 Technická základna vzájemného uznávání výsledků měření a zkoušek

Uchovávání a rozvoj státních etalonů tvoří páteř národního metrologického systému. Má bezprostřední vliv na hierarchický přenos veličin z mezinárodní úrovně do úrovně průmyslové metrologie. Nezastupitelně ovlivňuje jednotnost a správnost měření. Tyto prioritní úlohy plní prvky státní metrologie i díky spoluúčasti v Ujednání o vzájemném uznávání (CIPM MRA). V dalším období bude nezbytné z důvodu zvyšování kvality měření a tendence odstranění technických překážek v obchodu pokračovat a prohlubovat účast ČR v Ujednání.

3.4.2 Systém řízení jakosti ČMI

Kvalitu služeb poskytovaných ČMI ovlivňuje účinný a progresivní systém řízení jakosti (SŘJ) sledující mezinárodní trendy v této oblasti. Pro jeho zkvalitnění bude do něho implikován kalibrační software, pracovníci ČMI se budou více zapojovat do činnosti certifikačních orgánů pro SŘJ v podnicích a jejich školení/informování o problematice metrologie. Dále budou využívány analýzy spokojenosti zákazníků s poskytovanými službami a jejich nabízeným rozsahem.

ČMI bude usilovat v roce 2006 o certifikaci na Systém environmentálního managementu a auditů v malých a středních podnicích (EMAS). V roce 2008 pak o certifikaci systému jakosti ČMI podle ISO 9001:2000 (2008) a v roce 2010 o certifikaci systému ochrany zdraví a bezpečnosti při práci – dokončení integrace systémů řízení.

3.4.3 Tvorba normativních předpisů

Významným prvkem kvality NMS je tvorba a respektování mezinárodních norem důležitých pro metrologickou komunitu. Aktivní účastí v mezinárodních komisích je možné dosáhnout ovlivňování tvorby norem např. ISO/IEC 17025 a dalších norem jako ISO/CASCO, ISO 9000, směrnice EU pro služby, směrnice nového přístupu pro HBZ

3.4.4 Role metrologie v akreditačním systému

Prvky NMS sehrávají důležitou roli v národním akreditačním systému. Jeho kultivaci a posilování technického charakteru je možné realizovat úzkou spoluprácí s ČIA.

V dalším období bude ČMI usilovat o maximální zapojení do technických činností akreditace (návaznost cestou státních etalonů, externí posuzovatelé, poskytovatel zkoušení způsobilosti – na národní úrovni a využití nadnárodních programů, například IMEP). Vůči akreditovaným subjektům, které nedodržují pravidla, bude ČMI důsledně navrhovat uplatňování represivní politiky.

3.4.5 Přenos technologie do uživatelské sféry

Z pozice ČMI jako národního metrologického institutu logicky vyplývá to, že se musí stát pro celý metrologický systém zdrojem informací a podnětů pro kvalifikační vývoj. Předpoklady, které to umožňují, jsou dány prací zaměstnanců ČMI v technických komisích řady nadnárodních organizací, jejich podílem na společném výzkumu a vývoji, ale i na přípravě doporučení a předpisů. Odtud plynou aktuální a nedocenitelné informace, které musí být uplatněny mezi uživateli metrologické služby.

Jednou z forem uplatnění technologie etalonáže, zejména v nově vznikajících podnicích, bude spolupráce s organizací CzechInvest, od které se očekává získání zpětné vazby k potřebám průmyslu a podněty pro zahajování aplikovaných výzkumných a vývojových projektů.

Další vhodnou formou je konzultační činnost, provádění auditů a poskytování metrologických expertiz. Vývoj metod a pomoc malým a středním podnikům v zavádění nové techniky se může realizovat například v programech, vyhlašovaných v rámci čerpání strukturálních fondů. Taková spolupráce může být mnohostranně výhodná, počínaje MPO a konče uživateli měřidel.

3.4.6 Soustava vzdělávání v metrologii

Ukazuje se, že metrologická praxe má vysoké nároky na školení profesionálního personálu na všech úrovních. Kromě toho je také potřeba podpořit metrologické vzdělávací programy v systému školství a zejména postgraduálního studia.

V rámci této koncepce bude vypracován a vyhodnocen projekt školicího střediska pro metrologii při ČMI . Klíčovou roli zde hraje i možnost přímé praktické výuky. Středisko by se mělo kromě přípravy středoškolských pracovníků stát na vyšší úrovni akreditovaným školicím místem pro postgraduální výchovu vysokoškoláků. K těmto cílům je zaměřen následující úkol:

i. Předložit projekt školicího střediska pro metrologii při ČMI včetně technického a personálního vybavení. Středisko koncipovat jako akreditované školicí místo pro postgraduální výchovu. Navázat spolupráci s MŠMT a AV ČR.

3.4.7 Moderní metody a přístupy ke kalibraci měřidel

V moderní metrologii se uplatňují všemožné přístupy, které zkracují cestu mezi metrologickou laboratoří a uživatelem měřidel-zákazníkem. Cílem je vždy kromě metrologických aspektů i dosažení technických a ekonomických výhod pro zákazníka. Proto se rozvíjí marketing a informační základna (viz také kapitola 3.10), uplatňují se metody outsourcingu a zavádějí se nové techniky kalibrace, orientované na provádění výkonů na místě u uživatele, na kalibraci s pomocí internetu a podobně.

Posledně jmenovaný princip přináší značné technické, organizační a v důsledku toho i ekonomické výhody a začíná se uplatňovat v několika oborech měření. Výhodou je přímé využití kvalifikovaného personálu laboratoře (zpravidla národního metrologického institutu), využití jejích technických prostředků, metod zpracování výsledků a to vše při nezanedbatelné úspoře logistických nákladů. Tato služba má ovšem specifické požadavky na přenos, ochranu a zpracování dat.

Všechny uvedené přístupy budou postupně v rámci koncepce uplatněny a k tomu bude třeba zahájit odpovídající úkoly technického rozvoje.

3.5 Mezinárodní spolupráce

Význam a rozsah mezinárodní spolupráce v metrologii byly podrobně popsány v kapitole 2.5. Nezbytnou podmínkou rozvoje národního metrologického systému je udržet a nadále rozvíjet osvědčené formy spolupráce a soustavně sledovat možnosti zapojení do mezinárodní dělby práce v oboru, zejména ve výzkumu a vývoji.

3.5.1 Metrická konvence

Kromě obecných aktivit, vyplývajících z Metrické konvence, jako je účast na Generální konferenci pro váhy a míry, na přípravě rezolucí, na jednáních ředitelů národních metrologických institutů a na tvorbě nových koncepcí, iniciovaných CIPM, je třeba plnit zejména následující úkoly:

· rozvíjet příležitosti v nových oborech metrologie (chemie, biologie, laboratorní techniky ve zdravotnictví) v podmínkách ČR,

· usilovat o získání členství zástupce české metrologie v CIPM,

· prosazovat zapojení expertů ČR v Poradních výborech CIPM,

· popularizovat využívání databáze klíčových porovnání a kalibračních a měřicích schopností (KCDB BIPM),

· spolupracovat v oblasti systémů jakosti (uplatnění CIPM MRA jako metody prokázání technické způsobilosti v normách ISO apod.) a zejména se podílet na práci technických komisí a na plnění všech požadavků, vyplývajících z Ujednání CIPM MRA.

3.5.2 EUROMET

Dosavadní dobrá spolupráce ve sdružení EUROMET bude rozvíjena formou účasti na společných projektech a dále bude třeba:

· usilovat o zastoupení ve Výkonném výboru (2008 – 2010),

· usilovat o získání pozice předsedy v jednom z technických výborů,

· zvýšit počet společných projektů, kde je zástupce ČMI hlavním řešitelem.

3.5.3 EC JRC IRMM

Koncepci rozvoje metrologie v oboru chemie a biologie odpovídá intenzivní spolupráce s Mezinárodním ústavem pro referenční materiály a měření IRMM. V rámci koncepce budou řešeny tyto úkoly:

· ČMI bude působit jako koordinátor programu zkoušení způsobilosti IMEP v ČR,

· ČMI bude pověřeným místem pro školení v oboru (MiC, Metrology in Chemistry),

· budou organizovány stáže českých expertů v EU JRC IRMM.

3.5.4 OIML a WELMEC

Dílčí cíle prohloubení spolupráce v legální metrologii jsou:

· zvýšit počet předsednictví v technických výborech,

· monitorovat zavádění ujednání MAA a vyvozovat závěry pro ČR,

· v max. míře uplatňovat dokumenty OIML v předpisové základně ČR,

· v technických záležitostech se angažovat zejména v problematice stanovování nejistot v legální metrologii,

· zajistit účast zástupce ČR v poradním výboru předsedy WELMEC,

· zajistit max. účast ČR na implementaci směrnice EU MID,

· v maximální míře se účastnit dohody o uznávání schválení typu TAA v neharmonizované sféře v rámci EU,

· v technických záležitostech řešených WELMEC se angažovat zejména v problematice HBZ a využívání softwaru v legální metrologii.

3.5.5 ISO/CASCO a ISO/REMCO

V oblasti tvorby normalizačních dokumentů a doporučení je třeba:

· zajistit účast zástupce české metrologie v pracovní skupině WG 25, zaměřené na normu, obsahující všeobecné požadavky na laboratoře ISO/IEC 17025,

· účastnit se práce komisí ISO/REMCO a podílet se na tvorbě a implementaci dokumentů, uplatňovaných v oboru metrologie v chemii.

3.5.6 Pomoc rozvojovým zemím v oboru metrologie

Na základě informací o potenciálních dodavatelích měřicí techniky v ČR a o vhodném směrování pomoci rozvojovým zemím podle priorit, schválených vládou ČR, je vhodné vstoupit do jednání s vytypovanými rozvojovými zeměmi a připravit příslušné projekty vybudování, rekonstrukce nebo doplnění přístrojového vybavení národních metrologických laboratoří těchto zemí. Plnění těchto záměrů je kromě pomoci poskytované rozvojovým zemím také důležitou podporou podnikání domácích výrobců měřicí techniky, kalibračních laboratoří a poskytovatelů služeb.

3.6 Výzkum a vývoj v metrologii

3.6.1 Politika výzkumu a technického rozvoje

Výzkum v oboru metrologie je nezbytný pro udržení tempa technického vývoje a pro uspokojování potřeb hospodářství, spojených s rostoucími požadavky na kvalitu výroby a služeb a s požadavky nově zaváděných technologií. Pozice českého metrologického systému v EU dovoluje využít všech výhod koordinace a spolupráce, jejichž cílem je optimalizace poměru nákladů a přínosu. To znamená, že bude možné na základě technického a ekonomického rozboru využití zahraničních kapacit tam, kde by bylo nemožné nebo nehospodárné budovat obdobné kapacity v ČR (například velké zkušební tratě pro etalonáž průtoku kapalin). Na druhé straně se předpokládá možnost poskytování služeb do zahraničí a tím vyšší a účelnější využití českých kapacit.

Proto se zejména ČMI a přidružené laboratoře zapojí do tzv. Evropského výzkumného prostoru (ERA - European Research Area) a intenzivně se zapojí do koordinovaného výzkumu. Prvním opatřením je výraznější účast v koordinačním programu iMERA a soustavná optimalizace spolupráce na mnohostranné i dvoustranné základně. Využití této cesty slibuje podle dosud provedených analýz až zdvojnásobení účinnosti národních prostředků na výzkum vynaložených (na bázi čl. 169 Smlouvy o založení ES). Pro samotnou práci na projektu iMERA bude ČMI usilovat o získání statutu řešitele ke 2 pracovním podprojektům – mimo jasných pozitiv intenzivního zapojení do této evropské spolupráce je zde i nezanedbatelný přímý finanční efekt (financování podprojektu bude na úrovni min. 100 až 200 000 EUR).

Pro naplnění této koncepce je ovšem nutné zachovat a ještě rozšířit složku výzkumu a disponovat v této problematice zasvěcenými odborníky. Omezit se pouze na akceptaci nových poznatků bez možnosti formulování a uplatnění vlastního názoru a stanoviska by bylo významnou chybou a degradací pozice české metrologie, ale zejména průmyslu a státní správy.

Pro řízení výzkumu a vývoje v metrologii budou využity podněty, vycházející z důležitého ujednání CIPM MRA (viz také kapitola 2). Reálná podpora podnikání vyžaduje, aby český metrologický systém včas reagoval na potřeby prokazování ekvivalence měření a zkoušek a na potřeby regulačních opatření v regulované sféře. Ujednání CIPM MRA je totiž základem pro širší obchodní nebo mezivládní dohody a smlouvy.

3.6.2 Virtuální instituty a špičková centra

V evropském prostoru se také jako jedna metoda řešení zkouší i zakládání tzv. virtuálních institutů. Takové instituce mají malé koordinační jádro a laboratoře v nich působí koordinovaně, ale ekonomicky každá za sebe. ČMI je již zapojen ve dvou takových institucích EVIGEM (pro metrologii délky v průmyslových aplikacích) a EVITHERM (tepelná technika). Implicitně se takto chápe i pozice Ústavu pro referenční materiály a měření (IRMM, pod Společným centrem výzkumu JRC Evropské komise). Posledně jmenovaný institut bude jedním z pilířů metrologie v chemii a koncepce předpokládá spolupráci s ním jako jeden ze základů rozvoje tohoto dílčího oboru v ČR.

Témata, která budou zřejmě řešena společným úsilím, nebo bude jejich řešení alespoň zásadně ovlivněno mezinárodní spoluprací a měření v nich hraje významnou roli, jsou zejména:

· zdraví obyvatel,

· bezpečná společnost,

· nanotechnologie,

· nové materiály a povrchová ochrana,

· informatika – zejména informatika v metrologii,

· zabezpečení širokopásmových komunikací,

· životní prostředí – chemie, biologie,

· nové zdroje energie – fotovoltaické jevy, palivové články,

· pohonné hmoty – kvalita, náhrady.

Koncepce předpokládá zapojení českých laboratoří do sítě tzv. špičkových center (centers of excellence), která soustředí technické prostředky a kvalifikaci k poskytování služeb v mezinárodním měřítku. ČR bude využívat této možnosti jak pasivně, nakupováním služeb, tak aktivně. Jako perspektivní se jeví vytvoření regionálních špičkových center v ČR pro radiometrii, metrologii délky v průmyslu (souřadnicové měřicí stroje, interferometry), v metrologii vakua a metrologii elektrických veličin pro velmi vysoké kmitočty.

Intenzivní snaha bude vyvíjena pro zapojení do projektů řešených v rámci 6. Rámcového programu a zejména 7. Rámcového programu EK. Protože 6. RP nepočítá explicitně s metrologií, je větší zapojení málo pravděpodobné, ale u 7. RP zatím není situace jasná. K těmto cílům jsou zaměřeny tyto úkoly:

i. Ověřit možnosti získání podpory ze strukturálních fondů EU a možnosti zapojení do Národního programu rozvoje.

ii. Zapojit kvalifikované instituce ČR do tzv. virtuálních institutů i v dalších společných tématech a snažit se o zapojení českých laboratoří do sítě tzv. špičkových center.

3.6.3 Metrologická návaznost, státní etalony  

Jak již bylo uvedeno, je metrologická návaznost výsledků měření nezbytná k tomu, aby výsledky měření a zkoušek, provedených v ČR, byly uznávány v zahraničí a aby tak byly eliminovány případné technické překážky obchodu. Metrologická návaznost se zajišťuje prostřednictvím státních etalonů, které jsou v hierarchickém uspořádání měřidel na nejvyšší úrovni ve státě.

Soustava státních etalonů a referenčních etalonů musí včas reagovat na vědecký a technický pokrok oboru. I když je soustava státních etalonů ČR v podstatě kompletní a pokrývá všechny základní obory měření, musí se zajistit trvalá obnova a zdokonalování včetně vývoje metod měření a kalibrace. Významnou součástí výzkumu je i experimentální práce, která slouží k ověřování parametrů etalonů a návaznosti výsledků měření. To je základem pro deklarování kalibračních a měřicích schopností laboratoří ČMI a přidružených laboratoří, které jsou rozhodujícím technickým kritériem pro uznávání výsledků měření a zkoušek v celém národním metrologickém systému (údaje jsou posuzovány předepsaným postupem v rámci Ujednání CIPM MRA o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů, vydávaných národními metrologickými instituty). K těmto cílům je zaměřen tento úkol:

i. V následujícím období zajistit financování provozu stávající sestavy etalonů, která je vyhodnocena jako nezbytně nutná a přiměřená potřebám ČR.

V následujícím přehledu jsou uvedeny skupiny etalonů s příklady odvětví, pro která mají největší význam.

obor měření obory využití, příklady

hmotnost a hustota obchodní vztahy, přeprava nákladů, hotově balené zboží, doprava zásilek; měření hmotnosti (vážení) je základem pro mnoho nepřímých metod měření, například pro chemické analýzy, vědecký výzkum, biologie, zdravotnictví

síla strojírenství, stavebnictví, doprava

tlak a vakuum tlaková zařízení ve strojírenství, leteckém průmyslu a provozu, chemickém průmyslu, energetice, potravinářském průmyslu, v přepravě kapalných a plynných produktů, zdravotnictví

průtok plynu přeprava a distribuce zemního plynu

průtok kapalin přeprava a distribuce technických kapalin, vody, tepla

akustika a vibrace strojírenství (vibrační a rázové zkoušky, plnění požadavků směrnic ES), zdravotnictví a hygiena, doprava, stavebnictví

délka strojírenství, stavebnictví, geodézie a kartografie, dřevařská

výroba, obchod

elektrické veličiny přenos energie, přístrojová technika, většina moderních metod měření v ostatních oborech, senzory

elektrické veličiny vf telekomunikace, radiolokace

čas a frekvence jednotný čas, základ nejrůznějších metod měření (rychlost, poloha v prostoru, letectví)

radiometrie a fotometrie optické komunikace, přístrojová technika, zobrazovací prvky a zařízení, kolorimetrie, hygienická služba

teplota technologické procesy, distribuce tepla, životní prostředí, potravinářství, základ dalších metod měření

ionizující záření jaderná zařízení, monitoring životního prostředí, lékařská diagnostika a terapie

chemická měření chemický průmysl, životní prostředí, zdravotnictví, věda a výzkum, nové materiály

3.6.4 Výzkumný záměr Českého metrologického institutu

Nezbytnost výzkumu a vývoje v oboru metrologie roste se zkracováním inovačních cyklů a se zaváděním nových technologií výroby a služeb. Navíc partnerství s institucemi EU vyžaduje, aby ČR vykazovala aktivní přínos alespoň v některých vybraných oborech výzkumu a vývoje. V oboru metrologie byly identifikovány oblasti, kde je takový přínos možný na základě dosažené úrovně kvalifikace a vybavení institutu a je v souladu s potřebami ČR. Tyto oblasti (metrologie délky, elektrických veličin, frekvence a času, radiometrie) jsou také předmětem aktivní mezinárodní spolupráce ČMI.

Jak bylo podrobněji uvedeno v kapitole 2.6, uskutečňuje se postupně výzkumný záměr ČMI, zaměřený na prioritní projekty. Kritický problém spočívá v nezajištěném institucionálním financování záměru a s kombinováním jeho úloh s úkoly uchovávání a provozu státních etalonů. K tomu jsou kombinovány i dostupné zdroje Programu rozvoje metrologie, kterým disponuje ÚNMZ. Koncepce dalšího rozvoje národního metrologického systému vyžaduje provést opakovaný rozbor této situace a najít vhodné řešení, které mimo jiné přispěje i k transparentnosti financování.

Cílem realizace výzkumného záměru je zabezpečení střednědobých projektů s jasnou specifikací a výstupy. Nositelem výzkumného záměru je ČMI, který je pro jeho zajištění dobře připraven kvalifikačně i prostorově a může s výhodou navazovat na mezinárodní spolupráci ve sdružení EUROMET.

ČMI je v oboru metrologie v ČR unikátní organizací, stejně jako je tomu ve všech vyspělých zemích s existujícími národními metrologickými institucemi. Ty se zabývají nejen výzkumem metod měření, etalonáže a odpovídajících zařízení, ale i výzkumem nových aplikací fyzikálních jevů. Typickými příklady jsou kvantové jevy využité pro etalonáž frekvence a času a elektrických veličin. Předmět výzkumného záměru se nekříží s výzkumnými programy jiných organizací v ČR.

Předmětem projektu je diferencovaně podle oborů výzkum metod měření, návrh optimální infrastruktury pro ČR, zřízení nebo doplnění laboratoří, vývoj měřicí techniky a technologických zařízení, provozní zkoušky a uvedení metod a zařízení do provozu.

Jedná se vesměs o výzkum, aplikovaný na zabezpečení metrologické služby kompatibilní se systémy zemí EU, s prioritou v oborech:

· nové aplikace kvantových jevů pro etalonáž elektrických veličin, frekvence a času a délky,

· zavedení etalonáže v radiometrii a fotometrii, bezdotykové metody měření teploty,

· rozvoj metrologie délky, metrologie inteligentních, adaptabilních měřicích a obráběcích zařízení, implementace metod určování polohy v prostoru, nanotechnologie,

· metrologie v chemii a biologii,

· měřicí technika pro měření fyzikálních vlastností materiálů,

· metrologie extrémních tlaků a vakua,

· metrologie vibrací a rázů,

· měření v komunikační technice,

· rozvoj etalonáže veličin ionizujícího záření.

Realizace projektu bude přínosem pro klíčová odvětví hospodářství a státní správy. Posílí se infrastruktura nutná pro asimilaci nových technologií, která představuje mimo jiné také pobídku pro zahraniční investory. Dílčí úkoly zaměřené na metrologii v chemii a v oboru ionizujícího záření se projeví v kvalitě výsledků ohromného objemu analýz v chemickém průmyslu, v ochraně životního prostředí, ve zdravotnictví a v obraně. Přizpůsobení stavu v EU obecně zlepší postavení ČR v plnění kritérií EU. Podpory exportu a usnadnění pohybu zboží se při vyhovující úrovni a uznání metrologické infrastruktury dosáhne odstraněním technických překážek obchodu a vzájemným uznáváním výsledků zkoušek a měření.

Nezanedbatelným přínosem projektu bude také jeho uplatnění v mezinárodní spolupráci, kde prezentace výsledků přispěje k naplnění dohod o vzájemném uznávání etalonů a certifikátů jako jednoho z předpokladů konkurenceschopnosti hospodářství ČR.

Klíčovými body koncepce v oblasti výzkumu jsou:

· zajištění institucionálního financování,

· optimalizace rozsahu prací v návaznosti na zapojení do evropských programů (ERA).

3.6.5 Metrologie v chemii

V současné době převratně roste úloha metrologie v oblasti chemie a zejména pak laboratorní medicíny. Překotný vývoj v této oblasti v posledních několika letech, rozšíření metrologických nástrojů i do této oblasti se projevuje v aktivitách poradních výborů Mezinárodního výboru pro váhy a míry (CIPM) i v direktivní a normativní činnosti orientované na výrobce a dodavatele instrumentace pro klinické laboratoře. Ve všech souvislostech se předpokládá účast existujících kvalifikovaných pracovišť v ČR a koordinační úloha národního metrologického institutu.

Speciální problémy představuje zabezpečení metrologické návaznosti v oboru metrologie v chemii (a případně biologii), kde není možné vždy vytvořit návaznost na jednotky soustavy SI a na odpovídající etalony a na druhé straně v aplikačních oblastech zdravotnictví, zemědělství (a potravin) a dopravy. V prvním případě, v oboru metrologie pro chemická měření, se jedná o technický a organizační problém, jehož řešení předpokládá koncepce na základě následujících zásad:

1) Systém řízení této oblasti bude decentralizovaný a nyní již existujícími nástroji pro jeho koordinaci jsou:

· technická komise pro chemická a biologická měření Rady pro metrologii ÚNMZ,

· ČMI - informační působení v systému,

· zákon o metrologii ve věcech týkajících se legální metrologie – jako jediná regulovaná část subsystému,

· spolupráce v rámci 4E-ČR,

· soustava analytických (klinických aj.) laboratoří nosných oborů, koordinovaná ČMI - cílem je dosažení vzájemného mezinárodního uznávání CIPM-MRA,

· Certifikační orgán pro referenční materiály při ČMI - dohled nad výrobci, dovozci a distributory CRM.

2) ČMI působí v tomto subsystému jednak poskytováním služeb, uvedených v bodě 4, dále nabídkou, informacemi, formou společných projektů a podobně.

3) Systém je navenek reprezentován:

· ÚNMZ vůči resortům a vůči ISO/REMCO,

· ČMI vůči Ujednání CIPM MRA, vůči EUROMET, IRMM a BIPM,

· ČIA vůči EA, založeno na dohodě ČMI-ČIA.

4) ČMI v roli národního metrologického institutu poskytuje vybrané služby:

· vše o IMEP, systémech jakosti, informace, školení, vztahy na IRMM, organizace zkoušení způsobilosti,

· vše o RM, certifikační kampaně, databáze, prodej,

· služby elektrochemie, plyny, obsah oxidů dusíku, vlhkost a klasické fyzikální veličiny.

Ve druhém případě, zejména pro výše vyjmenované resorty, se jedná o problém koordinace prací mezi resorty a o prosazení nabídky metrologických služeb, zajišťovaných v jednotném národním metrologickém systému. V mnoha případech se zde může jednat o vývoj nových metod měření podle specifických potřeb oboru a bude nutné hledat pro tento vývoj odpovídající prostředky cestou spolufinancování.

3.6.6 Programové vybavení měřicích systémů

V soudobých měřicích přístrojích stále roste podíl elektroniky a programového vybavení. Program přejímá stále více funkcí a mění se i metody měření, protože je stále snadnější využít metod matematického zpracování údajů, až po metody tzv. vytěžování dat (data mining).

Metodiky kalibrace a zkoušení měřidel musí zahrnovat v dostatečném rozsahu a s dostatečnou spolehlivostí přezkoušení metrologických parametrů kompletního měřicího systému včetně ověření programového vybavení. Řešení bude předmětem následujícího úkolu:

i. Vytvořit v ČMI pracovní skupinu, která zajistí průběžně rešeršní činnost, studium a uplatňování výsledků v metodice kalibrace a ověřování měřicích přístrojů.

3.7 Rozvoj technické základny

3.7.1 Metrologie hmotnosti

V tomto oboru se předpokládá na úrovni ČMI pouze sledovací výzkum a vývoj s cílem zabezpečit pro české subjekty kalibraci a ověřování měřidel na soudobé světové úrovni co do rozsahu měřených veličin a nejistot. Řešení bude předmětem následujícího úkolu:

i. V ČMI dokončit vývoj zařízení pro vážení za podmínek stálého tlaku a vlhkosti vzduchu a vývoj etalonáže hustoty pevných látek a tekutin.

3.7.2 Metrologie síly a materiálových charakteristik

Také v tomto oboru se v ČR předpokládá z hlediska metrologie pouze sledovací výzkum (ČMI), ovšem rozvoj materiálně-technické základny musí odpovídat potřebám hospodářství. Především bude dokončena soustava etalonážních zařízení pro měření síly a momentu síly a laboratoř bude dobudována při dostavbě budovy Oblastního inspektorátu ČMI v Praze (viz také níže).

Moderní strojírenství a stavebnictví kladou vysoké požadavky na dynamická měření a ta nejsou v ČR pokryta kalibračními možnostmi. Proto je třeba řešit střednědobý úkol, jehož předmětem bude:

i. Provést analýzu potřeb a rešerši metod měření. Vypracovat dílčí koncepci etalonážního zařízení pro dynamická měření síly a momentu síly v ČMI.

3.7.3 Metrologie tlaku a vakua

Vzhledem k tomu, že dolní hranice rozsahu již budovaného etalonu vysokého vakua se předpokládá 10^-5 Pa, potřeba zajistit primární etalonáž vakua v celém rozsahu vyžaduje vybudování primárního etalonu pro obor UHV. Protože zařízení požadovaných parametrů nejsou komerčně dostupná, je nezbytné zajistit jeho vývoj a konstrukci ve spolupráci s vědecko-výzkumnými pracovišti, předpokládá se pokračování dosavadní úspěšné spolupráce s MFF UK. K řešení této problematiky jsou zaměřeny tyto úkoly:

i. Zajistit vývoj a stavbu primárního etalonu vakua XUHV s rozsahem 10^-5 až 10^-9 Pa, resp. 10^-10  Pa. Tato část rozsahu měření vakua je hospodářsky důležitá v řadě oborů.

ii. Na druhém konci stupnice tlaku zajistit výrazné zpřesnění etalonáže extrémně vysokých tlaků do 1 GPa v kapalném mediu. Řešení vyžaduje pořízení náhrady za dosavadní nevyhovující pracovní etalon. Zařízení není komerčně dostupné, bude vyvinuto a zhotoveno v rámci úkolu technického rozvoje s nákupem dostupných dílů.

3.7.4 Metrologie elektrických veličin

Státní etalony elektrických veličin musí v zájmu dosažení potřebné technické úrovně projít generační obměnou v tom smyslu, že dosavadní etalony budou ve své funkci nahrazeny již pořízenými a provozovanými kvantovými etalony. To si vyžádá značný objem experimentální práce (porovnávání, hodnocení dat) a zpracování předepsané technické dokumentace.

Budou rozšířeny možnosti primární metrologie v oblasti velkých proudů a napětí, do rozsahu 10 kA a 100 kV. Pozornost bude věnována také zajištění primární metrologie systémů pro měření částečných výbojů a měřičů impulsních proudů a napětí. Tyto oblasti nejsou v ČR dosud zajištěny na odpovídající úrovni a je nutné je dobudovat v souvislosti s rozvojem distribučních energetických sítí a s liberalizací na poli trhu energií.

Jedním z klíčových oborů je metrologie elektrických veličin pro velmi vysoké kmitočty. Souvisí to s rozmachem telekomunikačních služeb a přístrojové techniky. Je nutné počítat s novými, velmi rychle nastupujícími generacemi komunikačních a měřicích systémů, které pracují s novými modulačními metodami, s využitím rozprostřeného spektra a s rozšířením frekvenčního rozsahu. Dosud dosažené výsledky umožňují rozvíjet tento obor tak, aby byly služby atraktivní pro celý středoevropský region. V oblasti materiálně-technické základny je třeba zaměřit se na doplnění měřicího vybavení pro analýzu spektra a pro měření v datové doméně. K tomu musí být osvojeny příslušné metody měření.

Český průmysl je významným dodavatelem součástek pro elektroniku. Proto je jedním z prioritních směrů rozvoje také metrologie elektrické imitance. V tomto případě je nutné počítat s obměnou etalonážního zařízení a s osvojením nových metod měření, které umožní zajistit metrologickou návaznost na primární etalony s dostatečně malými nejistotami.

V oboru elektrických veličin budou ze strany ČMI řešeny tyto klíčové úkoly:

i. Implementace kvantových etalonů do soustavy etalonů státních, dobudování příslušných laboratoří, vývoj metod měření a prosazení deklarovaných metrologických parametrů v rámci ujednání CIPM MRA.

ii. V oblasti elektrických veličin pro velmi vysoké kmitočty doplnit měřicí vybavení pro analýzu spektra a pro měření v datové doméně.

iii. Rozšíření možností primární metrologie v oblasti velkých proudů a napětí a zajištění systémů pro měření částečných výbojů a měřičů impulsních proudů a napětí.

iv. Obnova a doplnění laboratoře pro etalonáž elektrické imitance a pro kalibraci mostů RLC.

3.7.5 Metrologie délky

Úkoly následujícího období budou zaměřeny na řešení státních etalonů na principu tzv. hřebene optických frekvencí a jeho návazností na etalon času. Toto řešení zajistí zpřesnění kalibrace etalonů nižších řádů a zejména zajistí přímou návaznost na státní etalon v širokém spektru vlnových délek.

Pro průmyslové aplikace je důležitá technika souřadnicových měřicích strojů. Protože etalonové zařízení ČMI bude v období, kterým se zabývá tato koncepce, na konci své morální i fyzické životnosti, bude vypracována analýza možných řešení s přihlédnutím k situaci v evropských metrologických institutech a bude zahájen odpovídající úkol technického a investičního rozvoje. Cílem je zvýšení přesnosti v submikronové oblasti a zavedení bezkontaktních metod měření. Ze strany ČMI jsou plánována řešení těchto úkolů:

i. Vyvinout zařízení pro měření rovinnosti přesných optických ploch (průměr nad 200 mm, nejistota 5 nm) a metodiku optických měření tvarově složitých dílů. Jedním z cílů je uplatnění v evropském virtuálním institutu EVIGEM.

ii. Zpracovat studii optimálního řešení na úrovni státních etalonů v oboru metrologie planárního úhlu pro strojírenské a geodetické aplikace a zvolenou koncepci realizovat do roku 2007.

Ve spolupráci ČMI a přidružené laboratoře Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického zajistit metrologickou návaznost a kalibraci zařízení pro určování polohy v mezinárodním souřadnicovém systému WGS.

3.7.6 Metrologie frekvence a času

Tento obor zajišťuje laboratoř Ústavu radiotechniky a elektroniky (ÚRE) AV ČR, přidružená laboratoř ČMI. Laboratoř patří k evropské špičce zejména kvalifikací personálu a dlouhodobou systematickou prací v oboru. Na dobré úrovni je i technické vybavení. Předpokládá se zaměření na následující úkoly:

i. Ultracitlivé měření krátkodobé frekvenční stability v časové a frekvenční (spektrální) doméně.

ii. Měření malých zpoždění metodou časové diference s dvojím směšováním

iii. Přesný časový transfer – bude vyvinut a implementován systém nové generace nanosekundového časového transferu pro porovnání časových stupnic metodou common-view GPS.

iv. Implementace evropského systému Galileo, pravděpodobně v období do roku 2008.

Aproximace sekundy SI a časové stupnice UTC – nadále se počítá se skupinovým etalonem na základě komerčních cesiových hodin. Nezbytná je postupná obnova a doplňování zařízení.

3.7.7 Metrologie teploty

Implementace směrnic ES vyžaduje zabezpečení kapacit pro zdravotnictví a potravinářství, zavedení kalibrace bezdotykových teploměrů a teploměrů pro skladování a přepravu potravin. Řešení této problematiky bude ve sledovaném období zaměřeno na tento úkol:

i. Doplnit etalon pro realizaci teplotní stupnice a na vývoj bezkontaktních metod měření teploty. Řešením bude pověřen ČMI.

3.7.8 Metrologie ionizujícího záření a radioaktivity

Rozvoj činnosti v oboru primární metrologie ionizujícího záření bude v ČMI zaměřen na výzkum a vývoj metodik a instrumentálního vybavení v oborech:

· metrologie aktivity,

· metrologie dozimetrických veličin,

· metrologie neutronové dozimetrie.

Pro obor metrologie aktivity byl vyhlášen státní etalon, který je třeba udržovat na dosavadní vysoké úrovni. Nově jsou vyvíjeny moderní standardizační metodiky stanovení aktivity roztoků radionuklidů opírající se o možnosti, související s rozmachem výpočetní techniky. Bude zavedena technika měření s kapalnými scintilátory zaměřená na zpřesnění metodik měření aktivity čistých beta radionuklidů. Bude pokračovat zavádění metodik stanovování objemové aktivity vzácných plynů.

V dozimetrii bude pokračovat zavádění metrologie nízkoenergetických svazků rtg záření. Je třeba udržovat a rozvíjet stávající systém pro etalonáž fotonových svazků zahrnující nákladnou údržbu a obnovu rtg zařízení.

Bude provedena studie možnosti zavést primární metodiku dozimetrických veličin, zaměřenou na využívání nových výpočetních algoritmů. Metodika zahrne i obor vysokých energií (10 – 22 MeV), který v ČMI není dosud zabezpečen. Zabezpečena není také problematika standardizace beta záření radionuklidových zdrojů. Pro tuto oblast je připravena extrapolační komora se specifikovanými metrologickými parametry.

V oboru neutronové dozimetrie jsou vyhlášeny dva státní etalony (emise neutronů a prostorového dávkového ekvivalentu). Etalony je třeba průběžně udržovat a rozvíjet.

Koncepce nepředpokládá rušení stávajících oborů etalonáže, protože vybudování současného stavu zajištění metrologických potřeb pro ČR odpovídá poptávce. V tomto směru bude orientována zahraniční spolupráce ČMI v oboru ionizujícího záření.

Na všechny zmiňované obory etalonáže navazuje metrologický servis, spočívající v kalibraci, ověřování, typových zkouškách měřidel, přípravě referenčních materiálů, expertní a poradenské činnosti.

3.7.9 Metrologie v radiometrii a fotometrii

Laboratoře ČMI jsou vybaveny tak, že s nevelkým doplněním mohou představovat pro střední Evropu špičkové metrologické centrum. Na základě výsledků, dosažených v minulém období, bude dobudována soustava kalibračních pracovišť a metodik pro uživatele, kteří se zabývají měřením zdrojů světla, parametrů osvětlení, měřením zobrazovacích součástek a zařízení, barev, lesku, vzhledových vlastností výrobků (appearance). Laboratoř zajistí měření optického výkonu pro vláknovou optiku.

Základním úkolem v oboru radiometrie a fotometrie je:

i. Dobudovat specializované pracoviště, na základě provedených experimentů vyhlásit státní etalon optického výkonu a zajistit do roku 2007 kalibraci etalonů pro oblast viditelné části spektra. Tím se nahradí velmi nákladná a nepohotová kalibrace v zahraničí.

3.7.10 Metrologie průtoku plynu

Koncepčně se řeší rozvoj zkušební stanice do rozsahu 10000 m³/h, umístěné v prostorách, které má ČMI dlouhodobě pronajaté od firmy Gason v Chrudimi. Poté budou pokryty všechny požadavky distribučních plynárenských společností a firmy Transgas a.s. pro ověřování plynoměrů v tuzemsku a tím se vyloučí ztráty, plynoucí z kalibrace v zahraničí. Neméně důležitá je v tomto ekonomicky významném oboru nezávislost výsledků zkoušek a měření.

3.7.11 Metrologie akustických veličin

Předmětem úkolů technického rozvoje a investičního zabezpečení bude ze strany ČMI rozšíření služeb na měření v oblasti ultrazvuku. Jedná se především o měření výkonu ultrazvukových diagnostických i terapeutických zařízení a měření některých metrologických charakteristik ultrazvukových měřidel pro průmysl. Činnost bude rozšířena též o některá elektroakustická měření, obecná akustická měření a měření charakteristik digitálních přenosů a zápisu zvuku. Pro řešení aktuálních potřeb bude nutné rozšířit frekvenční rozsah měření v laboratoři pod i nad slyšitelné pásmo. Je nutno počítat s nárůstem požadavků na ověřování přístrojů vybudovaných na bázi osobního počítače (nové druhy zvukoměrů a analyzátorů tvořených pouze vstupními jednotkami, analogově-digitální převodníky a komunikačními rozhraními pro místní sítě).

3.7.12 Metrologie v chemii a biologii

V odstavci 3.6.5 je popsána koncepce řešení potřeb tohoto oboru, jehož důležitost byla opakovaně zdůrazněna orgány Metrické konvence i sdružení EUROMET. Všechny státy věnují rozvoji oboru mimořádnou pozornost proto, že měření tohoto typu je mnoho co do objemu i co do rozmanitosti používaných technik.

Koncepce počítá s dobudováním soustavy laboratoří, která vytvoří potřebnou infrastrukturu. Mezi rozhodující úkoly na poli technické základny patří:

i. Vypracováníní studie potřeb NMS z hlediska zkoušení PH a v palivech využitelných biotechnologických produktů (viz bod 3.3.5).

ii. Na základě výsledků studie rozhodnout o případném vybudování laboratoře pro kontrolu kvality pohonných hmot.

iii. Detailní analýza potřeb a možností vytváření společných laboratoří, zejména s vysokoškolskými pracovišti. Na základě výsledků analýzy bude třeba zajistit rozvoj klíčových zařízení, zejména pro primární metody měření.

3.8 Nové obory metrologie

Pro zajištění technického rozvoje materiálně-technické základny v bezprostřední návaznosti na vlastní výzkum i na přejímané technologie je nezbytné pro uspokojení potřeb českého hospodářství a státní správy zajistit podmínky pro plnění úkolů, které jsou v tomto odstavci stručně rekapitulovány.

Novým oborem je ověřování a zabezpečení SW v měřicích přístrojích a systémech, včetně dálkového přenosu dat. K tomuto účelu musí být zřízeno specializované pracoviště, jehož rozhodující náklady v první fázi budou neinvestiční, věnované rešerši, studiu a vývoji metod. Ve druhé fázi se pracoviště již uplatní svými výkony a bude samofinancovatelné.

V oboru metrologie délky bude hlavním směrem rozvoje zavedení bezkontaktních metod měření, kalibrace zařízení pro určování polohy v prostoru a nanometrologie.

Proti současnému stavu se zásadně změní situace v metrologii pro chemii a biologii, jak bylo popsáno výše.

Pro odvětví telekomunikací bude v následujícím desetiletí rozvíjena měřicí technika a metrologické postupy pro širokopásmová zařízení přenosu dat a pro optoelektronické systémy. Kalibrační služba se zde musí vyrovnat se zvyšováním pracovních frekvencí, s optickým přenosem mikrovlnných signálů, s požadavky na kalibraci mikrovlnného výkonu, šumu, stability kmitočtu, analyzátorů spektra, syntezátorů funkcí, modulárních měřicích systémů. Používaná měřicí technika projde v období, kterým se koncepce zabývá, generační obměnou a z toho vyplynou i požadavky na vybavení metrologických pracovišť a na jejich kvalifikaci.

Ve zdravotnictví se masově nasazuje přístrojová technika, která vyžaduje systematickou péči. To je stav proti současnosti nový právě šíří spektra druhů přístrojové techniky a jejím množstvím. Proto se v celém národním metrologickém systému musí vybudovat odpovídající subsystém, který v návaznosti na příslušné harmonizované předpisy EU zajistí plnění požadavků metrologické návaznosti u zdravotnických prostředků s měřicí funkcí (ZPMF). Významnou část činností pokryjí soukromoprávní subjekty, servisní a kalibrační firmy, ale základem zabezpečení metrologické návaznosti a metodickým centrem bude muset být výhledově pracoviště ČMI.

Úkolem prvního období bude vypracování a projednání klasifikace zdravotnických prostředků s měřicí funkcí z metrologického hlediska a analýza potřeb na dovybavení laboratoří ČMI pro tuto oblast. Součástí analýzy bude průzkum potřeb výrobců zdravotnických prostředků s měřicí funkcí v ČR a vyhodnocení potřeb autorizovaných (notifikovaných) osob v oblasti posuzování metrologických požadavků u ZPMF a zvážení úlohy ČMI jako notifikované osoby pro příslušné směrnice ES. Předpokládá se spolupráce s resortem zdravotnictví (SZÚ a SÚKL).

Navrhovaná koncepce předpokládá také první etapu přípravy na metrologické zajištění měřidel a metod souvislosti se zaváděním nových zdrojů energie a paliv, zejména bionafty. Realizačním výstupem zde bude vyhodnocení stávajících kapacit a návrh na jejich dobudování v souladu s potřebami státního dozoru nad trhem, spotřebitelů i výzkumné a výrobní sféry.

3.9 Nutné provozní podmínky, dostavba ČMI OI Praha

Provozní podmínky v laboratořích Oblastního inspektorátu Praha (ČMI) jsou dlouhá desetiletí nevyhovující a naprosto neodpovídají úloze inspektorátu, který poskytuje služby regionu, poskytujícímu zhruba jednu čtvrtinu HDP. Na základě opakované analýzy potřeb ekonomiky v budoucnosti byly před rokem 1999 identifikovány požadavky na specializované laboratorní prostory.

Dostavbou se mají řešit také problémy, vyplývající z toho, že některé laboratoře ČMI jsou umístěny v pronajatých objektech různých subjektů a některé laboratorní prostory již nevyhovují potřebám moderní metrologie. Mimo areály ČMI jsou umístěny laboratoře síly a hmotnosti v objektu Tonava Úpice, etalon délky v budově Policie ČR v Praze, etalon průtoku plynu v prostorách firmy Gason Chrudim. Pro některá měření, např. EMC, využívá ČMI formou podnájmu laboratoře ČVUT, AV ČR a pod. Vzhledem k nevyhovujícím provozním podmínkám a nákladům se ČMI snaží již od roku 1995 postupně koncentrovat laboratoře do vlastních prostor a vybudovat provozní budovy odpovídající požadavkům moderních technologií měření s upravenými vlastnickými vztahy ve smyslu dobrého hospodáře se státním majetkem.

Tato významná investice bude efektivně využita a nebude hrozbou pro hospodaření ČMI jen tehdy, bude-li zachováno financování institutu v neinvestičních prostředcích alespoň na současné úrovni (50 mil. Kč ročně) a bude zachován současný systém legální metrologie v oblasti následného ověřování stanovených měřidel.

Pro zamýšlenou výstavbu laboratoří byl vybrán areál ČMI v Praze 10, Radiová 3, kde pozemek sousedící s budovou ČMI je majetkoprávně ke stavbě připraven. Jsou zde v přijatelném stavu a vzdálenostech inženýrské sítě. Podle vypracovaných analýz a studií se dostavbou zajistí nezbytné prostory zejména pro obory:

· laboratoř metrologie síly, momentu síly a hmotnosti,

· kvantová laboratoř elektrických veličin,

· laboratoř objemu a průtoku technických kapalin,

· laboratoř VF veličin,

· chemická laboratoř směsí plynů a primárních metod,

· laboratoř kontroly kvality pohonných hmot (v rozsahu závěrů výše uváděných analýz),

· specializovaná bezodrazová komora a laboratoř EMC pro zkoušky měřicích přístrojů a systémů,

· pracoviště ověřování taxametrů.

Dále pak budou zajištěny vyhovující hygienické prostory, sklady, provozní místnosti pro přípravu měřidel, výměníkovou stanici, dílnu a garáže.

Podstatnou charakteristikou stavby je to, že místnosti laboratoří musí splňovat přísná měřítka pro metrologické práce a provoz etalonů jako jsou limity vlhkosti vzduchu, úzkého rozmezí teplot, nepřítomnosti vlivu vnějších elektromagnetických polí a pod. Projekt výše uvedené provozní budovy umožní dosáhnout požadovaných parametrů a dobudovat potřebnou technickou základnu primární metrologie v ČR.

Na základě usnesení vlády ČR č. 812/2000 byla vypracována definitivní verze studie stavby včetně rozpočtu, nezávislého posudku účelnosti této stavby a byla ustavena meziresortní pracovní skupina pro přípravu předložení investice na dostavbu provozní budovy ČMI vládě ČR. V roce 2004 byly zahájeny kroky k projekční a technologické přípravě pro územní a stavební řízení. Již provedené práce dovolují předpokládat velmi rychlý průběh přípravy investice.

Realizace stavby vyžaduje stavební investici ve výši cca 250 mil. Kč. Předepsané analýzy a variantné studie byly již provedeny a projednány mezirezortní pracovní skupinou. Další zpřesnění bude provedeno na základě nabídky dodavatele, vybraného podle zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách.

Při výstavbě je možné využít zkušeností z obdobných akcí, protože podobné větší stavební investice do metrologických ústavů byly v posledních letech realizovány v Norsku, Irsku, ve Švýcarsku a ve Velké Británii (nová výstavba, 40.000 m²). Příslušná investice znamená ukončení budování stavební infrastruktury ČMI na relativně dlouhou dobu a představuje úsporné řešení. V koncepci ÚNMZ a ČMI není budování soustředěného institutu na jednom místě, nýbrž vhodné využití všech stávajících laboratoří, umístěných v jedenácti regionálních centrech ČR.

Předpokládaný harmonogram dostavby:

územní a stavební řízení 2003 2005

zadání projektové dokumentace 2004 2005

vypracování a schválení projektové dokumentace 2005

zadání stavební části akce 2005

realizace stavební části akce 2005 2007

zadání technologické části stavby 2006

realizace technologické části stavby 2006 2007

závěrečné vyhodnocení akce 2008

3.10 Rozvoj informačního systému

Činnosti, spojené s výkonem státní správy v regulované oblasti metrologie a poskytování služeb průmyslové metrologie vyžadují, aby uživatelům služeb byly poskytovány aktuální a úplné informace na úrovni, odpovídající informační společnosti. Lze předpokládat, že nejběžnějším zdrojem informací budou internetové stránky a speciální aplikace, zveřejňované Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Českým metrologickým institutem.

V účelné míře musí být zajištěna kompatibilita s informačními portály státní správy a se zdroji sdružení EUROMET, případně virtuálních metrologických institutů. Tato část informačního systému vyžaduje trvalou modernizaci, spojenou s využíváním nových editačních principů a opatření pro ochranu dat. Bezprostředním úkolem je dobudování vyhovujícího informačního systému ČMI, který mimo internetových stránek se širokým obsahem informací o službách institutu obsahuje řadu databází (státní etalony a kalibrační a měřicí schopnosti, autorizované subjekty, schválené typy měřidel, legislativa atd.). Tento informační zdroj slouží celému národnímu metrologickému systému. Proto bude při uplatňování předkládané koncepce nutné zřídit a provozovat informační místo pro technické informace z oblasti metrologie na ČMI (webová stránka, e-mailová adresa, poskytování ústních konzultací, literárně-technická služba).

3.11 Stručné shrnutí, cílový stav po realizaci koncepce

Cílem realizace koncepce je významné posílení infrastruktury metrologie v ČR, umožňující lépe naplňovat poslání metrologie v ochraně veřejných zájmů, podpory podnikání včetně komfortnějšího prostředí pro zahraniční investory a implementace evropské legislativy (posilování jednotného trhu) s vědomím, že měření se přímo promítá do cca 50% HDP.

Národní metrologický systém bude využívat harmonizované legislativy pro regulovanou oblast a nového zákona o metrologii. Provádění různých metrologických činností se bude stále více posunovat na ose od státní správy (řízení veřejným právem) k posuzování shody (řízení soukromým právem). V této souvislosti se v rámci podpory podnikání předpokládá větší zapojení ČMI a dalších způsobilých subjektů do posuzování shody v metrologii, zejména v souvislosti s nabytím účinnosti směrnice 2004/22/EC o měřicích přístrojích (MID), a to na principech efektivního využití všech odborných kapacit a ekonomické efektivnosti.

Koncepce řeší problémy kalibrace a ověřování měřidel v oborech, kde se dosud pociťují nedostatky, například u zdravotnických prostředků s měřicí funkcí, při stanovování hmotnosti v silniční a železniční dopravě, stanovování rychlosti vozidel v silniční dopravě, stanovování přítomnosti alkoholu v organizmu účastníků dopravy obecně, měření emisí spalovacích motorů vozidel, měření vybraných kinematických a dynamických parametrů vozidel a podobně. Budou vyřešeny úlohy technického rozvoje, zavádějící nové obory měření a metrologické služby. Prioritně bude systém zaměřen na uplatnění v oblastech, týkajících se zdraví obyvatel, bezpečné společnosti, nanotechnologie, nových materiálů, informatiky v metrologii, širokopásmových komunikací, životního prostředí (chemie, biologie), nových zdrojů energie. Budou zaváděny moderní metody a přístupy ke kalibraci měřidel (využití internetu, kalibrace po blocích, vytěžování dat atd.).

Dále bude pokračovat vývoj technické základny vzájemného uznávání výsledků měření a zkoušek, sestavy státních etalonů a budou využívány všechny možnosti Ujednání o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů, vydávaných národními metrologickými institucemi (CIPM MRA). Bude doplněna soustava vzdělávání v metrologii na všech úrovních.

Významnou složku koncepce představuje rozšiřování Mezinárodní spolupráce na bázi Metrické konvence, členství ve sdružení EUROMET, spolupráce s orgány OIML a WELMEC.

Koncepce počítá s koordinovaným a účelným výzkumem v oboru metrologie, který je nezbytný pro udržení tempa technického vývoje a pro uspokojování potřeb hospodářství, spojených s rostoucími požadavky na kvalitu výroby.

4.  Postup realizace koncepce - souhrn úkolů a nákladů

4.1 Koordinace a průřezové úkoly

Úkoly této skupiny budou financovány z běžných provozních prostředků nositelů úkolů. Předpokládané náklady 3 miliony Kč.

P.č.	Obsah úkolu	Řešitel	Termín splnění
1.	Koordinovat rozvoj národního metrologického systému podle této schválené koncepce.	MPO	průběžně
2.	Spolupracovat s MPO na koordinaci rozvoje národního metrologického systému v intencích této schválené koncepce a podílet se na legislativních úkolech, které z ní vyplývají.	MD MZ MŽP MŠMT MV	průběžně
3.	Zajistit provozní podmínky a financování činnosti laboratoří přidružených k ČMI pro CIPM MRA podle příslušnosti k resortu a v dohodě s MPO: a) Ministerstvo životního prostředí: metrologická laboratoř  ČHMÚ b) Akademie věd ČR: laboratoř Ústavu radiotechniky  a elektroniky c) VŠCHT: metrologické centrum VŠCHT v rozsahu působnosti pro NMS d) ČÚZK: laboratoř Výzkumného ústavu geodetického,  topografického a kartografického	MŽP AV ČR ČÚZK ÚNMZ ČMI	průběžně
4.	Zřídit a rozvíjet informační místo pro technické informace z oblasti metrologie na ČMI (webová stránka, literárně-technická služba, help-desk).	ČMI	2007
5.	Předložit projekt školicího střediska pro metrologii při ČMI včetně technického a personálního vybavení. Středisko koncipovat jako akreditované školicí místo pro postgraduální výchovu. Navázat spolupráci s MŠMT a AV ČR.	ČMI	2010

4.2 Legální metrologie a legislativa

Úkoly této skupiny budou financovány z běžných provozních prostředků nositelů úkolů. Předpokládané náklady 8 milionů Kč.

P.č.	Obsah úkolu	Řešitel	Termín splnění
1.	Ve spolupráci MPO, ČMI, ÚNMZ, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, Policie ČR a vybraných dopravců vytvořit jednotnou koncepci měření v silniční a železniční přepravě , včetně zásad volby měřidel a metod měření a požadavků na úpravu legislativy. Předložit tuto koncepci ke schválení ministru dopravy.	MPO MD MV ÚNMZ ČMI	06/2007
2.	Vypracovat a vydat nařízení vlády ČR k zákonu o technických požadavcích na výrobky, implementující do právního řádu ČR směrnici 2004/22/ES.	MPO ÚNMZ	04/2006
3.	Zajišťovat přejímání harmonizovaných evropských technických norem a implementovat dokumenty OIML a WELMEC a další prováděcí dokumenty ke směrnici 2004/22/ES.	ÚNMZ ČSNI, ČMI	04/2006
4.	Na základě analýzy potřeb výrobců měřicí techniky v ČR vypracovat strategii Českého metrologického institutu ve věci jeho uplatnění jako autorizované (notifikované) osoby pro posuzování shody měřidel, pokrytých směrnicí 2004/22/ES.	ÚNMZ ČMI	12/2005
5.	Vypracovat a vydat nařízení vlády ČR k zákonu o technických požadavcích na výrobky implementující do právního řádu ČR směrnici EU nového přístupu pro oblast hotově baleného zboží. Promítnout změny do zákona o metrologii. Zajišťovat přejímání harmonizovaných technických norem a implementovat doporučení OIML a WELMEC a další prováděcí dokumenty k této směrnici.	MPO ÚNMZ ČSNI ČMI	návazně na schválení směrnice,
6.	Zajišťovat správní řízení pro autorizaci a notifikaci osob pro posuzování shody v rozsahu směrnice EU nového přístupu pro oblast hotově baleného zboží a podílet se na tvorbě v evropském měřítku jednotných postupů posuzování shody se směrnici EU.	MPO ÚNMZ ČMI	12/2006
7.	Vypracovat a vydat průřezovou prováděcí vyhlášku MPO k zákonu o metrologii a vyhlášku MPO, stanovující druhy měřidel podléhajících schvalování typu a povinnému ověřování a stanovující lhůty platnosti ověření.	MPO ÚNMZ ČMI	12/2006 12/2010
8.	Dokončit proces tvorby vyhlášek MPO k zákonu o metrologii stanovujících metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla a další náležitosti.	MPO ÚNMZ, ČMI	12/2007
9.	Zavést systém metrologických zkoušek měřidel, stažených ze sítě používání po uplynutí lhůty platnosti ověření, s cílem objektivizace lhůt platnosti ověření, stanovených právním předpisem.	ÚNMZ ČMI	12/2006
10.	Vytvořit systém evidence a metrologické kategorizace druhů zdravotnických prostředků s měřicí funkcí a stanovit pravidla zabezpečování jejich metrologických charakteristik. Ve spolupráci MPO, ÚNMZ, ČMI, Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv promítnout požadavky na zabezpečování a kontrolu metrologické návaznosti těchto měřidel do příslušné legislativy v souladu s úpravou této harmonizované oblasti v EU.	MPO MZ SÚKL ÚNMZ ČMI	12/2008
11.	V rámci mezinárodní spolupráce prosazovat principy praktické aplikace „uznávací klauzule“ pro oblast metrologických zkoušek v tzv. neharmonizované sféře podle zásad akceptovatelných v ČR, implementovat dokument EK k praktické aplikaci „uznávací klauzule“ a zajistit evidenci schválených typů měřidel používaných v ČR jako stanovených a evidenci ověřovacích značek majících v ČR platnost úředních značek dle zákona o metrologii. Implementovat prováděcí dokumenty a doporučení OIML a WELMEC .	MPO ÚNMZ ČMI	návazně na vydání dokumentu EK
12.	Analyzovat požadavky systému MAA a předpoklady ČMI jako subjektu zmocněného zákonem o metrologii k vykonávání zkoušek pro schvalování typů měřidel. Následně vypracovat doporučení pro případné přistoupení ČR k ujednání MAA.	MPO ÚNMZ ČMI	návazně na vydání dokumentu OIML
13.	Shromažďovat poznatky o metodách ovlivňování správnosti měřidel, spolupracovat na tvorbě metodik pro zkoušení měřidel s cílem zabránit, resp. odhalit mechanismus ovlivňování měřidel prostřednictvím elektronických prvků a softwarových funkcí. Získané informace aplikovat v právních a technických předpisech ČR a ve výkonu metrologického dozoru.	ČMI ÚNMZ	průběžně
14.	Ve spolupráci s výrobci měřidel a měřicích systémů a s distribučními subjekty vody, plynu, elektrické energie, tepla, případně dalších médií, sledovat tendence praktického zavádění systémů pro dálkový odečet odebraného množství médií. V rámci mezinárodní spolupráce se podílet na tvorbě požadavků na systémy dálkového odečtu dat o měření a metod jejich zkoušení. Získané informace aplikovat v návrzích právních a technických předpisů  ČR a ve výkonu metrologického dozoru.	ČMI ÚNMZ	průběžně
15.	Technicky i personálně zajistit praktickou realizaci státní metrologické kontroly měřidel a měřicích sestav s dálkovým odečtem a zpracováním dat.	ČMI ÚNMZ	průběžně
16.	Vypracovat věcnou náplň a strukturu metrologických auditů u subjektů provádějících přepravu a skladování energií a ropných produktů a vytvořit personální a technickou základnu pro jejich praktickou realizaci.	ČMI	12/2007

4.3 Mezinárodní spolupráce

Úkoly této skupiny budou financovány z běžných provozních prostředků nositelů úkolů a z dotace na provoz. Předpokládané náklady 10 milionů Kč.

P.č.	Obsah úkolu	Řešitel	Termín splnění
1.	Zajistit vyslání delegace ČR na Generální konferenci pro váhy a míry.	MPO ÚNMZ	2007
2.	Soustavně prosazovat účast českých expertů na práci Poradních výborů CIPM.	ÚNMZ ČMI	průběžně
3.	Zachovat a rozvíjet navázanou mezinárodní spolupráci ve sdružení EUROMET a v organizacích OIML a WELMEC, usilovat o posílení pozice českých expertů v orgánech uvedených organizací a v technických komisích.	ÚNMZ ČMI	průběžně
4.	Zapojit kvalifikované instituce ČR do tzv. virtuálních institutů i v dalších společných tématech a snažit se o zapojení českých laboratoří do sítě tzv. špičkových center.	ČMI	průběžně
5.	Zapojit se do řešení společných projektů v rámcových programech EK, zejména projektu iMERA.	ČMI	2005/2007
6.	Soustavně uplatňovat Ujednání CIPM MRA a plnit jeho podmínky, včetně systematické účasti na klíčových porovnáních a včetně spolupráce v oblasti systémů řízení jakosti.	ČMI	průběžně
7.	Pokračovat ve spolupráci s Institutem pro referenční materiály a měření EC JRC IRMM, působit jako koordinátor programu IMEP a jako školicí středisko pro metrologii v chemii (MiC Training).	ČMI	průběžně
8.	Zajistit účast zástupce české metrologie v pracovní skupině WG 25 (WELMEC), zaměřené na normu, obsahující všeobecné požadavky na laboratoře ISO/IEC 17025.	ČMI	2005
9.	Účastnit se práce komisí ISO/REMCO a podílet se na tvorbě a implementaci dokumentů, uplatňovaných v oboru metrologie v chemii.	ÚNMZ ČMI	průběžně

4.4 Rozvoj stávajících a zavedení nových oborů metrologie, technický rozvoj

Úkoly této skupiny budou financovány z fondu reprodukce ČMI, z dotace na provoz a z investičních dotací. Předpokládané náklady činí 205 milionů Kč, z toho 45 milionů Kč jsou neinvestiční náklady výzkumu, vývoje a provozu státních etalonů.

Předmětem řešení jsou programy průřezové i specifické úkoly technického rozvoje včetně plnění výzkumného záměru ČMI.

P.č.	Obsah úkolu	Řešitel	Termín splnění
1.	Technicky a personálně zajistit činnost specializovaného pracoviště, které bude  provádět expertízy, validaci a ověřování softwaru v metrologických aplikacích, včetně zabezpečení přenosu dat a podpory kalibrace, podporované prostředky internetu.	ČMI	2006/2007
2.	Vypracovat analýzu zajištění potřeb v oblasti NMS na kontrolu kvality PH a na základě jejích výsledků navrhnout případné dobudování potřebných kapacit, včetně zajištění technického a personálního, systému odběru a přepravy vzorků a stanovit směry vědecko-výzkumné činnosti v oblasti zkoušení kvalitativních parametrů PH.	ČMI	2010
3.	V následujícím období zajistit provoz a průběžnou technickou obnovu a zdokonalování soustavy státních etalonů, vyhlášených rozhodnutími předsedy ÚNMZ a generálního ředitele ČMI.	MPO ÚNMZ ČMI přidružené laboratoře	průběžně
4.	Zavést etalonáž výkonu ultrazvuku. Vypracovat studii metrologického zabezpečení ultrazvukových diagnostických a terapeutických zařízení v medicíně a zařízení pro průmyslovou diagnostiku.	ČMI	2007
5.	Implementovat kvantové etalony do soustavy etalonů státních, dobudovat příslušné laboratoře, prosadit deklarované kalibrační a měřicí schopnosti v rámci ujednání CIPM MRA.	ČMI	2006
6.	V oblasti elektrických veličin pro velmi vysoké kmitočty doplnit měřicí vybavení na primární úrovni pro analýzu spektra do 18 GHz a pro měření v datové doméně.	ČMI	2006
7.	Rozšířit možnosti primární metrologie v oblasti velkých proudů a napětí a zajištění systémů pro měření částečných výbojů a měřičů impulsních proudů a napětí.	ČMI	2010
8.	Obnovit a doplnit zařízení pro etalonáž elektrické imitance a pro kalibraci mostů RLC.	ČMI	2008
9.	Dokončit rozvoj zkušební stanice průtoku plynu do rozsahu 10000 m3/h a trvale přezkoumávat požadavky uživatelů služeb.	ČMI	2007
10.	V mezinárodní spolupráci se zaměřit na studium nových aplikací kvantových jevů pro etalonáž elektrických veličin, frekvence a délky. Zpracovat studii uskutečnitelnosti a ekonomickou rozvahu.	ČMI	2010
11.	Zajistit kontinuální rozvoj etalonáže veličin ionizujícího záření s přihlédnutím ke koordinovanému postupu evropských institucí v rámci sdružení EUROMET.	ČMI	2010
12.	Vypracovat studii možnosti zavést primární metodiku dozimetrických veličin, zaměřenou na využívání nových výpočetních algoritmů. Metodika zahrne i obor vysokých energií (10 MeV – 22 MeV), který v ČMI není dosud zabezpečen. Zabezpečena není také problematika standardizace beta záření radionuklidových zdrojů.	ČMI	2006
13.	V oboru neutronové dozimetrie jsou vyhlášeny dva státní etalony (emise neutronů a prostorového dávkového ekvivalentu). Zajistit průběžně rozvoj etalonů.	ČMI	průběžně
14.	Rozvoj metrologie délky, metrologie inteligentních, adaptabilních měřicích a obráběcích zařízení, implementace metod určování polohy v prostoru.	ČMI	průběžně
15.	Rozvoj metod, vztažených k nanotechnologii. Zavedení metod analýzy struktur a povrchu materiálů.	ČMI	průběžně
16.	Zpracovat studii optimálního řešení na úrovni státních etalonů v oboru metrologie planárního úhlu pro strojírenské a geodetické aplikace a zvolenou koncepci realizovat do roku 2007.	ČMI	2007
17.	Vyvinout zařízení pro měření rovinnosti přesných optických ploch (průměr nad 200 mm, nejistota 5 nm) a metodiku optických měření tvarově složitých dílů. Jedním z cílů je uplatnění v evropském virtuálním institutu EVIGEM.	ČMI	2007
18.	Ve spolupráci ČMI a přidružené laboratoře Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického zajistit metrologickou návaznost a kalibraci zařízení pro určování polohy pomocí GPS, GLONASS a GALILEO.	ČMI ČÚZK/ VÚGTK	2008
19.	Vypracovat dokumentaci pro vyhlášení státního etalonu velkých délek a vyhlásit geodetickou základnu velkých délek státním etalonem.	ČÚZK/ VÚGTK	2006
20.	Vypracovat dokumentaci, požadovanou pro státní etalony a vyhlásit státní etalon pro obor gravimetrie - parametr tíže.	ČÚZK/ VÚGTK	2006
21.	Vyvinout a uvést do provozu etalony extrémního vakua a vysokých tlaků v kapalném médiu. Zajistit vývoj a stavbu primárního etalonu vakua s rozsahem 10-5 až 10-9 Pa, resp. 10-10  Pa. Na druhé straně stupnice tlaku je nutné zajistit výrazné zpřesnění etalonáže extrémně vysokých tlaků do 1 GPa. Řešení vyžaduje pořízení náhrady za dosavadní nevyhovující pracovní etalon.	ČMI	2007
22.	V ČMI dokončit vývoj zařízení pro vážení za podmínek stálého tlaku a vlhkosti vzduchu a vývoj etalonáže hustoty pevných látek a tekutin.	ČMI	2006
23.	Provést analýzu potřeb a rešerši metod dynamických měření síly a momentu síly. Vypracovat dílčí koncepci etalonážního zařízení v ČMI.	ČMI	2006
24.	Dokončit budování soustavy etalonážních zařízení pro měření síly a momentu síly s cílem převedení těchto činností do prostor, které se získají dostavbou budovy ČMI Oblastního inspektorátu v Praze. Laboratoř prozatímně provozovat v budově ČMI Laboratoře primární metrologie.	ČMI	2010
25.	Dobudování decentralizovaného systému metrologických služeb metrologie v chemii a biologii - s využitím soustavy existujících kvalifikovaných laboratoří, spolupráce s EUROLAB CZ a mezinárodní spolupráce.	ÚNMZ ČMI	2010
26.	Provést detailní analýzu potřeb a možností vytváření společných laboratoří v průřezových oborech metrologie v chemii, zejména s vysokoškolskými pracovišti a s pracovišti AV ČR. Na základě výsledků analýzy zajistit v následné etapě rozvoj klíčových zařízení, zejména pro primární metody měření.	ČMI	2006
27.	Dobudovat špičkové specializované pracoviště radiometrie a fotometrie, na základě provedených experimentů vyhlásit státní etalon optického výkonu a zajistit do roku 2007 kalibraci etalonů pro oblast viditelné části spektra.	ČMI	2007
28.	Zbudování zařízení pro bezdotykové měření teploty v širokém rozsahu teplot.	ČMI	2006
29.	Ultracitlivé měření krátkodobé frekvenční stability v časové a frekvenční (spektrální) doméně.	AV ČR/ ÚRE	2007
30.	Měření malých zpoždění metodou časové diference s dvojím směšováním.	AV ČR/ ÚRE	2006
31.	Přesný časový transfer – bude vyvinut a implementován systém nové generace nanosekundového časového transferu pro porovnání časových stupnic metodou common-view GPS.	AV ČR/ ÚRE	2010
32.	Aproximace sekundy SI a časové stupnice UTC – nadále se počítá se skupinovým etalonem na základě komerčních cesiových hodin. Zajistit postupnou obnovu a doplňování zařízení.	AV ČR/ ÚRE	2006

4.5 Dostavba provozní budovy ČMI OI Praha

Úkoly této skupiny budou financovány z investiční dotace MPO a zdrojů rozpočtu Českého metrologického institutu. V době předložení návrhu koncepce se vede jednání s MPO o zajištění zdrojů v jednotlivých letech výstavby. Plánované náklady jsou 250 milionů Kč.

Zajistit řešení následujících úkolů:

P.č.	Obsah úkolu	Řešitel	Termín splnění
1.	Územní a stavební řízení	ČMI	2003/2005
2.	Zadání projektové dokumentace	ČMI	2004/2005
3.	Vypracování a schválení projektové dokumentace	ČMI	2005
4.	Zadání stavební části akce	MPO ČMI	2005
5.	Realizace stavební části akce	ČMI	2005/2007
6.	Zadání technologické části stavby	ČMI	2006
7.	Realizace technologické části stavby	ČMI	2006/2007
8.	Provozní zkoušky	ČMI	2008
9.	Závěrečné vyhodnocení akce	MPO ÚNMZ ČMI	2008

5. Závěry

Předložený materiál je komplexním dokumentem o koncepci rozvoje národního metrologického systému České republiky pro období do roku 2010. Koncepce logicky navazuje na záměry a následně splněné úkoly, schválené usnesením vlády ČR č. 812/2000.

Koncepce je zaměřena k tomu, aby metrologický systém ČR nadále plnil svou úlohu v zabezpečení konkurenceschopnosti a růstu českého hospodářství.

Koncepce předpokládá kontinuální rozvoj všech segmentů včetně vědecké metrologie, ale respektuje v maximální míře vývoj v Evropské unii, vedoucí k účelné koordinaci prací, sdílení kapacit a podobně. Tomu odpovídá zejména zaměření mezinárodní spolupráce a předpokládaná účast na koordinaci úkolů výzkumu a vývoje.

Podstatnou částí koncepce je záměr dokončení výstavby infrastruktury Českého metrologického institutu. V této části navazuje předkládaná koncepce opět na práce, provedené podle usnesení vlády ČR č. 812/2000.

Seznam a vysvětlení použitých zkratek

AMS autorizované metrologické středisko

AV ČR Akademie věd ČR

BIPM Bureau International des Poids et Mesures International -

Mezinárodní úřad pro váhy a míry

CIPM Comité International des Poids et Mesures - Mezinárodní výbor pro váhy a míry

CNG compressed natural gas - mezinárodní zkratka pro stlačený plyn

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČMI Český metrologický institut

ČOI Česká obchodní inspekce

ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální

ČVUT České vysoké učení technické

EA European co-operation for Accreditation – Evropská spolupráce v oblasti akreditace

EC (EK) Evropská komise

EC JRC IRMM Společné výzkumné centrum IRMM - Mezinárodního institutu pro referenční materiály a měření

EHP evropský hospodářský prostor

EMAS Systém environmentálního managementu a auditů v malých
a středních podnicích

EMC electromagnetic compatibility - elektromagnetická kompatibilita

ERA European Research Area – Evropský výzkumný prostor

ES Evropské společenství

EU Evropská unie

EURACHEM evropská odborná organizace působící v oblasti analytické chemie

EUROLAB evropská organizace pro podporu spolupráce zkušebních laboratoří

EUROMET evropská regionální organizace pro spolupráci národních metrologických ústavů

EVIGEM akronym virtuálního evropského institutu pro metrologii délky

GALILEO evropský navigační družicový systém

GLONASS Global Navigation Satellite System - Globální navigační družicový systém

GPS Global Positioning System - globální systém určování polohy

HBZ hotově balené zboží

HDP hrubý domácí produkt

IEC Mezinárodní elektrotechnická komise

ILAC Mezinárodní organizace (spolupráce) v oblasti akreditace laboratoří

IMEP International Measurement Evaluation Programme – mezinárodní program vyhodnocování měření

iMERA akronym programu, jehož cílem je implementace výsledků celoevropského průzkumu výzkumných a vývojových kapacit a mezinárodní koordinace rozvoje v této oblasti

ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci

ISO/CASCO Mezinárodní výbor pro posuzování shody ISO

ISO/REMCO Mezinárodní výbor pro referenční materiály

JRC Společné výzkumné centrum EU

KCDB Klíčová databáze BIPM týkající se porovnání

MAA Mutual Acceptance Arrangement“ –Ujednání o vzájemném uznávání (akceptování)

MD Ministerstvo dopravy

MERA rozvojový projekt EUROMET

MID Measuring Instruments Directive - Směrnice EU pro měřicí přístroje

Metrická konvence Mezinárodní úmluva k zajištění globálního jednotného systému měřicích jednotek

metrologie nauka o měření

MF Ministerstvo financí

MiC metrologie v chemii

MLA Mnohostranná Dohoda o vzájemném uznávání

MO Ministerstvo obrany

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

MRA Mutual Recognition Arrangement - Ujednání o vzájemném uznávání

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV Ministerstvo vnitra

MZ Ministerstvo zdravotnictví

MZe Ministerstvo zemědělství

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NCSL National Conference of Standard Laboratories, USA - Národní konference/sdružení etalonážních laboratoří

NMS národní metrologický systém

OI Oblastní inspektorát

OIML Mezinárodní organizace pro legální metrologii

PH pohonné hmoty

PO příspěvková organizace

RLC označení imitance (R-odpor, C-kapacita, L-indukčnost)

RM referenční materiál

RP rámcový program

SI System International d´Unités (International System of Units)

označení mezinárodní soustavy jednotek

STK stanice technické kontroly

SW software - programové vybavení

SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv

SZÚ Státní zdravotní ústav

TAA Dohoda o uznávání schválení typu (v rámci WELMEC)

ÚRE AV ČR Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR

UHV ultra high vacuum - velmi vysoké vakuum

ÚNMZ Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

UTC Universal Time Coordinated - universální časová stupnice

VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická

V/V věda/výzkum

WELMEC (Western) European Legal Metrology Cooperation WELMEC

Evropská spolupráce v legální metrologii

WG working group – pracovní skupina

WGS World Geodetic System

WTO World Trade Organisation

Světová organizace pro obchod

WTO TBT Dohoda Světové obchodní organizace o odstraňování technických překážek obchodu

ZPMF zdravotnické prostředky s měřicí funkcí